Album týdne Normana Lebrechta: Zapomenutý génius Czajkowski a hudba zrozená z traumatu

Jak může geniální skladatel zcela zmizet z povědomí, ptá se tento týden britský publicista a hudební kritik Norman Lebrecht. Andrzej Czajkowski, skladatel, který vyměnil své skutečné příjmení za odkaz na jiného génia, proslul sice více jako excentrik, který odkázal svou lebku Královské shakespearovské společnosti, ale i fascinující autor, jehož hudba je stejně naléhavá jako jeho touha po nepoznané blízkosti.

Norman Lebrecht
3 minut čtení
André Tchaikowsky: Two Piano Concertos – Piano Sonata (Ondine)

Dnes už hudební ceny nemají velkou váhu – rozdávají se totiž každý týden a kdekomu. Výjimkou zůstává polská cena Fryderyk za nahrávku roku, která si jistou prestiž uchovala – mimo jiné díky tomu, že nese jméno skladatele, který zásadně formoval hudební identitu své země.

Za rok 2026 byla tato cena v uplynulém měsíci udělena nahrávce dvou klavírních koncertů Andrzeje Czajkowského v provedení Petera Jablonského a Orchestru Polského rozhlasu – a zaujme hned při prvním poslechu.

Andrzej Czajkowski (poznámka redakce: variantu André Tchaikowsky začal používat později), vlastním jménem Robert Andrzej Krauthammer, uprchl jako dítě z varšavského ghetta v převleku za dívku. Později se usadil v Londýně, v jehož bouřlivé pulsující atmosféře žil až do své předčasné smrti v roce 1982, ve věku 46 let. Do povědomí veřejnosti se paradoxně zapsal tím, že věnoval svou lebku Královské shakespearovské společnosti jako rekvizitu pro roli Yoricka v Hamletovi, v kteréžto roli se „objevoval“ až do roku 2009, kdy jej odeslali do „důchodu“.

Hudba Andrzeje Czajkowského upadla v zapomnění neprávem. Jeho První klavírní koncert, napsaný v roce 1956 při odchodu z Polska, nese patrné ozvuky Szymanowského a Šostakoviče, přičemž si zachovává dostatek originality, aby posluchače udržel v bdělé pozornosti. Druhý koncert, napsaný o patnáct let později, je dílem, které by si s chutí připsali na konto i puristé jako Britten či Boulez – zosobňuje modernitu post-tonální éry, která však díky osobní výpovědi neztrácí na nadčasovosti.

Za Czajkowského vnitřními běsy, kvůli nimž vyhledal odbornou pomoc, stála bolestná zkušenost z ghetta, kde jej opustila matka před svou deportací do tábora smrti (poznámka redakce: dle dostupných záznamů zemřela v Treblince). Jeho hudba je tak svéhlavým hledáním bezmezné lásky – je naléhavá a podmanivá. Na disku najdeme i bonus v podobě klavírní sonáty. Všestranný švédský klavírista Peter Jablonski vsadil svou kariéru na to, aby tuto opomíjenou hudbu vynesl na světlo. Za to mu patří náš dík.

Album na YouTube:

André Tchaikowsky: Two Piano Concertos – Piano Sonata

André Tchaikowsky: Klavírní koncert č. 1 (I. Adagio, II. Molto vivace, III. Andante mesto, IV. Allegro, ma non troppo)
André Tchaikowsky: Klavírní koncert č. 4, op. 4 (I. Úvod, II. Passacaglia, III. Capriccio, IV. Finále)
André Tchaikowsky: Sonáta pro klavír (I. Non troppo presto, II. Largo, III. Piano e veloce)

Peter Jablonski – klavír
Polish National Radio Symphony Orchestra
Łukasz Borowicz – dirigent

Label: Ondine
Datum vydání: 5. prosince 2025
Hodnocení Normana Lebrechta: ****

Sdílet článek
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře