Dva české houslisty, kteří se významně zapsali do historie Sibeliova Houslového koncertu, připomněla Česká filharmonie pietním aktem v Helsinkách. Uskutečnil se v sobotu 29. srpna 2026 u hrobu Viktora Nováčka na hřbitově Hietaniemi mezi dvěma koncerty, kterými se první český orchestr vrátil do finské metropole po více než půlstoletí. Nováček zde v roce 1904 uvedl světovou premiéru první verze Sibeliova koncertu. O rok později premiéroval v Berlíně jeho přepracovanou, dnes běžně uváděnou verzi další český houslista Karel Halíř.
Pietního aktu se zúčastnili zástupci České filharmonie a českého velvyslanectví ve Finsku, ředitel Sibeliova muzea Teemu Kirjonen, Petr Vašíček, který se dlouhodobě zabývá osobností Viktora Nováčka, a Eduardo García Salas, jenž se věnuje odkazu Karla Halíře. Kvarteto složené z hráčů a akademiků České filharmonie nejprve doprovodilo Martu Vávrovou při zpěvu české a finské státní hymny. Po připomínkách života a odkazu Viktora Nováčka a Karla Halíře zahrál koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček úvodní část Sibeliova Houslového koncertu. Pietní akt uzavřelo položení věnce v národních barvách na Nováčkův hrob.
„Sibeliův Houslový koncert je pro nás Finy velmi blízkým dílem a jeho hudební řeč v sobě podle mě nese něco hluboce finského a zároveň univerzálního. S jeho počátky jsou přitom úzce spojeni dva čeští houslisté. Hudba v průběhu dějin spojovala národy, a právě v současnosti je tento její význam obzvlášť důležitý. O to větší radost mám, že si zde můžeme připomenout také kulturní spojení mezi Českou republikou a Finskem,“ uvedl ředitel Sibeliova muzea Teemu Kirjonen.
Viktor Nováček (1872–1914) pocházel z hudebnické rodiny českého původu. Jeho otec Martin Nováček se narodil v Horažďovicích a hudební dráze se věnovali také Viktorovi bratři. Viktor studoval mimo jiné v Berlíně u proslulého houslisty a pedagoga Josepha Joachima. Svou profesní dráhu spojil s Helsinkami, kde působil jako houslista a pedagog na tamním Hudebním institutu, dnešní Sibeliově akademii.
Právě Nováčkovi připadla mimořádná úloha v historii Sibeliova jediného houslového koncertu. Dne 8. února 1904 se v Helsinkách stal sólistou světové premiéry jeho první verze, kterou dirigoval sám Jean Sibelius. Mimořádně náročné dílo vznikalo ve spěchu a Nováček měl na nastudování sólového partu jen omezený čas. Sibelius koncert po premiéře stáhl a následně jej výrazně přepracoval.
Také první uvedení nové podoby koncertu bylo svěřeno českému houslistovi. Karel Halíř (1859–1909), rodák z Vrchlabí a žák Antonína Bennewitze v Praze a Josepha Joachima v Berlíně, patřil na přelomu 19. a 20. století k významným evropským houslistům. Působil jako koncertní mistr v několika německých orchestrech, věnoval se komorní hře i pedagogické činnosti a během své kariéry spolupracoval s řadou významných skladatelů své doby. K vrcholným okamžikům jeho kariéry patřil 19. říjen 1905, kdy v Berlíně premiéroval přepracovanou a definitivní verzi Sibeliova Houslového koncertu d moll pod taktovkou Richarda Strausse.
Pietní akt k poctě Viktora Nováčka a Karla Halíře se uskutečnil v době, kdy se Česká filharmonie do finské metropole vrátila poprvé od roku 1975. Na Helsinki Festival vystoupila 28. a 29. srpna pod taktovkou šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova. Na prvním koncertě provedla s houslistkou Karen Gomyo Šostakovičův Houslový koncert č. 1 a moll a Dvořákovu Sedmou symfonii, druhý večer zazněl Ravelův Klavírní koncert G dur s jihokorejským pianistou Yunchanem Limem a Smetanova Má vlast. Při svém předchozím pobytu v Helsinkách na přelomu srpna a září 1975 zde orchestr koncertoval pod vedením Václava Neumanna a Zdeňka Košlera.
