Belgicko-švýcarské kvarteto Avril s dokonale vyváženým zastoupením obou pohlaví si dalo do štítu jasný cíl: propagovat tvorbu skladatelek. Navzdory mému odporu k sociálním agendám v hudbě, obsah tohoto alba vítězí nad jeho ideologií.
Na albu jsou zastoupeny čtyři skladatelky. Germaine Tailleferreová (1892–1983) byla jedinou ženou z proslulé skupiny Pařížská šestka – následovníků rebela Erika Satieho. Zatímco její mužští kolegové si postupně vydobyli větší či menší renomé, její život se ubíral mnohem méně přímočaře: pobývala u Maurice Ravela, provdala se za Američana, po rozvodu se vrátila do vlasti a její profesní život byl plný zvratů. Ještě ve svých 84 letech vyučovala hudební výchovu v jedné z pařížských školek.
Její Druhý smyčcový kvartet z roku 1926 vděčí za svou barevnost Ravelovi a v úspornosti svých vět odkazuje k Satiemu. O to obtížnější je rozpoznat v něm vlastní autorský rukopis Tailleferreové. Jedni to přičítali nedostatku sebevědomí, zatímco Virginia Woolfová ji ve své eseji uváděla jako příklad skladatelky, jejíž tvorba zůstala nedoceněna prostě proto, že byla ženou. Tato skladba však neposkytuje přesvědčivé argumenty ani pro jednu z tezí.
Naproti tomu z Poémy pro smyčcové kvarteto (1926) od Rebeccy Clarke (1886–1979) přímo sálá její silný a osobitý autorský rukopis. Osmiminutová skladba v sobě spojuje rytmický elán londýnských dvacátých let s kultivovaným odstupem, který je pro Clarkeovou charakteristický. Clarke, sama virtuózní violistka, hrála v orchestru Queen’s Hall, udržovala dlouhodobý poměr s ženatým zpěvákem, ve Spojených státech se podělila o skladatelskou cenu s proslulým Ernstem Blochem a nakonec se v New Yorku provdala za jednoho ze spoluzakladatelů Juilliard School. Za Clarkeovou netřeba orodovat: její hudební řeč je osobitá a nezaměnitelná.
Florence Price (1887–1953) bývá často uváděna především jako oběť genderové a rasové diskriminace. Její Druhý smyčcový kvartet z roku 1932 vznikl záhy po dokončení První symfonie. Nástrojové linky jsou zde mistrně proplétané a hudba doslova přetéká ze své tradiční, symetrické formy. Tři nebo čtyři témata nesou afroamerické kořeny, ale nechybí ani záblesky modernismu a předzvěsti minimalismu. Je to hudba neobyčejně průbojná a svébytná.
Album uzavírá současná belgická skladatelka Line Adam (* 1972) se dvěma hudebními epigramy nazvanými Amazonka a Švestková zavařenina. Avril Quartet vedle své společenské angažovanosti prokazuje i vítaný smysl pro humor. Těším se, až si jej budu moci poslechnout naživo.
Album na Spotify:
Trailer k albu na YouTube:
Claires Obscures – Music For String Quartet
Germaine Tailleferre: Smyčcový kvartet (Modéré, Intermède, Final : Vif)
Rebecca Clarke: Poéma pro smyčcový kvartet
Florence Price: Smyčcový kvartet č. 2 (Allegro, Andante cantabile, Juba : Allegro, Finale : Allegro)
Line Adam: Ženy (Amazonka, Švestková povidla)
Quatuor Avril
Label: Etcetera
Datum vydání: 3. července 2026
Hodnocení Normana Lebrechta: ****
