Sobota 25. dubna 2026 přinesla v rámci workshopu Animované Klarinetissimo koncert, který byl mnohem víc než jen závěrečným vystoupením po celodenním zkoušení. Pro posluchače představoval mimořádně živou ukázku toho, jak silný dopad mohou mít podobné projekty na mladé hudebníky i na celé prostředí hudebního vzdělávání. Jako otec jedné z účastnic a zároveň člověk, který se dlouhodobě pohybuje kolem hudby a hudební pedagogiky, jsem z koncertu odcházel nejen nadšený, ale také přesvědčený, že projekty tohoto typu mají obrovský smysl a zasloužily by si mnohem větší pozornost.
Workshop spojil studenty klarinetu ze základních uměleckých škol i konzervatoří z České republiky a Slovenska. Už samotné propojení různých věkových kategorií a úrovní hráčů vytvářelo inspirativní prostředí, ve kterém se mladší studenti mohli přirozeně učit od zkušenějších a zároveň získat motivaci pro další hudební růst.
Hlavním tématem workshopu byla hudba z animovaných filmů a seriálů. Dramaturgie koncertu byla postavená chytře a s velkým citem pro mladé publikum i samotné účastníky. Zazněly melodie z filmů a seriálů, které jsou pro dnešní generaci přirozenou součástí kulturního světa – od energické skladby Life Is a Highway z filmu Auta, přes poetickou hudbu Joea Hisaishiho z Cesta do fantazie, až po známé melodie z Toy Story, Shreka, Madagaskaru nebo seriálových znělek jako Kačeří příběhy či Rychlá rota.
Přesto koncert nikdy nesklouzl k laciné zábavě nebo pouhé „show“. Naopak. Bylo fascinující sledovat, s jakou pečlivostí a muzikálností mladí klarinetisté k jednotlivým skladbám přistupovali. I v repertoáru, který je posluchačsky velmi atraktivní a často humorný, dokázali vytvořit kompaktní zvuk, pracovat s dynamikou a atmosférou a předat publiku skutečný hudební zážitek. Celý koncert působil nesmírně svěže, radostně a energicky, ale zároveň si po celou dobu zachovával vysokou hudební úroveň.
Velmi silným momentem večera bylo vystoupení hosta workshopu, operní pěvkyně Yukiko Smetáčkové Kinjo. Ve spolupráci s komorním klarinetovým souborem složeným ze starších a pokročilejších studentů zazněly dvě árie Giacoma Pucciniho. Tento blok koncertu přinesl výrazný kontrast k převážně filmovému programu a zároveň ukázal mimořádnou flexibilitu celého projektu.
Yukiko Smetáčková Kinjo předvedla technicky i výrazově vynikající výkon, ale obrovský obdiv si zaslouží také samotní studenti. Doprovod operního zpěvu vyžaduje citlivost, soustředění a schopnost reagovat na každý detail agogiky i výrazu sólisty. Mladí klarinetisté se tohoto úkolu zhostili s překvapivou jistotou a muzikálností. Dirigent Jaroslav Škuta vedl soubor s technickou přesností a zároveň s výborným napojením na sólistku, díky čemuž celek působil velmi přirozeně a hudebně přesvědčivě.
Za celým projektem byla patrná mimořádně profesionální práce lektorů Jaroslava Škuty a Zuzany Čajkové. Oba dokázali vytvořit prostředí, které bylo současně organizačně precizní i lidsky velmi příjemné. Právě tato kombinace profesionality, empatie a přirozené komunikace s mladými hráči je podle mého názoru jedním z hlavních důvodů, proč mají workshopy Klarinetissimo tak silný dopad na své účastníky. Děti a studenti zde nemají pocit, že „musí hrát“, ale že jsou součástí něčeho výjimečného, co jim přináší radost, nové zkušenosti i motivaci.
A právě motivace je možná tím nejdůležitějším slovem celého projektu. Vidím to i doma u své dcery. Nadšení, které si z workshopu odvezla, nekončí posledním koncertem. Naopak, pokračuje ještě dlouho po návratu domů. Chuť znovu vzít klarinet do ruky, těšit se na další společné hraní a pracovat na sobě je něco, co se v běžné výuce často vytváří jen velmi obtížně. Projekty jako Klarinetissimo ale tuto energii dokážou probudit naprosto přirozeně.
Animované Klarinetissimo tak nebylo jen veselým koncertem plným známých melodií. Bylo především důkazem, že kvalitní hudební vzdělávání může být současně profesionální, inspirativní i lidsky krásné. A také připomínkou, že podobné projekty jsou v českém prostředí stále spíše výjimečné. A právě proto by si zasloužily mnohem větší pozornost.
