Jako každý rok se i letošní festival odehraje tradičně v areálu Státního zámku v Litomyšli. Hlavním tématem letošního ročníku je téma „Natura,“ čili příroda jako inspirace. Prosím, řekněte nám k tomu více.
Příroda, prožitky a vjemy, které v ní zakoušíme, stejně jako energie, již z ní čerpáme, byly odjakživa silnou inspirací pro skladatele i hudební tvůrce. Stejně tak inspirují interprety k podání mimořádných uměleckých výkonů.
Téma přírody se letos výrazně promítá nejen do dramaturgie festivalu, ale také do jeho celkové atmosféry a fungování. Vedle hlavní zámecké scény a samotného hudebního programu na něj reagují i výstavy v rámci Smetanovy výtvarné Litomyšle nebo literární linie Smetanovy poetické Litomyšle. Dá se říci, že letošní festival je přírodou prostoupen doslova ve všech svých podobách.
To je velmi zajímavé. Takže se budou tomuto tématu přizpůsobovat i jednotlivé koncerty a vystupující osobnosti?
Celou podobu festivalu se letos snažíme promýšlet s ohledem na přírodu a udržitelnost. Připravili jsme proto i jednu symbolickou změnu, která se týká samotných umělců. Namísto tradičních řezaných květin budou letos za své výkony dostávat trvalky.
Umělci je mohou buď ponechat v Litomyšli, kde z nich po skončení festivalu vytvoříme nový městský trvalkový záhon, nebo si je odvézt domů. V takovém případě je ale podmínkou květinu zasadit a poslat nám fotografii. Je to samozřejmě drobné gesto, ale věříme, že i podobné symbolické kroky mají smysl. A pokud se tento nápad osvědčí, rádi bychom v něm pokračovali i v dalších letech. Festival tak možná přispěje k tomu, aby Litomyšl každé léto rozkvétala o něco více.
Národní festival Smetanova Litomyšl se koná již po 68 a po Pražském jaru je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice. Řeknete nám něco o jeho historii?
Když se ohlédneme k počátkům festivalové tradice v Litomyšli, připomínáme si především rok 1946, kdy Rafael Kubelík přivezl do rodiště Bedřicha Smetany Českou filharmonii. Symbolicky zde tehdy zazněly tóny Mé vlasti a dirigent Kubelík vyslovil přání, aby se tím založila nová tradice.
Spolu s Pražským jarem tak opravdu patříme k nejstarším festivalům u nás. Je pravda, že v Litomyšli tato tradice v prvních desetiletích občas lehce klopýtala, proto si letos připomínáme teprve 68. ročník, ačkoli zároveň slavíme 80. výročí založení festivalu. Skutečný rozvoj Smetanova Litomyšl zaznamenala zejména po roce 1989 a velkou zásluhu na něm mají moji předchůdci — manželé Piknovi a Vojtěch Stříteský.
Vnímáte tuto letitou tradici jako hrdost nebo spíše jako trvalý závazek, kde na emoce nezbývá příliš mnoho času?
Je to bezpochyby závazek, ale rozhodně ne starost. Festival vnímáme jako součást našeho kulturního dědictví, zároveň ale nesmí působit muzeálně nebo uzavřeně do minulosti. Je pro nás důležité, aby svou pestrostí a kvalitou oslovoval různé generace i skupiny publika a dokázal promlouvat současným uměleckým jazykem.
V tom závazku je zároveň i určitý pocit stability a kontinuity. Pracujeme totiž na něčem, co nás svým významem přesahuje. Věřím proto, že ani v obdobích, kdy kultura bohužel nebývá společenskou prioritou, nebude festival ztrácet svou sílu a význam. Přece jen jde o jeden z nejvýznamnějších kulturních podniků v České republice.
V čem se podle vás Smetanova Litomyšl za poslední roky nejvíce proměnila a kam ji chcete dál posouvat?
Naši předchůdci festival doslova vypiplali, a právě díky jejich péči mohl vyrůst do dnešní podoby. Ve své koncepci jsem proto nevsadil na další růst co do velikosti, ale spíše na postupnou kvalitativní a obsahovou proměnu.
Festival se dnes více profiluje prostřednictvím mezinárodních spoluprací a originálních projektů. Vedle operních a symfonických programů dostává na hlavní scéně výraznější prostor také balet a současný výrazový tanec. Postupně proměňujeme i samotné festivalové prostory – každý ročník přináší nové scénografické prvky, technologické inovace nebo překvapivá řešení. Jiný je také přístup k dramaturgii. Snažíme se vytvářet projekty více „na míru“ samotné Litomyšli a jejímu jedinečnému geniu loci.
Chystá letošní 68. ročník něco mimořádného? Nějaká překvapení?
Překvapení a novinek bude letos opravdu hodně. Zahajujeme například nový projekt s názvem Operní líheň, který se zaměří na uvádění Smetanových oper v nastudování mladých umělců. Letos půjde o Hubičku a už samotný pěvecký casting ukázal, jak obrovský zájem mezi mladou generací tento projekt vyvolal.
Velmi se těším také na premiéru projektu Divadla světla ve spolupráci se souborem Geisslers Hofcomoedianten. Na hudbu Jana Jiráska vzniká živelná operně-taneční podívaná, která diváky doslova vtáhne do jiného světa.
