Eliška Brtnická představí nové sólo Round Table v jihlavské premiéře
Ve čtvrtek 14. května 2026 od 19:00 hodin se v budově sokolovny na Tyršově 12 v Jihlavě uskuteční premiéra nového sóla novocirkusové umělkyně Elišky Brtnické Round table – humorný pohled do kuchyně DIY cirkusu.
„Jak napsat žádost o grant u stolu, který nemá nohy?
Jak použít přímočarou pilu k zaoblení okrajů?
Jak vysvětlit umělecký záměr úředním jazykem?“
Skrze cirkusové umění otevírá autorka téma systému, byrokracie a s tím spojených absurdit tvůrčího procesu. Reaguje také na vznik statusu profesionálního umělce v ČR a předkládá otázku, co znamená být „uznaným“ tvůrcem. Diváka zve do své dílny, sdílí vlastní zkušenost, ale i výpovědi svých kolegů. Nechá nahlédnout do průběhu příprav a do dění v zákulisí. Fyzickou performance spolu s dokumentárními texty a texty generovanými AI skládá jako příspěvek do debaty o udržitelnosti tvůrčí práce. Nový projekt je performativní výpovědí, která „chtěla zaznít při diskuzi u kulatého stolu na téma status umělce, ale nevešla se do daného formátu komunikace.“ Vstupenky k zakoupení přes stránky pořadatele, DIOD.
Adriana Štefaňáková uvádí v divadle Ponec Triptych: Genesis / Metamorphosis / 6’7
Adriana Štefaňáková, rezidenční umělkyně divadla Ponec v sezoně 2025/2026 uvede ve čtvrtek 14. května 2026 od 19:30 hodin komponovaný večer. Nepůjde však pouze o představení. Jako umělkyněpracuje Adriana multižánrově napříč choreografií, instalací, performancí a imerzivní prostorovou kompozicí. Zabývá se multimédii, její tvorba se pohybuje na hranici divadla, výstavy a performativní zkušenosti. Zkoumá tělo jako místo proměny, kde se pohyb stává jazykem formovaným tlakem, vnímáním a přítomností.
Na vizuální a instalační složce tohoto projektu spolupracuje Adriana Štefaňáková s Liubov Maltsevou, vizuální umělkyní, jejíž tvorba a disciplinovaný přístup k obrazu a prostoru zásadně inspirují a formují vizuální vrstvu díla. „Projekt Triptych: Genesis / Metamorphosis / 6’7 se rozvíjí jako vrstvená choreografická struktura sledující cestu od vzniku k fragmentaci,“ uvádí produkce divadla Ponec. „Opírá se o biblické motivy stvoření, kafkovské pojetí proměny a současnou kulturu digitálního šumu. Vytváří fyzickou i konceptuální trajektorii od jednoty k rozpadu, kde tělo není chápáno jako fixní identita, ale jako něco neustále formovaného pohledem, tlakem a zkušeností.“
„V jednotlivých částech se práce posouvá od předreflexivní jednoty v Genesis, přes sociálně a percepčně formovanou proměnu v Metamorphosis, až k fragmentární logice 6’7, kde se význam rozpadá do opakování, chyby a neuzavřeného tázání. Opakující se motiv 67 funguje jako nestabilní symbol současného informačního přetížení a sdílené absurdity, zatímco otázka Why is the grass greener over there? zůstává jako otevřená smyčka touhy a posunu.“ Vstupenky na událost je možné zakoupit přes web divadla Ponec.
Součástí formátu je performativní část, instalace a improvizační jam. Performance probíhá na vymezeném scénickém prostoru a je hlavním nositelem choreografické struktury díla, zatímco instalace rozšiřuje prostředí celé události a umožňuje divákovi vstupovat do jiného režimu vnímání. Improvizační jam pak otevírá živý situační moment, který reaguje na přítomnost, atmosféru a konkrétní konstelaci lidí v prostoru. Návštěvník pak zůstává v roli diváka a pohybuje se volně prostorem, kde si volí vlastní způsob sledování a vnímání díla. Nejde o participaci v tanečním smyslu. „Tělo performera zůstává soustředěné na scéně, zatímco vztah mezi scénou, instalací a publikem vytváří vícevrstvou zkušenost,“ přibližuje autorka. Celý formát tak stojí na souběhu choreografické performance, prostorové instalace a improvizovaného jamu, které společně vytvářejí otevřený, ale strukturovaný imerzivní celek. Závěrečné části se mohou diváci libovolně zúčastnit, jedná se o řízenou taneční improvizaci.
