První brněnská baletní premiéra roku 2026 patří v divadle Reduta juniorskému souboru NdB2
Program 7 vrací na repertoár tři výrazné choreografie juniorského souboru Baletu NdB2 a stává se jeho první premiérou v roce 2026. Čtvrteční večer v divadle Reduta nabídne 29. ledna 2026 setkání s díly, která formovala tvář souboru v uplynulých sezonách a přinese energii mladých tanečníků, silnou emocionální výpověď i současný taneční jazyk.
Juniorský soubor NdB2 vstupuje již do své čtvrté sezony působení a v letošním roce ji zahajuje netradičně hned dvěma premiérami v rychlém sledu. Po lednové bude následovat další premiéra Program 8 o měsíc později, 27. února 2026. Ta divákům představí zcela nové choreografie. Tanečníky NdB2 můžete zároveň vidět v taneční inscenaci Kafka a klasických baletech nebo opeře Aida.
Jaký repertoár tvoří Program 7? Choreografie Tma Markéty Pimek Habalové nabídne divákům intimní příběh dvou mladých lidí, jejichž vztah je vystaven těžké zkoušce nuceného odloučení. Dílo pracuje s tichem, napětím a vnitřními stavy, které se v těle ukládají ve chvílích nejistoty a absence blízkosti. „Pohyb zde není demonstrací emocí, ale jemným a soustředěným prostředkem vyprávění, který dává vyniknout křehkosti lidského pouta i síle naděje,“ uvádí produkce souboru.
Na krásném modrém sází na energii, lehkost a radost z pohybu. „Mladistvá nespoutanost se zde přirozeně propojuje s hudbou valčíků a polek Johanna Strausse mladšího, jež dávají choreografii elegantní rytmus a hravý charakter. V choreografickém pojetí Mária Radačovského se současný taneční jazyk potkává s atmosférou 19. století a vytváří dynamický celek plný pohybové vitality a nadhledu,“ slibuje anotace druhého díla.
Celý večer velkolepě uzavře choreografie Pampúšik v níž se Margaréta Štofčíková obrací k tématu dětství a jeho pomalého miznutí. Ústřední motiv lidské loutky se zde stává symbolem ztráty bezstarostnosti, která s přibývajícími povinnostmi a životní rutinou nenápadně ustupuje do pozadí, a otevírá téma návratu k hravosti, fantazii a vnitřní svobodě. Juniorský soubor se s touto choreografií představil také na jevišti Královského baletu v Londýně.
Soubor v aktuální sezoně tvoří tanečníci May Barrutia, Thalia Egerházi, Natálie Fikesová, Charlotte Pelclová, Gabriela Simón Hernández, Dóra Szepsi, Theodor Bimer, Pablo Fahle, Urtzi Ganzedo, Arainn Pillay, Dmytro Sitnitskyi a Jakub Zouplna.
Čo keby? Work in progress Michaely Šeligové dnes večer v Ponci
V úterý 27. ledna 2026 pokračuje série výstupů z aktuálních Tvůrčích rezidencích slovenských kolegů pro choreografy a tanečníky v divadle Ponec. V programu od 19:30 hodin vystoupí Michaela Šeligová ze sdružení tanC a spolu s ní tanečníci Lucia Bielik a Radoslav Piovarči.
Choreografie Čo keby? je (či bude) inscenace pro tři umělce, která se noří do říše hypotéz – do světa možností, odboček a nerealizovaných cest. Základní otázkou je pohyb mezi volbou a osudem: kam může tělo dospět, když se v jediném okamžiku setkají rozhodnutí, náhoda a impuls? „Jemná plynulost hudby vytváří prostředí, ve kterém se tři umělci stávají trojúhelníkem energie. Někdy existují jako tři samostatné bytosti, jindy se spojují do jednoho celku. Tělo se dostává do konfliktu se svými vlastními tendencemi – váhat, rychle reagovat, změnit směr, vzdálit se nebo přiblížit. Divák sleduje trajektorie pohybu, které vznikají z nejmenších impulsů a postupně se rozvíjejí do celkových vzorců: od synchronizace k rozpadu, od jemnosti ke konfrontaci. Představení nepoužívá kulisy ani rekvizity – prostor zůstává čistý, otevřený a transparentní. Právě tato čistota umožňuje vyniknout tělům performerů, jejich vzájemným reakcím a napětí mezi nimi. What if? vytváří transparentní mapu vztahů, v níž se každý krok může stát začátkem nové reality,“ popisuje anotace projektu.
