Vizionář, který předběhl svou dobu
Antonín Rejcha (1770–1836) je v širším povědomí zapsán především jako autor brilantních dechových kvintetů. Skutečný rozsah jeho génia však leží v jeho monumentálních teoretických spisech a experimentálních kompozicích, jež ve své době inspirativně provokovaly a přitom daly základy kompozičního řemesla celé řadě evropských skladatelů. Jako pokrokový profesor na pařížské konzervatoři formoval ty největší postavy hudebního romantismu – mezi jeho přímé žáky patřili Franz Liszt, Hector Berlioz, César Franck či Charles Gounod. Rejcha jako první v historii odvážně deklaroval, že melodie a harmonie jsou dvě naprosto rovnocenné složky hudby, a namísto diktování suchých pouček vyučoval formou živého dialogu a konkrétních praktických ukázek. Ve svých skladbách experimentoval s polyrytmií, netradičními harmonickými postupy a vizionářsky se vracel ke starým církevním tóninám. Poslouchat jeho hudební příklady z učebnice kontrapunktu živě je jako dešifrovat kód, který vám odkrývá spojnici mezi minulostí a budoucností.
Klíč k tajemství: Úvodní přednáška předního muzikologa
Aby si moderní posluchač mohl plně vychutnat rafinovanost a skryté významy Rejchova hudebního labyrintu, zahájí celý program v 17:00 hodin zasvěcený úvod v přednáškovém sále Vlastivědného muzea. Přední český muzikolog Roman Dykast, který stojí za oceňovanými českými překlady Rejchových spisů v nakladatelství Togga, představí posluchačům jeden z nejvýznamnějších pramenů hudebně-kompozičních nauk první poloviny 19. století – monumentální učebnici Traité de haute composition musicale (Paříž, 1824–1826). Přednáška pro laiky i profesionály ukáže, jak Rejcha odvrhl pouhé mechanické napodobování starých mistrů a naučil své studenty přistupovat ke kontrapunktu kreativním, logickým a svobodným způsobem.
Koncertní vrchol: Kontrapunkt jako katarzní zážitek
V 19:00 hodin pak naváže samotná hudební událost v Sále Václava III. Renomovaný soubor poučené interpretace staré hudby Musica Florea pod vedením cellisty Marka Štryncla přenese teoretické konstrukce z Rejchových učebnic do zvukové reality. Program je sestaven z příkladových kompozic, které Rejcha sám vytvořil, aby demonstroval mezní možnosti hudební formy. Na posluchače čeká přehlídka intelektuálního konstruktivistického mistrovství od rafinovaných kánonů a dvojitých či vícenásobných kontrapunktů v různých intervalech až po fugy psané ve starobylých církevních modech (lydickém a frygickém). Zvláštní dramaturgickou perličkou bude takzvaný „hádankový kánon“ či skladby pracující s augmentací (zvětšováním) a diminucí (zmenšováním) rytmických hodnot, což vyžaduje soustředění a koncentraci jak od interpretů, tak i posluchačů.
Večer navíc nabídne srovnání: vedle Rejchových děl zazní také mistrovské fugy jeho pařížských studentů (M. Turina, Daniel Jelensperger, Auguste Barbereau), které doplní soudobý dialog v podobě fugy olomouckého skladatele a pedagoga Tomáše Hanzlíka. Ukáže se tak, že Rejchův odkaz je stále živý a inspirativní.
Tento večer představuje teprve začátek ambiciózního projektu. V budoucnu plánuje festival Baroko na tento komorní program navázat orchestrálními a vokálně-instrumentálními skladbami Antonína Rejchy, které často pracují s obrovským provozovacím aparátem a zcela nezvyklými nástrojovými kombinacemi. Nenechte si ujít jedinečnou šanci nahlédnout do dílny architekta hudby, jehož myšlenky fascinují dodnes.
Podrobný program koncertu je k dispozici na webu festivalu: https://festivalbaroko.cz/2026/antonin-rejcha/
