Kdo z hudebních skladatelů vás skutečně rozesměje? Nemyslím letmý úsměv, jaký vykouzlí Haydn ve své Symfonii na rozloučenou, když hudebníci sbalí fidlátka a postupně mizí z pódia, ani pobavené uchechtnutí nad Mozartovými poněkud pubertálními hudebními vtípky. Mám na mysli opravdový smích z plných plic – upřímné zasmání nad absurdností a pompézností celé hudební mašinérie se všemi těmi svazujícími pravidly, která brání svobodnému projevu.
Ze Schnittkeho, který prožil prakticky celý život v Sovětském svazu, máte chvílemi pocit, že vám vzkazuje: Jestli vás tohle nerozesměje, musíte být po smrti. Což nemusí být vždy přesně to, co chce platící posluchač slyšet.
Houslisté Friedemann Eichhorn a Vadim Gluzman na této desce propojili dvě Schnittkeho Concerta grossa, ve kterých skladatel ohýbá barokní formy, aby jimi podvratně narušil zkostnatělost sovětského systému. První z nich, napsané pro dvoje housle, cembalo a preparovaný klavír po vzoru Johna Cage, je doslova nabitý hudebními žerty – snad až příliš na jediný poslech. Třetí, určené pro dvoje housle a komorní orchestr, je o poznání zdrženlivější. V padesáti měl už Schnittke zdraví zdevastované sovětským zdravotnictvím, takže do skladby se vkrádá jistý stín smrtelnosti, aniž by však ztratila svůj smysl pro ironii.
Mezi těmito mistrovskými kousky plnými hudební recese a vzdoru servírují Eichhorn a Gluzman dvojici břitkých parodií s názvem Moz-Art. V obou vzdávají pěkně dvousečnou poctu salcburskému géniovi a pohrávají si s fragmentem, který je mu v Köchelově katalogu připisován pod katalogovým číslem K 416d . Za pravost tohoto úryvku ruku do ohně nedám. Pokud je vymyšlený, tak mě pěkně utáhli na vařené nudli. A to se mi na tom líbí.
Album na Spotify:
Album na YouTube:
Schnittke: Complete Works For Two Violins
Alfred Schnittke: Concerto grosso č. 1 pro dvoje housle, cembalo, preparovaný klavír a smyčce (I. Preludio. Andante, II. Toccata. Allegro, III. Recitativo. Lento – Poco più mosso – Lento – Poco più mosso, IV. Cadenza, V. Rondo. Agitato – Meno mosso – Andante, VI. Postludio. Andante – Allegro – Andante)
Alfred Schnittke: Moz-Art à la Haydn (podle fragmentu K 416d)
Alfred Schnittke: Předehra na památku Dmitrije Šostakoviče (verze pro dvoje housle)
Alfred Schnittke: Concerto grosso č. 3 pro dvoje housle a komorní orchestr (I. Allegro, II. Risoluto, III. Pesante, IV. [bez názvu], V. Moderato)
Alfred Schnittke: Moz-Art (podle fragmentu K 416d)
Vadim Gluzman – housle
Friedemann Eichhorn
Evgeny Sinaiski
Deutsche Radio Philharmonie
Valentin Uryupin
Label: Naxos
Datum vydání: 24. července 2026
Hodnocení Normana Lebrechta: ****