Inscenace je také obrazem vnitřního světa člověka, který neustále balancuje mezi tím, co je, a tím, co by mohlo být. Je to „fyzická meditace“ o možnosti změny a síle okamžiku, ve kterém se rozhodujeme – nebo necháváme rozhodovat jiné. Choreografka Michaela Šeligová (* 1992) pochází z Banské Bystrice a je absolventkou Konzervatoře J. L. Bellu a HTF VŠMU – Didaktiky moderního tance. Ve své tvorbě vychází z přesvědčení, že tělo je nositelem zkušenosti doby a místem, kde se zrcadlí vztah mezi vnitřním prožíváním a vnějším světem. Vyučuje na Konzervatoři J. L. Bellu, vede studentský soubor J. L. Bellu. Je členkou a spoluzakladatelkou tanC o. z., mimo tanC se účastnila dalších tanečních projektů (SND – Dobrodružstvo pri obžinkoch, Carmen a la Gypsy Devils, Čert a Káča, DAB – Povolanie pápež, Praha – Peter a Lucia, dlouholetá účinkující na Seefestspiele Mörbisch).
Na Jatkách 78 zahřeje diváky show Splash
V pátek a v sobotu 30. a 31. ledna 2025 a pak ještě v polovině února uvede Cirk La Putyka indoor verzi svého letního projektu v režii Charlieho Wheelera Splash. Padesátiminutová show se hraje v prostoru Skleněnky. „Říkali jsme si, že si uprostřed zimy zasloužíme trochu léta. A tak jsme se rozhodli proměnit Skleněnku v koupaliště. Přivezeme lehátka a písek, připravíme osvěžující letní drinky a k tomu Splash, letní projekt Cirku La Putyka. Přijďte s námi chytat bronz, i když venku bude sněžit,“ zve diváky Vít Neznal, dramaturg Jatek78.
Splash diváky přenese do světa zapomenutého bazénu, kde se čtyři starší gentlemani vydávají na cestu za objevováním radosti a svobody. Unavení každodenní rutinou ztratili schopnost vnímat malé zázraky kolem sebe i v sobě. Ale na tomto místě, které připomíná spíše moderní oázu než ztracenou relikvii, objeví něco nečekaného – Pramen mládí, ukrytý v tajemném sprchovém koutě, jenž má moc vrátit čas a o který pečuje výjimečná žena.
Inscenace se zabývá vztahem mezi tělem a duchem mládí. Skákání na teeterboardu znamená zábavu a svobodu, které kdysi byly samozřejmostí. Voda a akrobacie jsou klíčem k návratu do časů, kdy bylo každé dobrodružství příležitostí k radosti. Co všechno se může stát, když začneme znovu věřit v kouzlo a energii, které v nás stále dřímají? Splash není jen o hledání fyzické mladosti, ale také o znovuobjevení dětské radosti a síly okamžiku.
V Ostravě se od soboty bude konat festival nového cirkusu Cirkulum
Festival Cirkulum 2026 přinese od 31. ledna do 2. února 2026 do Ostravy divadlo, hudbu a akrobacii pod největším industriálním šapito světa. Konat se bude v Multifunkční aule Gong. Festival, který vyrostl z ulic Ostravy a stal se symbolem nového cirkusu na Severu, se letos poprvé odehraje pod střechou.
„Cirkulum není jen sledem představení. Je to svět, do kterého vstupujete. Svět, kde se hudba nese prostorem, těla kreslí ve vzduchu poezii a publikum se stává součástí dění. V roce 2026 se na jednom místě v jeden den potká až 100 umělců, aby společně vytvořili jedinečný živý organismus – pulzující, nepředvídatelný a nakažlivý,“ slibují organizátoři.
