Duo Ardašev spojilo technickou preciznost, interpretační vyzrálost a emocionální hloubku napříč třemi hudebními epochami

V olomoucké Redutě zazněla 29. ledna 2026 díla tří výrazných skladatelů tří rozdílných epoch: Johanna Sebastiana Bacha, Benjamina Brittena a Roberta Schumanna. Dramaturgie večera nabídla kontrast barokní přehlednosti, romantické zvukové obraznosti a expresivního výrazu 20. století. Spojujícím prvkem programu bylo vystoupení klavírního Dua Ardašev, které se stalo přirozeným středobodem večera.

Štěpánka Jedruchová
5 minut čtení
Duo Ardašev, 29. ledna 2026, Reduta, Olomouc (zdroj Moravská filharmonie Olomouc, foto Šimon Kadula)

Renata Lichnovská a Igor Ardašev patří k těm interpretům, jejichž spolupráce nestojí pouze na dlouholeté sehranosti, ale na skutečné hudební a osobní shodě. Lichnovská se vedle skladatelské činnosti věnuje improvizaci a koncertuje také v zahraničí, Ardašev je etablovaný sólista, spolupracující s významnými orchestry i festivaly. Jejich společné působení se opírá o vyzrálou interpretační koncepci a jasný výrazový profil.

Program večera otevřel Bachův Koncert pro dva klavíry c moll BWV 1062, dílo vystavěné na imitačních prostředcích a dialogu dvou sólových nástrojů. V první větě (Vivace) zvolili interpreti poměrně svižné tempo, které však dokázali udržet pod kontrolou a smysluplně strukturovat. Frázování bylo zřetelné, dynamické oblouky přehledně vyklenuté a forma skladby zůstala srozumitelná i v hustějších pasážích.

Moravská filharmonie Olomouc, 29. ledna 2026, Reduta, Olomouc (zdroj Moravská filharmonie Olomouc, foto Šimon Kadula)
Moravská filharmonie Olomouc, 29. ledna 2026, Reduta, Olomouc (zdroj Moravská filharmonie Olomouc, foto Šimon Kadula)

Druhá věta (Largo ma non tanto), založená na opakování motivů a sekvenčních postupech v terciích, přinesla zklidnění a vnitřní klid. Moravská filharmonie Olomouc pod vedením Zsolta Hamara po celý koncert citlivě reagovala na proměny tempa i dynamiky a dokázala udržet hudební tok bez narušení jeho vnitřní logiky. V akustice sálu tak vynikly jemné detaily, které Bachovu skladbu obohacují o výrazovou plasticitu.

Ve třetí větě upoutala zejména preciznost paralelních pasáží obou klavírních partů. Interpretace působila suverénně a klidně, bez potřeby vnější efektovosti. Bylo zřejmé, že sólisté mají skladbu nejen technicky zvládnutou, ale že jí také hluboce rozumějí.

Výraznější emocionální rovina interpretace, pro Duo Ardašev charakteristická, se výrazně projevila v Brittenově Skotské baladě pro dva klavíry a orchestr op. 26. Dílo vzniklé na počátku čtyřicátých let odráží autorovo niterné rozpoložení v době válečných otřesů. Střídá se zde napětí, trýzeň a vzdor s lehčími, místy až lyrickými epizodami inspirovanými skotskými lidovými písněmi. Britten zde pracuje s převážně tonálním jazykem, obohaceným o prvky modality a promyšlenou instrumentaci. Zejména v první polovině skladby zaznamená posluchač téma písně The Two Ravens (Dva Havrani), prostupující jednotlivými nástrojovými skupinami za doprovodu klavírních tremol. Autor zde hojně využívá nejen bicích nástrojů, hlubokých basových poloh, ale i ostinát v klavírním partu. Celek působil sevřeně a dramaticky, aniž by ztrácel přehlednost.

Duo Ardašev, 29. ledna 2026, Reduta, Olomouc (zdroj Moravská filharmonie Olomouc, foto Šimon Kadula)
Duo Ardašev, 29. ledna 2026, Reduta, Olomouc (zdroj Moravská filharmonie Olomouc, foto Šimon Kadula)

Závěr koncertu patřil romantismu v podobě Schumannovy Symfonie č. 1 B dur „Jarní“. Dílo, v němž se klasicistní formální rámec snoubí s romantickou zvukovou imaginací, klade důraz na barevnost orchestru, zejména dřevěných dechových nástrojů. V úvodu první věty (Andante un poco maestoso – Allegro molto vivace) zaznělo v žesťových nástrojích hlavní téma, které se dále rozvíjí v průběhu celé věty.

Za povšimnutí stojí Scherzo s triem, které nejprve zaznělo v komorním obsazení flétny (Eliška Honková), fagotu (Jan Dvořák) a klarinetu (Lukáš Broda), poté v celém orchestru. Ve čtvrté větě dominovala souhra flétny a klarinetu, jejichž sólové vstupy na sebe plynule navazovaly a vytvářely jednolitou melodickou linii. Horny pak zaujaly čistou barvou a jistotou intonace. Schumannova práce s tečkovaným rytmem a modulacemi dodala části finále tah a energii, přičemž pevné dirigentské vedení udržovalo skladbu v jasném směru. Pastorální motivy, plynule putující mezi dřevěnými dechovými nástroji, pak celý obraz jemně zjemňovaly.

Na závěr koncertu ocenil dirigent jednotlivé sólisty i instrumentální skupiny orchestru. Pozornost publika se přirozeně soustředila především na klavírní Duo Ardašev, jehož výkon byl jedním z určujících momentů večera. Koncert tak vyzněl jako celek, který obstál jak interpretačně, tak dramaturgicky.

Moravská filharmonie Olomouc: Zlaté vzpomínky. Bach, Britten, Shumann
29. ledna 2026, 19:00 hodin
Reduta, Olomouc

Program
Johann Sebastian Bach: Koncert pro dva klavíry c moll BWV 1062
Benjamin Britten: Skotská balada pro dva klavíry a orchestr op. 26
Robert Shumann: Symfonie č. 1 B dur op. 38 ,,Jarní”

Účinkující
Duo Ardašev (Renata Lichnovská – klavír, Igor Ardašev – klavír)
Moravská filharmonie Olomouc
Zsolt Hamar – dirigent

Sdílet článek
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře