Večer, jenž je součástí abonentního cyklu DJKT, nese jednotný název Inside (Uvnitř) podle první choreografie Jiřího Pokorného na hudbu Gustava Mahlera, následuje taneční podoba Sinfonietty Leoše Janáčka z tvůrčí dílny Petra Zusky a večer završuje unikátních Šest tanců Wolfganga Amadea Mozarta v choreografii světově proslulého Jiřího Kyliána. Je to vůbec poprvé, kdy je Kyliánova choreografie v Plzni nastudována, a to samo o sobě činí z nového projektu baletního souboru DJKT výjimečný počin. „Inside, to je vnitřní svět, který v Mahlerově hudbě ctí sílu a emotivní hloubku ženské bytosti. To je vnitřní svět, který v Sinfoniettě ctí vnitřní svébytnost našeho národa. To je vnitřní svět Mozartových Šesti tanců odkrývající skrze fantazii jejich hloubku a vyšší smysl,“ uvádí v programu mj. šéf plzeňského baletu Jiří Pokorný. Celý večer reflektuje navíc hned několik hudebních výročí.
Jiří Pokorný zvolil pro svůj opus 3. větu ze Symfonie č. 3 Gustava Mahlera, choreografii postavil přímo pro plzeňský soubor a pro tento složený večer. „Poslední věta z Mahlerovy 3. symfonie, kterou skladatel pojmenoval Co mi láska říká, stoupá do výšin a řadí se tak mezi nejvznešenější místa v celé symfonické literatuře. Vyjadřuje nebeskou lásku, která navzdory chvílím palčivé bolesti přináší útěchu a půvab. Lásku, kterou v sobě člověk živí a je zrodem, ale také inspirací a díkůvzdáním ženské bytosti, jež svou vesmírnou vnitřní silou dává smysl věčnému koloběhu života,“ uvádí Jiří Pokorný v programu.
Tuto ideu vyjadřuje sedmnáct tanečníků a ústřední pár. Tančí na volné temné scéně (Igor Staškovič), jíž dodává neurčitou a snad kosmickou atmosféru (snad prostor mezi nebem a zemí) sterilně bílý světelný design – promítané kruhy na jevišti, abstraktní pohyblivé projekce v pozadí a skutečné svítící kruhy zavěšené nad jevištěm, v nichž je v závěru uvězněná a jež překonává „hlavní hrdinka“. Této unifikované strohosti odpovídají i kostýmy až unisex charakteru (Anna Pokorná). Tanečnice jsou v šedavě bílých trikotech s průstřihy, tanečníci v tmavě šedých, trikot hlavní postavy má růžový nádech. Jiří Pokorný sice pracuje s tancem na špičkách a klasickými prvky, dominující jsou však moderní prvky a rychlé, trhavé pohyby, pro něž je romantická, vláčná Mahlerova hudba s dramatickými vrcholy někdy prostým pozadím. Ústřední myšlenka je vyjádřena skupinovou choreografií a duety ústředního páru v působivém podání Afroditi Vasilakopoulou a Justina Rimkeho, v závěru defilují jako ve stínovém divadle před zadní projekcí všechny páry v různých variantách zvedaček. Technicky výborně tančili všichni: Luisa Isenring, Mami Mołoniewicz, Shiori Nirasawa, Sky Natzke, Go Minakami, Riccardo Gregolin, Nina Nashiki, Leonor de la Serna, Hinata Doi, Ayaka Mitono, Katica Ruip, Mátyás Sántha, Campbell Wilson, Nicolo Marchi, Kristian Kralev, Pablo Dorado, Richard Ševčík.
