Roberta Mameli na festivalu Lípa Musica rozehrála lásku v mnoha odstínech

Jubilejní 25. ročník festivalu Lípa Musica zahájil v Liberci večer věnovaný barokní hudbě a jejím proměnám milostného citu. Italská sopranistka Roberta Mameli spolu s Janou Semerádovou a souborem Collegium Marianum nabídla program sestavený především z děl Händela a Vivaldiho, v němž se virtuozita přirozeně spojila s výrazovou pestrostí a divadelním temperamentem.

David Chaloupka
8 minut čtení
Lípa Musica: Il canto amoroso, 11. září 2026, Divadlo F. X. Šaldy Liberec – Roberta Mameli a Collegium Marianum (foto Šimon Pikous)

Slavnostní zahajovací koncert jubilejního 25. ročníku hudebního festivalu Lípa Musica hostil výjimečnou italskou sopranistku Robertu Mameli, se kterou umělecká vedoucí souboru Collegium Marianum Jana Semerádová připravila komponovaný koncertní večer. Vděčným tématem programu pod názvem Il canto amoroso se stala láska v nejrůznějších podobách. Láska v nejrůznějších podobách (tajná, manželská, předstíraná, proklamovaná, zklamaná, odmítaná, opětovaná i neopětovaná, šťastná i tragická) byla vedle mocenských zápletek jedním z hlavních hybatelů libret barokních oper. Specialistka na starou hudbu a sólistka na flauto traverso Jana Semerádová je také uměleckou garantkou tohoto festivalového ročníku.

Roberta Mameli ve světě staré hudby

Sopranistka Roberta Mameli není českým milovníkům staré hudby neznámá. Již spolupracovala s českými soubory a vystoupila také na Letních slavnostech staré hudby nebo na Svatováclavském hudebním festivalu v Ostravě (2022). Římská rodačka absolvovala studia na konzervatoři v Piacenze (operní zpěv a housle). Dále se zúčastnila mistrovských kurzů předních italských operních sólistů – mezzosopranistky Bernadette Manca di Nissa, tenoristy Uga Benelliho, barytonisty Claudia Desderiho a basisty Enza Dary. Zajímavé je, že tito mužští pěvci byli vynikající zpívající herci, kteří se věnovali zejména buffo rolím. Kromě toho absolvovala i interpretační kurzy u Konrada Richtera, známého klavírního doprovazeče. Roberta Mameli se již takřka od počátku kariéry soustředila na interpretaci staré hudby, zejména operních a oratorních děl v časovém rozsahu od Claudia Monteverdiho po Wolfganga Amadea Mozarta.

Vystoupila s celou řadou světově známých uskupení specializujících se na barokní a klasicistní hudbu a spolupracovala s největšími dirigentskými a interpretačními hvězdami tohoto oboru. Vedle četných vystoupení v händelovských a vivaldiovských partech nastudovala také řadu náročných i méně známých rolí v dílech barokních skladatelů, jako byli Francesco Cavalli, Leonardo Vinci, Johann Joseph Fux či Alessandro Stradella, případně v raně klasicistním repertoáru, často v novodobých světových premiérách oper nebo oratorií. Řadu těchto partů nahrála, vedle Monteverdiho titulů také několik rolí pro soubornou edici Vivaldiho operního díla, pro label Naïve. Nahrála i part v serenátě Il diamante Jana Dismase Zelenky pod taktovkou Adama Viktory. Ztvárnila také několik rolí Wolfganga Amadea Mozarta (Susanna, Vitellia, Arminda) a v příštím roce vystoupí v Brně jako Donna Elvira. Vystupovala na řadě předních evropských scén, koncertních pódiích i hudebních festivalech. V roce 2010 vznikl zajímavý nahrávací projekt Round M: Monteverdi Meets Jazz, který je také důkazem její další hudební lásky.

Láska podle Händela a Vivaldiho

Program se logicky soustředil na händelovský a vivaldiovský repertoár. Dílo Georga Friedricha Händela bylo zastoupeno v širokém časovém rozsahu, v první části večera zazněly árie Acida (part, který Roberta Mameli zpívala opakovaně na scéně i koncertech) z rané serenáty Aci, Galatea e Polifemo (Neapol 1708), v druhé části pak árie z oratorií L’Allegro, il Penseroso ed il Moderato (1740) a Solomon (1749). Program doplnily Vivaldiho árie Arianny z opery Il Giustino (1724) a Caia Silia z jeho první opery Ottone in villa (1713). Byly vybrány i efektní árie formálně inspirované ptačím zpěvem, respektive dialogem lidského hlasu s flétnou (flauto traverso, Jana Semerádová). Tyto „imitační“ árie, velmi oblíbené v době baroka, poskytují působivý prostor a možnosti pro virtuózní zpěv a vždy mívají u publika značný ohlas. Do koncertního repertoáru je proto zařadila i řada současných pěvců, například Cecilia Bartoli nebo někteří kontratenoristé.

