Žně mají ovšem i naši skladatelé včetně těch začínajících, studenti, technici, zvukoví mistři a producenti. Pod dohledem těch nejzkušenějších kolegů ze světa se učí, „jak na to“. Nejdůležitější částí Composers Summitu Prague jsou totiž pracovní setkání, dílny, workshopy, semináře, cvičné nahrávání… zkrátka, jak se říká, industry program.
Nás ale v tuto chvíli zajímají veřejné produkce, tedy kulturně-společenský přesah bohulibé akce. Po loňských třech koncertech připravil tentokrát programový tým hned čtyři a každý úplně jiný. O žánrovou i interpretační pestrost se pořadatelé snaží cíleně, a daří se jim to dokonale. Čerstvě za sebou máme dva hudební večery, a oba přinesly jedinečný zážitek.
Hudba ze Stranger Things naživo a úprk jejích autorů
V hlavách účastníků druhého koncertu, konajícího se v Divadle Nová Spirála, určitě stále zní melodie ze seriálového fenoménu Stranger Things. Je to pár hodin, co skončil, ale ten příval rytmicky, melodicky i dynamicky pestré hudby se stále v mysli převaluje sem a tam. Navíc bylo zajímavé sledovat autory soundtracku Kyla Dixona a Michaela Steina v koncertní, velmi soustředěné akci. Skladatelé před sebou měli soustavu syntetizátorů a dalších aparatur, skrze které vysílali hudbu pod kopuli důmyslně vystavěného divadla. Zvukaři koncertu odvedli skvělou práci – aula byla nazvučena opravdu kvalitně. I vizuální efekty odpovídaly tomu, co se dělo na otáčivém jevišti a nestrhávaly na sebe nechtěnou pozornost.
Stein a Dixon hýbali knoflíky a různými čudlíky, mačkali tlačítka, posouvali šoupátka a kliky svých „nástrojů“, a sem tam (ovšem minimálně) udeřili do kláves. Přitom spolu velmi úsporně komunikovali, a výsledek jejich snažení byl ohromující – posluchači v divadle si zajisté přišli na své. Nebyla to taková show, jakou vloni v rámci Composers Summitu Prague na stejném místě předvedl Jung Jaeil – to se ovšem hrálo mnohem víc naživo a vedle úspěšného Korejce se produkce účastnili i další muzikanti. Kyle Dixon s Michalem Steinem při obsluze elektroniky „jen“ pohybovali rukama, a občas na židlích popojeli pár centimetrů, aby se dostali k dalším zařízením. Vtipné bylo, že Dixonovi jeho sedadlo lehce vrzalo, což bylo v tichých pasážích produkce slyšet. Ne, že by tato skutečnost rušila, naopak dotvářela atmosféru živého vystoupení.
Zvláštní byl ale úplný závěr jinak výjimečného koncertu s ceněnou hudbou, která si všechny dosavadní získané vavříny po právu zaslouží. Po posledním akordu dobře vygradovaného hudebního proudu muzikanti vstali a rychle se pakovali z pódia. Diváci se je snažili potleskem přivolat zpět, ale už se neukázali. Myslím, že se mohli přijít poklonit a svým fanouškům aspoň zamávat. Důvody tohoto úprku neznám, ale je to škoda. Chyběla tak jakási tečka, která by muziku v hlavách lačných a vděčných posluchačů ukotvila.
Galakoncert hollywoodských hvězd měl grády
Zahajovací koncert Composers Summitu tento dramaturgický renonc naštěstí postrádal. Tady autoři i interpreti, vesměs hvězdy, s diváky komunikovali, po každém čísle nadšenému publiku poděkovali za přízeň i vlídné přijetí té které skladby. A že těch hvězd opět bylo!