Dnes startuje mezinárodní festival Divadelní svět Brno
Od 12. do 24. května 2026 se Brno znovu stává hlavním městem nejen českého divadelního světa. Mezinárodní festival Divadelní svět Brno pro diváky připraví více než 90 představení a dalších akcí, které jinak není možné v Brně běžně zažít – a to již po sedmnácté. Více než 10 dnů nabitých velkou činohrou, komorními projekty, tanečními inscenacemi, site-specific performancemi, nabídkou pro dětské diváky a bohatým doprovodným programem spolupořádají již tradičně téměř všechna brněnská divadla: Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno, Divadlo Husa na provázku, Divadlo Polárka, Divadlo Radost i umělecké scény Divadelní fakulty JAMU – Studio Marta a Divadlo na Orlí.
V letošním roce připojují organizátoři mezi místa konání i nově zrekonstruované centrum nezávislého divadla Co.Labs a ojedinělý literární salon Rezidenci Café Kaprál na Údolní ulici. Festival rovněž pokračuje ve spolupráci s dalšími tuzemskými i zahraničními festivaly. V rámci mezinárodních koprodukcí se DSB letos navíc propojí s renomovaným německým festivalem Theater der Welt. Celý festival letos rovněž provází kampaň s podtitulem A Tribute to Nations, kterou spojuje osm vizuálů s vybranými členy souborů z participujících divadel a grafický design pražského R. V. N. Studia. Navazuje tak rovněž na jeden ze základních leitmotivů festivalu, a to propojování států, národností divadelního světa obecně.
Po prologu, kdy festival uvedl již v dubnu v Janáčkově divadle dvě představení inscenace Postavy mizejícího světa z produkce slavného Nederlands Dans Theater Divadelní svět Brno v letošním roce nabízí zájemcům o moderní tanec další příležitost setkat se s mezinárodně uznávaným souborem z Nizozemí. Ve spolupráci se souborem Baletu Národního divadla Brno přiváží do Brna i jeho druhý ansámbl, Nederlands Danse Theater – NDT 2, který tvoří nejmladší taneční generace. Komponovaný taneční večer s názvy Folkå a SAABA, který festival uvede jako své zahajovací představení dnes 12. května 2026 v Janáčkově divadle, nabídne divákům dvě choreografie plné hudby a rytmu s tématy vztahů komunit a přírody. Folkå je z dílny Marcose Moraua a SAABA Sharon Eyal a Gai Behara.
„Jsem nadšený, že dlouhodobé rozvíjení mezinárodních vztahů přináší takovéto příležitosti, že se festival Divadelní svět Brno stal přirozenou a samozřejmou zastávkou takových souborů jako Nederlands Dans Theater při svých cestách po Evropě,“ komentuje ředitel festivalu Martin Glaser. Bude to vůbec poprvé, kdy se v České republice představí v rámci jedné festivalové události oba soubory tohoto oceňovaného prestižního divadla. Kompletní program festivalu, na kterém nebude chybět ani tuzemský tanec a nonverbální divadlo, najdete zde.
Tanec na Divadelní Floře Olomouc 2026 – festival letos pod heslem Solidarita
Na šedesát událostí – včetně desítky zahraničních produkcí – nabídne olomoucká Divadelní Flora, která bude od 15. do 24. května 2026 hostit divadelníky a divadelnice z devíti zemí. Desetidenní multižánrová akce s ročníkovým mottem Solidarita začne v Olomouci v pátek. Letošní festivalová edice je věnována památce Václava Havla. Festival nabídne jako již tradičně několik současných tanečních inscenací.
