Francii, Německo, Rakousko, Nizozemsko a Belgii navštívili v uplynulých dvou týdnech společně se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu dirigentka Alevtina Ioffe a houslista Timothy Chooi. Po návratu z evropského turné však orchestr připravil pro české publikum odlišný program. Místo Dvořákovy Osmé symfonie, která zaznívala na zahraničních pódiích, uvede v Praze výběr z baletu Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva.
Pondělní abonentní večer ale odstartuje orchestrální Předehra, která energicky kombinuje náznaky formy barokního concerta grossa s moderním zvukem a patří v odkazu Bohuslava Martinů k méně známým a zřídka hraným dílům. Martinů ji zkomponoval v Nice během pěti listopadových dnů roku 1953 a dedikoval ji Sdružení rodičů a přátel newyorské hudební školy High School of Music And Art.
Svůj jediný houslový koncert, skladbu s typicky ruským koloritem, melancholií i fanfarónstvím, napsal Čajkovskij v roce 1878 během pobytu ve Švýcarsku. Jde o přehlídku krásných melodií, přičemž orchestr má spíše doplňkovou roli – to zásadní odehrají sólové housle. Jejich part je brilantní a mimořádně náročný. Dílo věnoval autor profesoru houslové hry na konzervatoři v Petrohradě Leopoldu Auerovi. Ten však těsně před premiérou odmítl vystoupit s tím, že je koncert nehratelný. První provedení tak nakonec připadlo až v prosinci 1881 Vídeňským filharmonikům. Dirigoval Hans Richter, sólistou byl Rus Adolf Brodskij.
Prokofjevův balet Romeo a Julie měl, jak je dosti známo, světovou premiéru 30. prosince 1938 v Brně, neboť ho v Moskvě prozatím odmítali uvést. Mimo jiné proto, že měl – oproti Shakespearově předloze – končit šťastně. Pro sovětskou premiéru začátkem roku 1940 byl podstatně přepracován. Světovou oblibu má dnes tato hudba díky své intenzivní lyrické melodičnosti i dramatické barvitosti a výmluvnosti, díky napětí, citům a kráse. A díky tomu, že ji Prokofjev sestavil do tří orchestrálních suit, z nichž se kombinují jedinečné koncertní výběry.