Jestliže Pokorného Inside byla koncipována přímo pro toto představení a uvedena v premiéře, pak Sinfoniettu Leoše Janáčka v choreografii Petra Zusky (prem. Bohemia Balet 2024) plzeňské publikum dobře zná. Soubor baletu DJKT uvedl tento opus se symbolickým zpodobněním české trikolory v loňském roce hned dvakrát – poprvé v rámci projektu Čtyři řeky, který byl připraven u příležitosti oslav desetiletého výročí Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015, a zhruba o tři měsíce později na baletním gala, kdy byla přímo zabudována do jeho názvu jako Balet gala 2025 & Sinfonietta. Nyní se tedy znovu stala součástí jednoho večera. Podnětem byla Janáčkovi pro kompozici Sinfonietty žádost Lidových novin, aby napsal malou zdravici k VIII. Všesokolskému sletu. Janáček k tomuto účelu složil fanfáry, jež rozšířil posléze do pětivěté skladby nazvané Vojenská sinfonietta, název později zkrátil na pouhou Sinfoniettu, kterou premiérovala Vojenská kapela v červnu 1926, tedy před 100 lety. „Sinfonietta je symbolickou oslavou české země, její přírody, jejího národa, její duše…,“ cituje mj. program přesvědčení Petra Zusky, z nějž vyplývá jeho choreografická koncepce. Na vysoké technické úrovni, přesně a plně přesvědčivě tančili nyní Jarmila Hruškociová, Mami Mołoniewicz, Afroditi Vasilakopoulou, Margarida Gonçalves, Karel Audy, Mátyás Sántha, Richard Ševčík a Riccardo Gregolin. Přirozený půvab vtiskla sólové postavě Sara Antikainen. Opětné provedení v osvědčeném obsazení potvrdilo, že v různém kontextu jedna a táž věc může vyznít odlišně, byť se kvalita technického provedení nezmění. Po Pokorného komplexnosti a provázanosti prvků v plynulém Inside působila sice Zuskova choreografie svou živelností jako žádoucí kontrast, vyvolávala ovšem dojem málo přehledného sledu výstupů, jimž smysl dává až finále, v němž všichni tančí na rozjasněné scéně držíce se za ramena.
Výjimečným a bez nadsázky vrcholným uměleckým zážitkem po všech stránkách byla v provedení členů Baletu DJKT choreografie Jiřího Kyliána Šest tanců na hudbu Wolfganga Amadea Mozarta. Bylo to dokonalé spojení tance s hudbou. Každý sebemenší pohyb jako by vyjadřoval každou notu Mozartovy geniálně hravé kompozice. Vidět Kyliánova díla je vždy výjimečnou událostí. Má totiž jedinečný smysl pro detail i celek – obdivuhodně pracuje s velkými plochami, zároveň nikdy nezapomíná na jednotlivce. Jeho choreografie jsou vždy zcela jiné, taneční slovník různorodý. Je vážný, až drásavý ve vyjadřování vážných témat, hravý, nespoutaný a rozverný v komice. A právě nadčasová ryzí komika, která nejde po povrchu, leč jako ostrý šíp míří přímo a hluboko pod něj, je Kyliánovo ztvárnění Mozartových Šesti tanců. Choreograf sám je autorem scény, kostýmů i světelného designu. Premiéru měl tento opus před 40 lety v podání soubor Nederlands Dans Theater I (24. října 1986 v Het Muziktheater Amsterdam), jeho první uvedení v Plzni je zároveň připomínkou 270. výročí Mozartova narození. „Mozart je největším příkladem někoho, jehož délka života byla bolestně omezená, ale přesto chápal život se vším jeho bohatstvím, rozmary, absurditou a bláznovstvím. Je to jeho duch a jeho přijetí faktu, že náš život není nic víc než maškaráda nebo generální zkouška něčeho hlubšího a mnohem smysluplnějšího, co mě inspirovalo k vytvoření tohoto díla,“ uvádí Jiří Kylián.
