Rozhodnutí zrušit amatérskou soutěž oznámil prezident a generální ředitel organizace Jacques Marquis. Podle bývalého šéfa Cliburnu Richarda Rodzinského jde však o „vážnou a smutnou chybu“. Právě Van Cliburn, legendární pianista a zakladatel instituce, byl podle Rodzinského největším zastáncem amatérské soutěže, která neměla ve světě klasické hudby obdoby.
Cliburn International Amateur Piano Competition byla založena v roce 1999 a byla koncipována jako platforma pro neprofesionální dospělé klavíristy z celého světa, kterým nabízela možnost uměleckého uplatnění i mezinárodního uznání. Poslední ročník se konal v říjnu 2022, držitelem první ceny Richarda Rodzinského se stal jedenačtyřicetiletý americký softwarový inženýr Jon Lee. Druhou a třetí cenu získali Michael Slavin a Xavier Aymonod.
O to větší rozpaky vyvolává skutečnost, že Cliburn téměř současně představil nový projekt – Cliburn International Competition for Conductors, jehož první ročník se má uskutečnit v červnu 2028 na Shepherd School of Music v Houstonu. Předsedkyní poroty má být dirigentka Marin Alsop a soutěžními večery bude provázet Houston Symphony Orchestra.
„Dirigenti patří k nejzásadnějším osobnostem klasické hudby a potřebují příležitosti, kde mohou ukázat své umění. Cliburn má více než šedesátiletou zkušenost s objevováním výjimečných mladých talentů a jejich uváděním na mezinárodní scénu,“ uvedl Marquis s tím, že organizace je více než připravena zahájit první velkou dirigentskou soutěž v Severní Americe.
Kritici však jeho argumenty zpochybňují, dirigentských soutěží je na mezinárodní scéně již nyní značné množství a jejich skutečný dopad na kariéry mladých umělců bývá sporný. Jako poslední zásadní objev bývá zmiňován Gustavo Dudamel, který vyhrál Gustav Mahler Conducting Competition v roce 2004. Skeptické hlasy rovněž připomínají, že Van Cliburn sám neměl k dirigentské profesi zvláštní respekt a že Houston není zrovna odrazovým můstkem mezinárodní dirigentské kariéry.
V tomto světle je nová dirigentská soutěž vnímána spíše jako prestižní projekt pro instituci samotnou než jako platforma skutečně potřebná pro rozvoj mladých umělců – obzvlášť v kontrastu s tichým koncem soutěže, která Cliburn odlišovala od zbytku podobných soutěží.