Jedním z výrazných festivalových prostorů bude SmetaNOVÝ sál na druhém zámeckém nádvoří. Co se v něm bude odehrávat a jak se tento mobilní divadelní prostor od loňska proměnil?
SmetaNOVÝ sál, tedy mobilní divadlo na druhém zámeckém nádvoří, měl loni svou premiéru a skvěle v ní obstál. Letos navíc přichází s dalšími vylepšeními, zejména ve střešní části, aby diváky i účinkující co nejlépe ochránil v případě deště.
Sál disponuje špičkovým světelným vybavením, novým dvoupatrovým jevištěm i další divadelní technikou, která bude prověřena především v operních produkcích, jako jsou Aida nebo Čertova stěna. V tomto prostoru se ale odehrají i další představení — například muzikál Elisabeth nebo tanečně-hudební projekt Jonathan Livingston Racek v podání Dekkadancers a členů České filharmonie.
Jednou z hlavních hvězd bude světoznámý britský orchestr London Symphony Orchestra pod vedením Antonia Pappana, který na Litomyšli ještě nikdy neúčinkoval. Těšíte se?
Ano, pro Litomyšl je to skutečně mimořádná událost a osobně se na ni velmi těším. Je to zároveň výsledek skvělé spolupráce s Českou filharmonií, naším partnerským orchestrem.
Orchestr odehraje tři koncerty v pražském Rudolfinu pro abonenty České filharmonie a následně zavítá i do Litomyšle. Dlouhodobě jsem si přál, aby festival vedle toho nejlepšího z české hudební scény přivážel do Litomyšle také skutečnou světovou uměleckou špičku. A mám radost, že se tento záměr postupně daří naplňovat.
Zajímavý je také muzikál Elisabeth o císařovně Sisi. Jak vás napadlo toto téma?
Je to nejslavnější německojazyčný muzikál, navíc založený na historickém příběhu, který je velmi dobře známý i českému publiku. Osobnost svobodomyslné a výjimečné ženy ve světě konvencemi svázaného vídeňského dvora nepřestává fascinovat ani dnes.
Nešlo nám ale jen o atraktivitu samotného tématu. Rozhodující bylo především mimořádně kvalitní nastudování Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, které považuji za opravdu velmi povedené. Ostatně i obrovský zájem publika to potvrzuje – Elisabeth byla prakticky okamžitě vyprodaná, a to ji uvádíme hned dvakrát a kapacita Smetanova sálu přesahuje tisíc míst.
Z tradiční klasiky zazní legendární Aida Giuseppe Verdiho, odhaduji, že ta měla také hned vyprodáno. Prosím, řekněte o Aidě v Litomyšli více…
Aida byla vyprodaná doslova během několika minut od spuštění předprodeje. V litomyšlském uvedení se samozřejmě inscenace výrazně promění díky jedinečným kulisám zámeckého nádvoří a specifickému prostoru SmetaNOVĚHO sálu.
Velkou radost mám ale především z toho, že se nám ve spolupráci s Národním divadlem v Praze podařilo sestavit mimořádně kvalitní pěvecké obsazení, což je u takto velké opery naprosto zásadní. Výběru pěvců pro naše inscenace věnujeme obrovskou pozornost. Jsme v podstatě open-air festival a velké operní role musí v prostoru zámeckého nádvoří obstát a naplno vyznít.
Zazní i díla jako Susanna v podání Collegia 1704 nebo Netopýr od Johanna Strausse ml. Kdo všechno na festivalu vystoupí a co ještě mají návštěvníci šanci slyšet?
Ano, Collegium 1704 je naším rezidenčním souborem a díky jejich špičkové interpretaci může publikum s důvěrou objevovat i méně známé tituly. Susanna navíc u nás získá také výraznou scénickou podobu, na které spolupracuje náš scénograf David Bazika.
Netopýr je zase hravá, vtipná a nesmírně živá opereta, která dokáže nadchnout i diváky, kteří mají z klasické opery možná trochu respekt. Funguje po celém světě a jsem přesvědčený, že i brněnské nastudování bude mimořádným zážitkem.
A moje osobní doporučení? Rodiny s dětmi by si určitě neměly nechat ujít novou rodinnou operu Mendel Megaking. Velkou radost mám také z návštěvy Bryna Terfela, snad nejslavnějšího basbarytonisty současnosti, který vystoupí v operním gala. Jeho hlas obdivuji už mnoho let a přivítat ho v Litomyšli byl pro mě dlouho velký sen. Novinkou letošního ročníku bude také pozdně večerní zvuková meditace varhanice a zpěvačky KATTY v potemnělém piaristickém chrámu.
Co přejete letošnímu ročníku festivalu především?
Letošnímu ročníku přeji především vnímavé a vášnivé publikum, které si z Litomyšle odveze zážitky rezonující ještě dlouho po skončení festivalu. Festival přece vytváříme proto, abychom lidi inspirovali, povznášeli a nabízeli jim chvíle, které dokážou oslovit mysl i duši. A mám pocit, že právě to dnes v našem často rozkolísaném světě potřebujeme možná více než kdy dřív.
Sám dobře vím, jak obrovské bohatství dokáže hudba a umění člověku přinášet – nejen silné emoce a krásné prožitky, ale také nové myšlenky, pohledy a vnitřní energii. Velmi mi záleží na tom, aby návštěvníci přijížděli do Litomyšle za výjimečnými a nezapomenutelnými zážitky.
Děkuji vám za rozhovor.