Blízkovýchodní reálie ožijí 20. května 2026 v taneční performanci Omara Rajeha Dance Is Not for Us. Libanonský tvůrce se v ní ohlíží za historií svého rodného města deklasovaného politickými převraty a znovu se obrozujícího díky nepoddajnosti a vitalitě jeho obyvatel. V duchu leitmotivu Solidarita není Rajehův pomyslný návrat do Bejrútu nostalgickou rekapitulací, ale příslibem naděje, rozvinutým v symbolickém finálním aktu inscenace. Představení se koná v S-klubu od 17:00 hodin.
Protagonista subtilního díla, do kterého se vedle osobní historie obtiskla také kolektivní paměť jedinečného místa, a jeden z nejrespektovanějších choreografů a tanečníků arabského světa, jenž se vůbec poprvé představí v České republice, o své profesní volbě prohlásil: „Může se zdát zvláštní, že jsem si vybral tanec jako obor v zemi, která se právě vzpamatovávala z občanské války, destrukce, smrti a ztráty. V té době se mi však právě on jevil jako nejrevolučnější, nejprovokativnější a nejvíc konfrontační médium. Věřil jsem, že skrze něj lze prolomit tabu minulosti i budoucnosti.“
Tanec si – jako prostředek sebevyjádření – zvolil již v útlém dětství i Adam Russell-Jones. Jeho syrový příspěvek k mottu 29DF Release the Hounds je inspirován vyčerpávajícími tanečními maratony z časů Velké hospodářské krize. „Russell-Jones v něm přetavil letitou negativní zkušenost s nadprodukcí a permanentním enormním tlakem na svůj výkon sólisty elitních baletních souborů v radikální gesto – abstraktní zobrazení tance jako jediného prostředku, jenž umožňuje únik před skutečností i její ‚přežití‘. Britský, v Německu působící umělec formou otevřené fyzické básně vyjevuje ‚spektákl muže, jenž nemůže přestat tančit‘, a prozkoumává, co znamená zůstat na parketu osamocen,“ uvádí produkce festivalu. Stejně jako v případě Omara Rajeha je i Russell-Jonesova festivalová prezentace premiérovým tuzemským vystoupením této vycházející hvězdy světové taneční scény. Vystoupí v S-klubu 21. května 2026 ve 20:00 hodin.
Zatímco Adam Russell-Jones (podobně jako například Lucia Kotikova) reprezentují výrazné tváře nastupující generace současného divadla, jejichž objevování a představování patří k emblematickým rysům Divadelní Flory, Rakušanka Doris Uhlich je dlouhodobě bezesporu jednou z nejdiskutovanějších person evropského tance. Nekompromisní choreografka a performerka na Floru přijede po třech letech – tentokrát v duetu s bývalou primabalerínou vídeňské Státní opery Susanne Kirnbauer. Představí se hned první festivalový večer 15. května, od 19:00 hodin v S-klubu.
Performance Come Back Againpojednává o odvaze čelit vlastní tělesné biografii a vydat se i v pokročilém věku po neznámých stezkách. Kirnbauer – žijící legenda rakouského baletu – spolu s Uhlich prozkoumává, kam se její energie může nasměrovat ve chvíli, kdy již není fyzicky schopna předvádět dokonale přesné baletní kroky. S respektem vedený, inspirativní dialog výlučných žen s rozličnými uměleckými zkušenostmi i backgroundem – v době, kdy se společnost kolem nich tříští a rozděluje – zařadily do svého programu renomované taneční přehlídky. Jeho uvedení na 29DF navazuje na loňské festivalové představení M/Others choreografky Eszter Salamon a její matky – taneční pedagožky Erzsébet Gyarmati. Flora tak programově pokračuje v akcentaci problematiky mezigeneračního soužití a opět vzdává hold životní zkušenosti a zralosti.
Na bázi tvůrčí symbiózy vznikl rovněž před několika lety originální počin režisérky Petry Tejnorové a tanečnice Terezy Ondrové GEO. Jejich společná „bio-geo-choreografie“ odhaluje vrstvy „tělesné paměti“ a identity spjaté s prostorem, v němž Ondrová dvě dekády působila. Unikátní a upřímnou introspekci, autenticky pulzující v nezvyklém rámci biografie-historie-geologie, na festivalu ozvláštní její „komunikace“ s interiérem Centralu – sálu olomouckého Muzea umění, a to 19. května od 17:00 hodin.
