Baletní soubor DFXŠ choreografií Proměna rozehrává citlivou úvahu o proměnlivosti lidského života. O tom, jak nás zkušenosti formují, jak se proměňuje náš vnitřní svět i vztah k okolí a jak každá změna v sobě nese možnost nového začátku, ať si to uvědomujeme, nebo ne. Život je neustálý proces proměny, složený z rozmanitých, často neuspořádaných a předem neznámých fází. V jejich souhře se rodí tajemství lidského osudu. Kolik dobra či zla se při jeho odhalení ukáže, závisí na každém z nás. Nikdy nejsme pouhým nečinným objektem této proměny, jak by se někdy mohlo zdát. Jsme její součástí i spolutvůrci.
Otvírání studánek Bohuslava Martinů je jedinečným spojením hudby, poezie a hlubokého vztahu k rodnému kraji. Kantáta vznikla roku 1955 na text básníka Miloslava Bureše, jehož verše zachycují starobylý zvyk jarního čištění studánek na Českomoravské vrchovině. Martinů, žijící tehdy v emigraci, do díla promítl vzpomínky na českou krajinu i touhu po duchovní očistě. Hudební řeč skladby je prostá, průzračná a citlivě propojuje lidové inspirační zdroje s osobitým kompozičním stylem autora. Otvírání studánek patří k vrcholům pozdní tvorby B. Martinů a dodnes oslovuje posluchače svou lyrickou krásou, humanistickým poselstvím a nadčasovou symbolikou návratu k čistým pramenům života.
Carmina Burana představuje jedno z nejvýznamnějších vokálně-instrumentálních děl 20. století a zároveň vrchol tvorby německého skladatele Carla Orffa. Inspirací pro tuto kantátu, komponovanou v letech 1935–1936, se staly rozsáhlé sbírky středověké světské poezie nalezené v benediktinském klášteře Benediktbeuern v Bavorsku. Orff zhudebnil dvacet čtyři textů psaných převážně latinsky, ale také středohornoněmecky a starofrancouzsky. Jejich tematický záběr sahá od oslav jara a přírody přes milostnou lyriku až po satirické reflexe lidských slabostí, požitkářství a nestálosti osudu.
Kompoziční výstavba díla je sjednocena motivem kola štěstěny, symbolizujícího neustálou proměnlivost lidského života. Tento princip rámuje monumentální sbor O Fortuna, který otevírá i uzavírá celé dílo a je jedním z nejrozpoznatelnějších hudebních motivů moderní doby. Orffova hudební řeč se vyznačuje důrazem na rytmus a mimořádně působivou práci se sborem, díky čemuž dosahuje intenzivního emocionálního účinku.
Od své premiéry ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1937 si Carmina Burana získala neochvějné postavení v koncertním repertoáru. Dodnes fascinuje posluchače svou archaickou silou, dramatickou naléhavostí i nadčasovou výpovědí o lidské existenci, čímž se řadí mezi nejhranější a nejvlivnější hudební díla minulého století.