Hlavní program nabídne projekty, které patří ke špičce současného nového cirkusu. O slavnostní zahájení se postará BoCirk Company a Janáčkova filharmonii Ostrava se Vzdušnou symfonií. Ostravský BoCirk uvede inscenaci Summer Heat, fyzickou a emotivní výpověď o síle, křehkosti a mužské identitě. Italský soubor Circo Zoé se s inscenací Naufragata, poetickou středomořskou odyseou, postará o velkolepé finále festivalu. Každé z představení je samostatným světem, dohromady ale tvoří jeden silný příběh o odvaze, fantazii a lidské blízkosti.
Na Otevřené scéna Gong se celkem ovšem představí 10 souborů ze 7 zemí. Tento živý otevřený prostor bude srdcem festivalu. Umělci přinesou pouliční divadlo, nový cirkus, akrobacii, klaunství, fyzické divadlo i živou hudbu v té nejčistší podobě. Organizátoři slibují krátké formáty, silné mikropříběhy, improvizace i momenty, které vznikají jen jednou tady a teď.
Na Otevřené scéně Gong se představí mimo jiné Agro the Clown (Itálie), „šarmantní mistr jemného klaunství a improvizace, miláček publika, který se vrací po úspěšných turné po Asii, Americe i Oceánii“, Jay (Singapur), originální performer propojující žonglování, fyzické divadlo, magii a poetiku Dálného východu nebo Los Hobos (Německo/Izrael), „poetičtí tuláci a mistři tichého humoru, který dojímá i rozesmává napříč generacemi“. Doplní je další umělci z Česka i zahraničí, každý s vlastním jazykem pohybu, humorem a příběhem, třeba Michal Mudrák neboli Teacrobat nebo soubor FysioART s produkcí pro ty úplně nejmenší ŤukyŤuk.
Cirkulum 2026 totiž chce být festivalem pro všechny generace: pro rodiny s dětmi, pro milovníky špičkového umění, pro ty, kdo chtějí zažít něco výjimečného, ale také pro profesionály ze světa kultury a živého umění. Součástí programu bude i odborné setkání a konference, která zůstává přirozenou součástí festivalového dění. Rok 2026 je zároveň oslavou 20 let nového cirkusu v Ostravě pod hlavičkou BoCirk Company. „Dvacet let hledání, odvahy, fantazie a cesty, která začala na ulici a dnes míří do jednoho z nejvýraznějších kulturních prostorů střední Evropy,“ jak říkají. Vstupenky na Otevřenou scénu Gong (Stěna, Malý sál, Patro a Pult), do Hlavního sálu na velké produkce nebo Festivalový pas (vstup na všechna představení festivalu) je možné koupit zde.
První místo pro Martina Divíška na Czech Press Photo
Fotograf Martin Divíšek získal v rámci prestižní soutěže Czech Press Photo 2025 první místo v kategorii Umění, kultura a portrét. Jeho nominovaná série Loučení s kariérou české primabaleriny Nikoly Márové zachycuje atmosféru a emoce spojené s posledním představením této legendární tanečnice jakožto primabaleríny Baletu Národního divadla, kterým byla inscenace Tramvaj do stanice Touha choreografa Johna Neumeiera.
„Série snímků primabaleríny Nikoly Márové zachycující její symbolické loučení s kariérou v Baletu Národního divadla je zpracovaná s citem pro detail, zachycuje atmosféru představení, soustředění, napětí i závěrečné emoce. Porotu série oslovila svou jednoduchostí i precizním zpracováním příběhu konce jedné baletní legendy,“ uvádí o vítězné sérii Petr Mlch, předseda poroty a šéfredaktor fotobanky ČTK.