Classic Ballet Gala, program Taneční konzervatoře hl. m. Prahy od pátku v Divadle Hybernia
Divadlo Hybernia ve spolupráci s Taneční konzervatoří hlavního města Prahy nabídne od května Classic Ballet Gala. Výstupy, které jsou pokladem světového baletního repertoáru, uvidí diváci v podání absolventů a studentů konzervatoře, kteří patří k výrazným talentům mladé baletní generace. Premiéra komponovaného programu se koná v pátek 15. května 2026 od 19:00 hodin.
Na jednom jevišti se během jednoho večera potkají temperamentní energie Dona Quijota, lyrická poezie Labutího jezera, kouzelná atmosféra Louskáčka, romantické snění spící Šípkové Růženky i dobrodružný svět baletu Korzár. „Classic Ballet Gala je ideální příležitost pro diváky, kteří chtějí během jednoho večera zažít to nejlepší z velkých baletních titulů – ať už patří mezi dlouholeté milovníky baletu, nebo se s tímto žánrem teprve seznamují,“ upřesňuje Pamela Morávková, ředitelka Taneční konzervatoře hlavního města Prahy.
Mladí tanečníci vystoupí v nádherných kostýmech a s profesionálním nasazením, které pilovali pod vedením svých pedagogů – emeritních sólistů baletu Národního divadla. Celý večer se koná pod uměleckou a dramaturgickou záštitou ředitelky konzervatoře, MgA. Pamely Morávkové a Jiřího Horáka. „Zvu všechny naše diváky, aby se přišli podívat na krásnou baletní inscenaci, která je určitě příjemně naladí. Je doslova poskládaná z ikonických scén, které obdivují milovníci baletu po celém světě,“ zve Eva Homindová, ředitelka Divadla Hybernia. Více informací najdete na webových stránkách divadla.
Současný tanec na Open House Brno v Co.Labs
V rámci akce Open House Brno se v sobotu 16. května 2026 v uměleckém prostoru Co.Labs na Kounicově 22 uskuteční od 17:00 hodin performance Giving Back the Blessings, 40minutové vystoupení choreografky Aliny Belyaginy, jejíž tvorba propojuje současný tanec s vizuálními prvky, prostředím a hudbou. Autorka přináší taneční dílo, v němž se pohyb stává jazykem, prostředí součástí choreografie. Také barva a světlo jsou rovnocennými dramaturgickými prvky. Doprovodná experimentální hudba rozšiřuje vnímání rytmu a prostoru a vytváří imerzivní situaci mezi performerkou a divákem.
„Performance se rozvíjí na pomezí klubové noci, lidového rituálu a industriální krajiny. Zvuk zde přichází jako první, prostor se postupně proměňuje a publikum se stává jeho přirozenou součástí. Těla performerů splývají s návštěvníky, mizí jasné hranice mezi scénou a hledištěm. Vzniká prostředí, kde se tanec nestává představením, ale sdílenou zkušeností, ve které každý přítomný ovlivňuje atmosféru celého prostoru,“ říkají organizátoři. Belyagina ve své tvorbě pracuje s tématy kolektivní paměti, identity, pohybu a společného prostoru. Její choreografie zkoumá, jak se setkáváme, jak vytváříme společenství a co zůstává, když se staré struktury rozpadají.
Alina Belyagina je choreografka a performerka působící v oblasti současného experimentálního tance. Ve své tvorbě se zabývá především vztahem těla a prostoru, tělesnou pamětí a identitou, kulturní a kolektivní zkušeností, transformací pohybových tradic do současného fyzického jazyka a také propojením tance s vizuálními a zvukovými médii. Její tvorba se pohybuje na pomezí choreografie, performance a vizuální instalace. Inspiruje se mimo jiné slovanskými pohybovými tradicemi, které převádí do současné fyzické a scénické formy. Její díla byla prezentována na mezinárodních festivalech včetně Want to Dance na Tchaj-wanu, On Bodies Festival na Kypru a v Suzanne Dellal Center v Tel Avivu.
Připomínáme: Taneční program z děl katedry tance HAMU v pátek v KD Mlejn
Po absolventském večeru v NoDu se 15. května 2026 představí nastupující choreografická generace v KD Mlejn. Jde o tvorbu studentek druhého ročníku, které v ní pracují se zadáním narativu, příběhu a také s využitím rekvizity. Vstupenky na představení jsou dostupné v síti GoOut.