Partnerem jim byl sehraný Český národní symfonický orchestr, sbor a také několik jistě působících sólistů. Pokud orchestr během produkce svých děl nevedli sami skladatelé, pak před ním stáli Bernhard Eder a Dominik Svoboda. Oba si byli svou věcí jistí a orchestr se sborem na ně slyšely. Obě tělesa slyšela samozřejmě i na dirigující komponisty. Výkon orchestru i sboru byl přesný, jiskrný, citlivý. Výrazově se dokonale přizpůsoboval atmosféře hraných hudebních děl. Diváci ve Smetanově síni Obecního domu přitom mohli sledovat grimasy spojené se soustředěním a vnitřním prožíváním hudby u jednotlivých členů orchestru a sboru z širokoúhlého plátna umístěného v horní části scény. Tváře muzikantů snímalo několik kamer, takže se střídaly pohledy z různých úhlů, což určitě přispělo celkovému diváckému i posluchačskému zážitku. Ukázky z filmů letos chyběly, jedinou výjimkou byla projekce úchvatných záběrů chobotnic ve chvílích, kdy zněla skladba Toma Howea Octopus ze seriálu Parenthood produkovaného BBC/PBS. Jednalo se o vítané zpestření večera. Mimochodem: Howe byl jedním ze skladatelů, kteří se chopili i dirigentské taktovky. A zdaleka ne jediný.
Na pódiu se střídali dirigenti, prezentované kompozice měly posluchačsky zvládnutelnou stopáž, moderátoři večera – Pavlína Horáková a Martin Donutil – svým střídmým uváděním nezdržovali, stejně tak i předávání (možná zbytečně velkého množství) cen letos plynulost večera nenarušilo. Všichni předávající i přebírající byli sympaticky struční.
Koncert tak neměl hluchá místa, snad jen zbytečně dlouhou přestávku. Po ní se však posluchači zas rychle naladili na vstřícnou hudebně-filmovou notu. Dodejme, že velká Smetanova síň pražského Obecního domu byla zaplněná téměř do posledního místa. I to svědčí o oblibě „doprovodných projektů“ Composers Summitu Prague.
Překvapení, které vyšlo skvěle: vrchol večera přišel před přestávkou
Zmínili jsme ceny. Tu nejprestižnější, Composers Summit Prague Award, získala držitelka čestného Oscara a taky majitelka hvězdy na hollywoodském chodníku slávy, skladatelka Diane Warren. Hned poté, co ji autorka mnoha hitů – napsaných pro nejrůznější zpěvácké veličiny a hojně využívaných i ve filmech – na pódiu převzala, pozvali k ní moderátoři tajného hosta, pro diváky velké překvapení, českou zpěvačku Ewu Farnou. Bylo to eso, které pořadatelé vytáhli z rukávu těsně před přestávkou. A děly se věci. Diane Warren usedla ke klavíru, Ewa Farna si stoupla před mikrofon, přišel dirigent Dominik Svoboda, a zazněly písně Dear Me z dokumentu Diane Warren: Relentless a There You’ll Be ze soundtracku slavného snímku Pearl Harbor. Diane klouzaly ruce po klaviatuře a současně potichu zpívala jakoby s Ewou Farnou. Přitom svou českou kolegyni během celé produkce pozorně a s uspokojením pozorovala. A upřímně jí pak zatleskala. Byla to silná chvíle, a vrchol nejen první poloviny koncertu, ale večera celého. Sledovat tyto dvě „sympaťačky“ při společném muzicírování byla radost. Ewa Farna přitom znovu potvrdila, že patří k našim nejlepším zpěvačkám. Klobouk dolů.
Obdiv samozřejmě zaslouží i další interpreti, a především autoři kompozic, které se krásným secesním sálem linuly. Sympatické je i to, že ne všichni, ač byli na koncertě přítomni, stanuli na dirigentském stupínku. Někteří dokázali potlačit svoje ego a provedení svého díla nechali na kolezích. „Jejich“ čísla samozřejmě nebyla o to méně působivá.
Text Matky Terezy, krásné iluze a irské okénko
Chtělo by se zmínit všechny položky koncertního programu, ale to by se tento text blížil délce telefonního seznamu. Připomenu proto jen ty nejzásadnější, které slavnostní večer vedle spolupráce Diane Warren s Evou Farnou nabídl.
Skvěle vystavěná a až nervně gradující byla All Stars Suite, tedy suita sestavená z děl Elii Cmírala, Glena Gabriela, Maclaina Diemera a Paula K Joyce. Příjemná hudební sestava připomínající některé filmy či počítačové hry je současně příležitostí pro orchestr předvést své kvality. Český národní symfonický orchestr této příležitosti využil a vystřihl apartní číslo.
