Česká filharmonie poprvé nahrála kompletní cyklus Mahlerových symfonií v letech 1976–1982 pod vedením tehdejšího šéfdirigenta Václava Neumanna, velkého propagátora Mahlerovy hudby, který jen Třetí symfonii provedl šestnáctkrát. Práce na novém kompletu začala v roce 2018, kdy se Semjon Byčkov stal šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie a jako svou inaugurační skladbu zvolil Druhou symfonii „Vzkříšení“, kterou řídil v pražském Rudolfinu i na prvním společném turné, mimo jiné v Bratislavě, New Yorku a Vídni. Projekt byl završen v červnu 2025 provedením a nahráním Osmé symfonie.
Pro vydavatelství Pentatone jde o vůbec první kompletní vydání Mahlerových symfonií. Od začátku spolupráce s Pentatonem vydala Česká filharmonie samostatně prvních pět symfonií. Čtvrtá vyšla v dubnu 2022, na podzim téhož roku následovala Pátá, v roce 2023 Druhá a První a v březnu 2025 byla vydána Třetí symfonie.
Odborná kritika přijala Symfonie č. 1–5 s jednoznačným nadšením. Nahrávky byly oceněny jako Gramophone Editor’s Choice a získaly titul Nahrávka měsíce časopisu BBC Music Magazine. Deník The Sunday Times napsal: „Tento komplet se rýsuje jako jeden z opravdu velkých mahlerovských souborů.“
„Objevování Mahlerovy hudby se podobá objevování života samotného. Zažít to znamená být vtažen do jeho světa a hodnot. To, co vyplývá z jeho hudby, jeho dopisů a svědectví těch, kteří ho znali, je dualita tohoto muže. Jako tvůrce a zároveň interpret vymýšlí zvuky, které znovu tvoří svět přírody a lidí. Měl méně než 51 let na to, aby si uvědomil základní otázky naší existence, a ještě méně času na jejich zodpovězení. Přesto to byla doba dost dlouhá k vyjádření polyfonie života: jeho ušlechtilosti i banality, jeho reality i nadpozemskosti, jeho dětské naivity i neodmyslitelné tragédie,“ vyznává se ze svého vztahu k Mahlerovi Semjon Byčkov.
Mahlerovský projekt Semjona Byčkova a České filharmonie volně navázal na předchozí Projekt Čajkovskij, realizovaný v letech 2015–2019 a vydaný u společnosti Decca. Ten zahrnoval Čajkovského symfonie včetně Manfreda, předehru-fantazii Romeo a Julie, Serenádu pro smyčce, symfonickou báseň Francesca da Rimini a tři klavírní koncerty s Kirillem Gersteinem. Projekt, který stál na pomezí ruské a západní interpretační tradice, významně přispěl k mezinárodnímu profilování orchestru a potvrdil jeho schopnost přesvědčivě hrát i klíčový světový repertoár mimo českou hudbu.