Amálie Cuplová v tanečním díle Polednice proměňuje stereotypy rodinných rolí v neurčitou realitu. Kafkovské motivy zpracovává Vladlena Klimek. Její choreografie Umělec v hladovění sleduje lidské tělo v souboji s časem i jeho postupnou proměnu v nahraditelnou součástku systému. Alice Silná v kusu Stařec a Moře nastavuje zrcadlo modernizaci, proti níž staví tradici a vztah člověka k přírodě. Legendu o Golemovi oživuje Kateřina Zemanová v Umbruch, skrze kterou zkoumá, jak práce a její zjednodušování dopadá na svět. Finále večera nás navrátí zpět k osudům psaným realitou. Inscenace Actes posluchačky magisterského studia Melánie Ondrejčikové tříští monotónní realitu kancelářského života otázkami existence a vlastní důstojnosti. Více o programu na stránkách KD Mlejn. Kompletní zpráva v minulém týdeníku.
Připomínáme: Studio ALTA otevírá v sobotu zahradu i novou sezonu
Studio ALTA zahajuje v Libni letošní sezonu otevřením zahrady nad Rokytkou a programem s Glory Affairs a kolektivem Azolla. V sobotu 16. května 2026 od 15:30 hodin zve na první z cyklu GARDEN SESSIONS. Komunitně-umělecké odpoledne propojí hudbu, performance i společný čas venku.
Otevírací událost GARDEN SESSIONS I.: OPENING ft. Glory Affairs & Azolla Collective nabídne pestrý program rozprostřený mezi zahradou a Elsnicovým náměstím. Návštěvníci se mohou těšit na DJ sety, performance a prostor pro odpočinek a setkávání. Kolektiv Glory Affairs přinese do zahrady kromě hudebního programu také kadeřnictví či tetování. Azolla Collective naváže na svou loňskou site-specific tvorbu pro Libeň – performativní vstupy a audio procházku připravili přímo pro Elsnicovo náměstí v rámci projektu Náměstí snění.
Součástí programu bude také narozeninová performance Forty Dance, za níž stojí soubor ME-SA a choreografka, tanečnice a toho dne i oslavenkyně Martina Hajdyla Lacová. Událost tak propojí současné performativní umění s komunitním formátem. Choreografie rozvíjí motiv vědomého tance ze sólové inscenace Second Practice. Více informací v samostatné zprávě zde.
Farma v jeskyni uvede autorské projekty svých členů: tanečně-hudební výpověď Andreje Štepity a Štěpána Janouška
Farma v jeskyni, stálý soubor Centra současného umění DOX, představuje dvě výrazné osobnosti souboru v projektu Disappearing Man / Mizející muž. Tanečník Andrej Štepita a hudebník Štěpán Janoušek, které mohou diváci znát z inscenací Český hrdina, Commander nebo Útočiště, vystoupí v komorním dvojvečeru. Dvě sóla, taneční a hudební, propojuje společné téma potřeby uniknout z prostředí a doby neustálé stimulace a digitálního zahlcení. Disappearing Man / Mizející muž uvede DOX v premiéře 17. května 2026 od 19:00, dále 18. a 19. května.
Komorní autorský projekt tanečníka Andreje Štepity a hudebníka Štěpána Janouška se odehrává v liminálním prostoru mezi pohybem a zvukem. „Ve dvojvečeru se obě díla setkávají v citlivém prostoru sdíleného tématu bytí a mizení a vytvářejí dialog mezi zvukovým vrstvením a tanečním divadlem. Disappearing Man / Mizející muž pracuje s intimitou, zranitelností i napětím, ale také s humorem a nadhledem a prostřednictvím dvou odlišných médií zprostředkovává jedno téma,“ uvádí produkce divadla.
„Večer se skládá ze dvou odlišných děl, která různými způsoby a médii zpracovávají podobné téma. Záměrně se v této fázi procesu nesnažíme příliš ovlivňovat, aby si každý vytvořil svůj jedinečný pohled na dané téma a vznikaly tak průniky, které by ani jednoho z nás samostatně nenapadly,“ vysvětluje tvůrčí proces Andrej Štepita.