Kyliánovu choreografii s tanečníky DJKT výtečně nastudovala se všemi nuancemi a finesami Kyliánova spolupracovnice, nizozemská choreografka, tanečnice a pedagožka Shirley Esseboom. Šest tanců doslova vtrhlo na jeviště s bezprostředností a hravostí, která temnou scénu doslova prozářila. Temperament tanečníků se přelil do publika, preciznost a dokonalá jednota provedení náročných prvků brala dech. Přinesli s Kyliánovou choreografií humor, uvolnění a nadhled. Důsledně prokomponované dění na scéně je rozverné až bláznivé, absurdní a zábavné. Výstupy dvou tanečníků v černých dámských krinolínových róbách (Mega stars) vtipně propojují jednotlivé tance. Navíc tyto róby samy mají i svou vlastní úlohu. Tolik nápadů, tolik tanečních prvků, tolik kontrastů, ladné, pomalé pohyby vedle rychlých až skečovitých, přitom vše v dokonalé jednotě a v souladu s hudbou – do poslední noty! Kyliánových a Mozartových Šest tanců to není choreografie a hudba, ale hudba ztělesněná tancem se vší mozartovskou hravostí i hloubkou. Výtečně tančili se zápalem a zjevnou radostí Sara Antikainen, Mami Mołoniewicz, Jarmila Hruškociová, Margarida Gonçalves, Karel Audy, Richard Ševčík, Mátyás Sántha, Riccardo Gregolin, jako Mega stars Kristian Kralev a Nicoló Marchi. Použita byla rovněž perfektní nahrávka (Residentie Orkestr, dir. Heinz Walberg), jednoznačně nejkvalitnější ze všech toho večera. Kyliánových Šest tanců v provedení členů baletního souboru s touto nahrávkou bylo dokonalé.
Nastudování tohoto složeného večera je výrazným obohacením repertoáru Divadla J. K. Tyla, za nímž stojí za to se vypravit. Už jen proto, že Kyliánovu choreografii a v tak vysoké kvalitě opravdu není možné vidět každý den. Inside je v DJKT abonentním titulem, bude se na jeviště vracet po celou příští sezónu.
Inside (moderní baletní večer)
9. května 2025, 19:00 hodin
Divadlo J. K. Tyla, Nová scéna, Plzeň
Jiří Pokorný, Gustav Mahler: Inside
Realizační tým
Choreografie: Jiří Pokorný
Hudba: Gustav Mahler
Scéna: Igor Staškovič
Kostýmy: Anna Pokorná
Světelný design: Jakub Sloup
Videoprojekce: Ondřej Brýna
Asistent choreografie: Markéta Pospíšilová
Účinkující
Pár: Afroditi Vasilakopoulou, Justin Rimke
Tanečníci: Luisa Isenring, Mami Mołoniewicz, Shiori Nirasawa, Sky Natzke, Go Minakami, Riccardo Gregolin, Nina Nashiki, Leonor de la Serna, Hinata Doi, Ayaka Mitono, Katica Ruip, Mátyás Sántha, Campbell Wilson, Nicolo Marchi, Kristian Kralev, Pablo Dorado, Richard Ševčík
Leoš Janáček, Petr Zuska: Sinfonietta
Realizační tým
Choreografie: Petr Zuska
Hudba: Leoš Janáček
Kostýmy: Pavel Knolle
Světelná koncepce: Petr Zuska, Marika Blahoutová
Asistenti choreografa: Marika Blahoutová, Zuzana Hradilová
Účinkující
Sólo: Sara Antikainen
Tanečníci: Hruškociová, Mami Mołoniewicz, Afroditi Vasilakopoulou, Margarida Gonçalves, Karel Audy, Mátyás Sántha, Richard Ševčík, Riccardo Gregolin
Wolfgang Amadeus Mozart, Jiří Kylián: Šest tanců
Realizační tým
Choreografie: Jiří Kylián
Hudba: W. A. Mozart
Scéna a kostýmy: Jiří Kylián
Světelný design: Jiří Kylián, Joop Caboort
Asistenti choreografa: Shirley Esseboom, Markéta Pospíšilová
Účinkující
Páry: Sara Antikainen, Mami Mołoniewicz, Jarmila Hruškociová, Margarida Gonçalves, Karel Audy, Richard Ševčík, Mátyás Sántha, Riccardo Gregolin
Mega stars: Kristian Kralev a Nicoló Marchi
