Již potřicáté se široké území východních Čech i přilehlé Kladské kotliny rozezní varhanní a duchovní hudbou. V úterý 15. září 2026 začne jubilejní ročník Orlicko-kladského varhanního festivalu – tentokrát netradičním prologem: hudebním pořadem s besedou v Knihovně města Hradce Králové s názvem Putování za světovými varhanami. Den poté se již koncertem ve Vamberku rozběhne řada dvaceti koncertů v následujících lokalitách: Žacléř, Lanškroun, Nekoř, Nový Hrádek, Semonice, Rychnov nad Kněžnou, Neratov, Olešnice v Orlických horách, polské Klodzko, Úpice, Česká Čermná, Žamberk, Jaroměř– Josefov, Černilov, Králíky, Rtyně v Podkrkonoší a polská Pstraźna.
Tím nejatraktivnějším, co letošní jubilejní festival nabídne, je recitál Karola Mossakowského – varhaníka, který reprezentuje současně své rodné Polsko i Francii, kde jako titulární varhaník pařížského chrámu St. Sulpice zastává jedno z nejprestižnějších varhanických míst světa. Tento koncert proběhne díky spolupráci s Filharmonií Hradec Králové v Sále Soni Červené v neděli 4. října 2026. Dalším lákadlem (kromě jiných) pak bude závěrečný koncert v sobotu 10. října 2026 v Novém Městě nad Metují, kde vystoupí polský virtuos Andrzej Chorosiński a navíc se zde jako slavnostní „tečka“ chystá malé překvapení.
Jedním z hlavních cílů festivalu je prezentace kulturního bohatství celého širokého regionu: nejen samotných varhan, mezi nimiž je řada historických klenotů z 18. a 19. století, ale i prostor, kde se nacházejí, spolu s propagací dalších kulturně historických zajímavostí. Zároveň tyto koncerty přivádějí špičkové umělce i do menších měst a obcí, které by si tento „luxus“ stěží mohly samy dovolit.
Tak významné jubileum si zaslouží alespoň malé ohlédnutí. V roce 1997 se rodil původně Podorlický varhanní festival, ale zázračným působením místních „tam-tamů“ se na poslední chvíli ozvali představitelé právě založeného Euroregionu Glacensis s myšlenkou propojit akci s polským Kladskem, a tak se festival narychlo přejmenoval na Orlicko-kladský. Všeobecné nadšení, ochota a vstřícnost tehdejších okresních úřadů byly na dnešní dobu nepředstavitelné (zde si, bohužel, lze jen povzdechnout, že „dobře už bylo“). Už druhý ročník festivalu se spontánně přelil přes pomyslné hranice orlického podhůří a více než dvojnásobně narostl: seznam lokalit, v nichž se koncerty odehrály a odehrávají, zahrnuje přes čtyřicet položek. Vedle „opěrných sloupů“ se za oněch třicet let zapojila řada měst a obcí třeba jen občas, ale i tak se každoročně odehrává na dvacet koncertů. K absolutně nejvýznamnějším lokalitám se řadí polský Krzeszów, kde se nacházejí jedny z nejvzácnějších barokních varhan Evropy. Autobusový zájezd varhanních fanoušků, který tam zorganizoval Královéhradecký kraj, je však dnes už nedosažitelným snem.
Festival za ta léta představil na koncertech téměř všechny významné české varhaníky. Vedle nich také objevuje nové talenty: pro některé to byla jedna z prvních významných koncertních příležitostí a někteří se po letech na festival vracejí už jako mezinárodně etablované osobnosti (Pavel Kohout, Petr Čech…). Varhaníky často doplňují spoluúčinkující, mezi nimiž se rovněž objevují mladé naděje vedle renomovaných pěvců a instrumentalistů.
Úroveň festivalu dokládá také zájem zahraničních umělců – i takových, jaké bychom si normálně nemohli dovolit pozvat, ale díky přátelským kontaktům, „umělecké diplomacii“ a občas i šťastným náhodám se daří představovat osobnosti, které by za „standardních podmínek“ nebylo možné získat.
Nejhojněji zastoupenými zahraničními hosty jsou samozřejmě kolegové z Polska (v čele se špičkami jako Andrzej Chorosiński, Roman Perucki, Julian Gembalski… i s mladou krví jako Piotr Rojek či Hanna Dys). Vedle nich na festivalu vystoupili umělci ze Slovenska, Německa, Francie, Itálie, Španělska, Velké Británie, Maďarska a Ukrajiny. Festival hostil dokonce varhaníky z Brazílie a Jihoafrické republiky, letos se (opět díky šťastné souhře okolností) představí host z Tchaj-wanu. Každoročně na různých místech střídavě vystupují „otcové zakladatelé“ Michal Novenko a Václav Uhlíř, kteří se po celá ta léta starají o dramaturgii. V té nechyběly v minulosti ani zvláštní koncerty pro mládež, v některých letech se na vhodných místech (kde se nachází vícero varhan) koná malý hudební maraton s názvem Den varhan.
Značná část akcí je soustředěna do víkendových dnů, což umožňuje nadšeným zájemcům a příznivcům varhanní hudby podniknout výlet spojený s návštěvou dalších památek či přírodních krás východních Čech a polského příhraničí.
Lze si jen přát, aby festival navzdory všem těžkostem, stále větší ignoranci politické reprezentace – a tím stále menší podpoře – úspěšně trval i v letech budoucích a přinášel kulturní obohacení do kraje, jehož umělecké památky i přírodní krásy lákají k návštěvě.