V tanečním sólu Andreje Štepity budeme sledovat postavu na cestě, jejíž trasa vzniká až pod jeho kroky. Sdílí se světem tolik, až začíná mizet sám sobě. Nemůže čekat, ale potřebuje, aby jej někdo následoval. Dokážeme udržet jeho tempo? Performer a tvůrce Andrej Štepita nás přivítá v intimním tanečním sólu s nádechem grotesky, které nám mizí před očima. Co může divák očekávat? „Věřím v citlivé, intimní a upřímné dílo zvoucí ke společné cestě. Pracuji s výrazovými prostředky, jež dlouhodobě rozvíjím a které mě samotného na tanečním divadle baví – nadhled a vtip, precizní práce s rytmem, výrazná fyzikalita i pohyb, který nezakrývá, ale naopak odhaluje. Vedle hlavního tématu je pro mě důležité – zvlášť v současné situaci nejen v kultuře – tlumočit význam a důležitost tance jako uměleckého žánru,“ popisuje Andrej Štepita.
Hudební kompozice Štěpána Janouška se stává performativní úvahou o tom, co dnes znamená být – a postupně mizet. Přítomnost se mění v nepřítomnost, zvuk v paměť a lidské gesto v digitální stopu. „Dílo kombinuje akustické i elektronické zvuky, netradiční nástroje i umělou inteligenci, která do hudby vstupuje jako samostatný partner a reaguje na dění v reálném čase,“ popisuje Štěpán Janoušek. Kompozice hudebníka a skladatele Štěpána Janouška je dílo na pomezí přesně notovaného materiálu, grafických partitur a řízené improvizace – zvuková reflexe současného člověka v prostředí formovaném umělou inteligencí, digitálními systémy a nestabilní online realitou.
V rámci podpory autorské choreografické tvorby svých členů představí v roce 2026 soubor Farma v jeskyni ve spolupráci s dramaturgií Centra DOX i další sólový projekt, kromě Štepity s Janouškem budou mít diváci možnost vidět v červnu znovu inscenaci Gioele Coccii Never So Close, Never So Far. Umělecký šéf souboru Viliam Dočolomanský vystupuje v rámci obou projektů v roli supervizora.
V pondělí premiéra projektu Jiřího Bartovance v Kunsthalle Praha: otevírá téma těla, času a stárnutí
Choreograf a režisér Jiří Bartovanec uvede v pondělí 18. května 2026 od 17:00 hodin v Kunsthalle Praha premiéru svého nového tanečního projektu Pomíjiví / The Fading Ones, který vzniká jako součást jeho magisterského studia na Hudební a taneční fakultě AMU. Inscenace propojuje současný tanec, vizuální umění a hudební instalaci a otevírá otázky těla, času a lidské zranitelnosti.
Projekt reaguje na dlouhodobý stereotyp vnímání tanečního těla, které je často spojováno především s mládím, virtuozitou a fyzickou dokonalostí. Bartovanec naopak přináší pohled na tělo jako nositele zkušenosti, paměti a proměny. „Nezajímá mě stárnutí jako biologická kategorie. Zajímá mě tělo jako proces – tělo, které nese čas, zkušenost a proměnu,“ říká.
Inscenace vznikla přímo pro galerijní prostor Kunsthalle Praha, kde promění tradiční vztah mezi divákem a performerem. Divák zde není pouze pozorovatelem, ale stává se součástí situace, která se postupně vyvíjí v čase. Představení předchází živá instalace inspirovaná fotografiemi významného českého fotografa Ivana Pinkavy, která plynule přechází do samotné performativní části.
Na scéně se setká mezinárodní skupina tanečníků a tanečnic ve věkovém rozpětí od dvaceti do šedesáti let. Společně zkoumají hranice těla, jeho proměnu i otázku, jak se proměňuje estetika pohybu v průběhu života. Hudbu k inscenaci vytvořil skladatel Martin Janda, jehož kompozice propojuje elektronickou hudbu s živou instrumentální interpretací. Během představení vystoupí přímo v prostoru dva hudebníci – Viktor Sabol a Marek Přibyl.