Divíšek se ve svém souboru soustředí na momenty, které diváci obvykle nevidí – přípravy v zákulisí, koncentraci před výstupem i situace bezprostředně po skončení představení. Výsledkem je civilní a neokázalý portrét tanečnice v okamžiku významné profesní i osobní změny. „Jsem moc rád za ocenění, které mě porota Czech Press Photo udělila a moc si vážím té příležitosti a privilegia, že jsem mohl zaznamenat atmosféru a zákulisí posledního představení Nikoly Márové, protože je pro mě jednou z nejvýraznějších osobností baletu u nás,“ říká fotograf. Obsadil také třetí místo v kategorii Reportáž, se sérií Mezinárodní den památky holocaustu v Terezíně a třetí místo v kategorii Lidé, o kterých se mluví s fotografií Andrej Babiš na cestě stát se premiérem.
Ocenění je potvrzením kvality jeho práce i toho, jak důležité je zaznamenávat zásadní okamžiky života divadelních souborů. Pro Národní divadlo je série cenným vizuálním dokumentem o jedné z nejvýraznějších osobností, která v něm působila více než dvě desetiletí. Do 31. ročníku Czech Press Photo se přihlásilo téměř 300 fotografek a fotografů, kteří zaslali přes 5250 snímků v devíti kategoriích. Sérii snímků Martina Divíška si budou moci zájemci prohlédnout na výstavě Czech Press Photo 2025 od 11. května do 30. listopadu 2026 v Národním muzeu v Praze.
Avízo: Pražský komorní balet chystá tuzemské jarní turné s oceňovanou inscenací La Strada, je odhodlán pokračovat v činnosti
Na divadelní prkna se vrací jeden z nejúspěšnějších titulů Pražského komorního baletu (PKB) posledních let. Taneční drama La Strada, vytvořené na motivy slavného filmu Federica Felliniho v choreografii a režii Jiřího Bubeníčka, se v roce 2026 představí divákům v Praze i v řadě měst po celé republice. Turné se uskutečňuje v době, kdy soubor i přes finanční nejistotu bojuje o svou další existenci.
Lákadlem turné zůstává mimořádný interpretační výkon v hlavní roli cirkusáka Zampana. Italský tanečník Ennio Zappalà, který v inscenaci nadále hostuje, získal za ztvárnění postavy nominaci na prestižní Cenu Thálie za rok 2024. Roli křehké Gelsominy nově nastudovala talentovaná Marie Anna Hellmichová. Diváci budou mít možnost vidět inscenaci jak na scéně Divadla na Vinohradech, kde je soubor stálým hostem, tak v regionálních divadlech.
Konkrétně se jedná o tyto termíny:
10. 2. – Písek, Divadlo Fráni Šrámka
15. 2. – Praha, Divadlo na Vinohradech
18. 3. – Nový Jičín, Beskydské divadlo
19. 3. – Prostějov, Městské divadlo
29. 3. – Praha, Divadlo na Vinohradech
14. 4. – Třinec, Kulturní dům
15. 4. – Ostrava, Kulturní dům Poklad
31. 5. – Praha, Divadlo na Vinohradech
Navzdory uměleckým úspěchům čelí Pražský komorní balet nejisté budoucnosti. Kvůli dlouhodobě nízké veřejné podpoře Ministerstva kultury a Magistrátu hlavního města Prahy muselo vedení souboru loni v červnu přerušit kontinuální činnost. Od června 2025 soubor pokračuje pouze na projektové bázi a tanečníci již nemají stálá angažmá. Nadějí pro další fungování se stala petice na záchranu PKB, kterou podepsalo více než 10 000 lidí.
„Byla to právě obrovská podpora publika, mecenášů i drobných dárců, která rozhodla o tom, že budeme v práci pokračovat a udržíme padesátiletou značku Pražský komorní balet naživu,“ vysvětluje Ladislava Dunovská Jandová, ředitelka souboru. „I přes všechny obtíže chceme dodržet plánované termíny a poděkovat tak divákům, kteří za námi stojí.“ Soubor podle vedení i v omezeném režimu dál pravidelně trénuje v Domě tanečního umění v pražském Braníku, aby si udržel svou uměleckou úroveň a fyzickou kondici.
