The Mahler Competition 2026, jedna z nejvýznamnějších mezinárodních soutěží pro nastupující dirigentskou generaci, skončila bez udělení první ceny. Mezinárodní porota rozhodla, že žádný z finalistů nenaplnil požadavky kladené na nejvyšší ocenění soutěže. V historii soutěže, která vznikla v roce 2004, se tak stalo teprve podruhé. Poprvé nebyla první cena udělena při druhém ročníku v roce 2007.
Druhou cenu, spojenou s finanční odměnou 20 000 eur, získal jednatřicetiletý polský dirigent Jakub Przybycień. Třetí ceny obdrželi devětadvacetiletý italsko-ruský dirigent Sieva Borzak a pětadvacetiletý francouzský dirigent Simon Clausse, každý s odměnou 10 000 eur. Jakub Przybycień zároveň získal také Cenu publika, o níž rozhodovalo mezinárodní online hlasování. Zvláštní ocenění, které zahrnuje profesionální nahrávání s BR-KLASSIK a Bamberskými symfoniky, bylo uděleno britskému dirigentovi Oliveru Copeovi.
Rozhodnutí neudělit první cenu odpovídá její dlouhodobé pověsti. Soutěž není založena pouze na hodnocení finálního koncertu, ale na sledování celého procesu práce dirigenta po celou dobu soutěže. Jménem poroty to uvedl Jakub Hrůša. Przybycień podle něj zaujal v průběhu celé soutěže, nejen při závěrečném koncertu, ale také svým uměleckým vývojem, muzikálností, potenciálem a spoluprací s orchestrem. Právě tyto kvality podle Hrůši učinily z druhé ceny „odpovídající ocenění mimořádného celkového výkonu“.
Osmý ročník soutěže se konal od 23. června do 3. července 2026 v Bamberku. Do úvodního kola nastoupilo 24 dirigentů ze 13 zemí, mimo jiné ze Spojených států, Číny, Francie, Polska, Spojeného království a Itálie. Věkově se pohybovali od dvaceti do třicetipěti let a mezi účastníky bylo devatenáct mužů a pět žen.
První kolo proběhlo od 23. do 26. června 2026, druhé kolo následovalo 27. a 29. června 2026 s dvanácti postupujícími kandidáty. Dne 30. června 2026 porota vybrala tři finalisty ze sedmi semifinalistů. Struktura soutěže tak umožnila sledovat nejen okamžitý interpretační výkon, ale také schopnost kandidátů reagovat na orchestr, rozvíjet hudební představu v čase a přesvědčivě vést zkouškový proces.
Zásadní roli v letošním ročníku sehrál repertoár. Všichni soutěžící začínali úryvky z Mahlerovy Symfonie č. 5 v kombinaci s jednou z vybraných symfonií Josepha Haydna, konkrétně č. 86, 88 nebo 90. V dalších kolech se objevila Bartókova Taneční suita, Schönbergových Pět orchestrálních kusů op. 16 ve verzi z roku 1949 a Třívětá suita z opery Powder Her Face Thomase Adèse. Výběr skladeb pokrýval rozpětí od klasicismu přes ranou modernu až po současný repertoár a prověřoval nejen technickou připravenost dirigentů, ale také jejich schopnost stylové orientace.
Porota letošního ročníku spojovala výrazné osobnosti dirigentské praxe, skladby, hudebního managementu i vzdělávání. Jejími členy byli dirigenti Jakub Hrůša, John Storgårds, Pablo Heras-Casado, Sian Edwards a John Carewe, dále skladatel a klavírista Thomas Adès. Doplnili je muzikolog Ara Guzelimian, emeritní děkan Juilliard School, a Martin Campbell-White, zakladatel umělecké agentury Askonas Holt. Významnou roli v soutěži dlouhodobě zastává také Marina Mahler, vnučka Gustava a Almy Mahlerových, která je její iniciátorkou, patronkou a čestnou členkou poroty.
The Mahler Competition byla založena v roce 2004 Marinou Mahler a hudebním agentem Ernestem Fleischmannem ve spolupráci s Bamberskými symfoniky a jejich tehdejším šéfdirigentem Jonathanem Nottem. Od svého vzniku se koná ve tříletých intervalech a postupně se etablovala jako jeden z důležitých odrazových můstků pro mezinárodní dirigentské kariéry.
Prestiž soutěže potvrzuje i seznam jejích předchozích laureátů. První ročník v roce 2004 vyhrál Gustavo Dudamel. K dalším vítězům patří Lahav Shani, Kahchun Wong, Finnegan Downie Dear a Giuseppe Mengoli, který získal první cenu v roce 2023. Řada laureátů se následně prosadila jako šéfdirigenti nebo vyhledávaní hostující dirigenti u předních světových orchestrů.