Projekt vzniká ve spolupráci s řadou významných institucí. Hlavním mezinárodním partnerem je berlínský soubor Sasha Waltz & Guests, který poskytl zázemí pro zkoušení v prostoru Radialsystem V. Dalšími jsou samotná Kunsthalle Praha, dále Galerie Beseda – Muzeum Kralupy nad Vltavou a Akademie múzických umění v Praze (HAMU). Součástí projektu je také rezidenční program Tanec a stáří, který aktuálně probíhá od 11. do 17. května v Galerii Beseda v Kralupech nad Vltavou. Program nabízí workshopy, veřejnou diskusi o tématu těla a stárnutí i otevřenou ukázku vznikající inscenace. Projekt tak propojuje profesionální uměleckou tvorbu s komunitní a mezigenerační zkušeností.
Nadační fond pro taneční kariéru podpoří díky benefiční akci „Vstupenka, která pomáhá českému tanci“ další profesní směřování tanečnictva
Nadační fond pro taneční kariéru je jedinou organizací v České republice, která se systematicky zaměřuje na podporu tzv. druhé kariéry tanečních umělců a umělkyň. Jeho cílem je, aby odchod z aktivní jevištní dráhy nebyl vnímán jako konec, ale jako důstojné završení jedné životní etapy a začátek nové profesní cesty.
Benefiční akce sezony 2025/2026 s názvem Vstupenka, která pomáhá českému tanci přinesla fondu finanční prostředky, které umožní dále rozvíjet jeho aktivity. Fond díky nim podpoří vzdělávání, rozšíří informační servis v oblasti trhu práce, posílí mezinárodní spolupráci a přenos dobré praxe ze zahraničí. Zároveň bude pokračovat v poskytování individuálních služeb a koučinku tanečním profesionálům v období kariérní změny.
Letošní benefice se uskutečnila v pěti divadlech napříč Českou republikou – v Národním divadle v Praze, Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, Divadle J. K. Tyla v Plzni, Divadle F. X. Šaldy v Liberci a v Moravském divadle a filharmonii v Olomouci. Poprvé se do benefiční akce zapojil také nezávislý taneční soubor Dekkadancers. Celkový výtěžek z beneficí se vyšplhal na 257 150 Kč a akci navštívilo 2 637 diváků.
„Taneční kariéra je opravdu vysoce specifická profese, která vyžaduje nejen talent, ale i dlouhodobou disciplínu a neustálou práci na sobě. Kvůli rostoucí fyzické náročnosti oboru a krátké délce aktivní kariéry se otázka profesní změny stává stále aktuálnější. Právě těmto výzvám se Nadační fond pro taneční kariéru dlouhodobě věnuje,“ popisuje činnost fondu předsedkyně správní rady NFTK Jana Návratová.
Vedle samotného finančního přínosu benefice otevřela i důležité téma péče o umělecký personál. Diváci zapojených divadel měli příležitost zamyslet se nad tím, jak náročnou a zároveň rizikovou profesí je profesionální tanec. Nadační fond pro taneční kariéru proto vedle konkrétní podpory umělců prostřednictvím individuálních služeb a vzdělávacích programů systematicky usiluje také o zvyšování povědomí o specifikách taneční profese.
O zlepšení systémových podmínek pro taneční profesionály se NFTK zasazuje dlouhodobě. Věnuje se zejména dopadům důchodového zákona z roku 1996 a hledání možností, jak tanečnictvu usnadnit přechod do další profesní fáze. Již před svým vznikem vedl jednání se státní správou i parlamentními institucemi o zavedení speciálního spořicího nástroje pro taneční profesi. V tomto úsilí pokračuje i nadále.
Získané prostředky fond využívá především na individuální podporu tanečních profesionálů – například formou koučinku, kariérního a personálního poradenství, byznys konzultací nebo právního servisu. Současně investuje do vzdělávacích a rekvalifikačních programů, mezinárodní spolupráce v rámci sítě IOTPD a advokačních aktivit zaměřených na pracovní podmínky v oblasti tance, nového cirkusu a fyzického divadla. Ve spolupráci s divadly realizuje také specializované workshopy zaměřené na profesní budoucnost tanečnictva.