Osvěžením byla kompozice Illusions skladatele a klavíristy Mirko Bücheleho, který v rámci večera převzal Cenu Ochranného svazu autorského. „Ano, i takhle můžou chutnat iluze, takhle můžeme cítit své sny,“ kolovalo hlavami posluchačů.
Hudba z fenomenálního, byť v určitých fázích výroby těžce zkoušeného seriálu Dům z karet potěší vždycky, obzvlášť, když provedení řídí její autor Jeff Beal. Podobně potěšila i připomínka soundtracku série The Last of Us z pera oscarového Gustava Santoalally, tomuto číslu šéfoval dirigentský, skladatelský i aranžérský matador Bernhard Eder.
Mychael Danna coby dirigent provedl svoji skladbu Mother Teresa, základem jejíhož textu jsou autentická vyjádření Matky Terezy. Procítěně ho zazpívala Lenka Audolenská. Krásným kontrastem k tomuto číslu byla Dannova hudba z filmu Pí a jeho život. Navíc se mi zdálo, že slavný komponista diriguje něčím, co se podobá tužce. Mohlo ale jít opravdu jen o zdání.
Kompozice A Realm Unspoiled by Mankind ze série Stranger Things propojila první a druhý summitový koncert. Na zahajovacím koncertě zazněla skladba v orchestrálním aranžmá, v Nové Spirále, jak už jsme zmínili, elektronicky. Posluchači, kteří navštívili oba večery, si tak mohli udělat velmi zajímavé srovnání.
Uznávaný skladatel Harry Gregson-Williams věnoval provedení jedné ze svých skladeb své ženě – a to v češtině! A pak tu byla „irská hudební rubrika“. Skladatelka a dirigentka Eímear Noone řídila orchestr velmi rozmáchlými gesty. Zazněly skladby Malach a Angel Messenger z kultovní hry World of Warcraft, které k celosvětové slávě pomohla právě irská komponistka svojí muzikou. Tahle hudba zní po celém světě také poměrně často samostatně, a to i v podání nejslavnějších orchestrů naší planety. K příjemnému pražskému vyznění obou skladeb výrazně přispěly i sólistky – Veronika Vitázková zahrála na duduk, altistka Ludmila Kromková ozdobila Malach skladatelky Eímear Noone svým zpěvem.
Slavnostní atmosféra i přátelské prostředí
Nade všemi hudebními čísly a účinkujícími se vznášely dvě slavnostní fanfárové znělky věnované Composers Summitu Prague: autorem jedné z nich je Dominik Svoboda. Tato kompozice celý koncert odstartovala. Skladatelem druhé byl pak Tomáš Borl, loňský držitel stipendia pro studium filmové, seriálové a gamingové hudby na italské filiálce prestižní americké Berklee College of Music. Doplňme, že letos toto stipendium získal Alex Matějíček. Další ceny, konkrétně ocenění ČSFD Zlatý popcorn, si ze slavnostního večera odnesli Harry Gregson-Williams a Mychael Danna.
Diváci a posluchači si na oplátku odnesli příjemný zážitek z večera, na který budou určitě dlouho vzpomínat. Nesl se totiž v duchu citového propojení a porozumění muzikantů s diváky. Aplaus vestoje tak byl jeho logickým vyústěním.
Composers Summit Prague: Zahajovací večer Gala Concert of Hollywood Stars
23. dubna 2026, 19:30 hodin
Obecní dům, Praha
Účinkující
Ewa Farna – zpěv
Veronika Vitázková – duduk a flétna bansuri
Lenka Audolenská – zpěv
Ludmila Kromková – zpěv
Český národní symfonický orchestr a sbor
Bernhard Eder – dirigent
Dominik Svoboda – dirigent
Concert with Music from Stranger Things
25. dubna 2026, 20:00 hodin
Divadlo Nová Spirála v Praze, 25. března 2026
Účinkující
Michael Stein – syntetizátory
Kyle Dixon – syntetizátory