Roberta Mameli stavěla na výrazu a přirozenosti

Hlas Roberty Mameli vyniká vzácnou individualitou a vynikajícím technickým vedením. Pěvkyně je také vysoce muzikální a má přirozený jevištní instinkt, kterým zcela samozřejmě dotváří charakter rolí i na koncertním pódiu. Na libereckém koncertě hlas tentokráte nevynikl výjimečnou barevností, kterou slyšíme z jejích nahrávek a předchozích vystoupení, ale především působivou prací s nejrůznějšími výrazy a nuancemi, které organicky spojuje s hudební frází. Hlas je velmi flexibilní a pohyblivý, s promyšleným frázováním a bezproblémovými výškami. Nicméně zejména zpočátku působil trochu zastřeně ve střední poloze. Nejvyšších poloh bylo dosaženo specifickým úzkým tónem, se kterým se někdy setkáváme u některých reprezentantů italské pěvecké školy. Výkon imponoval mimo jiné jistotou v trylcích, zejména v působivých pasážích s flauto traverso. Pěvkyně dodává áriím sofistikovaný citový obsah bez zbytečného sentimentu a nadbytečné sladkosti, velmi dobře dokázala charakterizovat různé nálady zastoupených skladeb (rozmarnost, zamilovanost, žárlivost, zklamání nebo smutek z lásky a tak dále). Velmi jímavě pak pěvkyně zakončila večer oblíbenou árií smutku z Händelova Rinalda. Několik vokálních nepřesností, například méně kontrolované koloraturní běhy v úvodu árie z Vivaldiho Ottone in villa, nemohlo ovlivnit celkový dojem. Pěvkyně navíc disponuje atraktivním zjevem i románskou bezprostředností a dokáže okamžitě navázat kontakt s diváky a posluchači.

Instrumentální partneři drželi vysokou úroveň

Zcela rovnocennou instrumentální partnerkou v náročných pasážích jí byla Jana Semerádová (flauto traverso), a bylo zřejmé, jak je tato spolupráce pro obě umělkyně potěšující. Soubor Collegium Marianum hrál s obvyklou chutí a ve vysoké kvalitě, která je jeho produkcím vlastní. Drobné zaváhání sólového nástroje v úvodu doprovodu árie z Ottone in villa bylo okamžitě napraveno. Výborná souhra hráčů (devatenáct hudebníků) vynikla ve vybraném repertoáru, kdy vedle populárnějších skladeb jako Händelův Arrival of the Queen of Sheba zazněly v prvé části večera díla Johanna Friedricha Fasche, hudebníka, který dosti neprávem stále stojí ve stínu Johanna Sebastiana Bacha. Skladby tohoto Bachova současníka vynikají dokonalou formální až matematickou stavbou a zároveň strhující rytmičností a bezprostředností.

Lípa Musica: Il canto amoroso
11. září 2026, 19:00 hodin
Divadlo F. X. Šaldy Liberec

Program
Johann Friedrich Fasch: Ouverture D dur, FWV K:D16
Johann Friedrich Fasch: Ouverture, Air Allegro, Bourrée 1&2
Georg Friedrich Händel: Aci, Galatea e Polifemo, HWV 72 „Qui l’augel da pianta in pianta lieto vola“
Georg Friedrich Händel: Lotario, HWV 26 „Scherza in mar la navicella“
Antonio Vivaldi: Il Giustino, RV 717 „Augelletti garruletti“
Johann Friedrich Fasch: Ouverture D dur, FWV K:D16 Air, Gavotte & Trio, Menuet I & II
Georg Friedrich Händel: Aci, Galatea e Polifemo, HWV 72 „Verso già l´alma col sangue“
Georg Friedrich Händel: L’Allegro, il Penseroso, ed il Moderato, HWV 55 „Sweet bird“
Georg Friedrich Händel: Solomon, HWV 67 Sinfonia: Arrival of the Queen of Sheba

Georg Friedrich Händel: Solomon, HWV 67 „Will the sun forget to streak“
Georg Friedrich Händel: „Water Music“ Suite No. 3 G dur, HWV 350
Antonio Vivaldi: Ottone in Villa, RV 729 „Gelosia, tu già rendi l’alma mia“
Přídavek – Georg Friedrich Händel: Rinaldo, HWV 7 „Lascia ch’io pianga“

Účinkující
Roberta Mameli – soprán
Collegium Marianum
Jana Semerádová – umělecká vedoucí, flauto traverso

Sdílet článek
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted