Soubor Martinů Strings Prague věnuje koncert ke stému výročí narození Arnošta Lustiga svému zakladateli a spoluhráči Jaroslavu Šonskému, který tragicky zahynul 5. září 2026 při autonehodě. Koncert se uskuteční 15. září 2026 v Nové libeňské synagoze jako součást celoročního mezinárodního projektu FestivAL 100. Informovala o tom manažerka souboru Martina Šonská Fialková.
Program nabídne Adagio pro smyčcový orchestr Samuela Barbera, Dva valčíky Antonína Dvořáka, téma Johna Williamse z filmu Schindlerův seznam zdůrazňující židovskou tematiku a Komorní symfonii c moll Dmitrije Šostakoviče. Koncert naváže na připomínku Lustigova vztahu k Libni a jeho tvorby. Odpolední část oslav začne odhalením pamětní desky na Základní škole Palmovka, pokračovat bude programem o místech spjatých s Lustigovým dětstvím a výstavou žákovských prací inspirovaných autobiografickým románem Dům vrácené ozvěny. Ukázky z autorova díla přečte Kajetán Písařovic.
Jaroslav Šonský byl český houslista, pedagog, organizátor kulturních aktivit a držitel ocenění Gratias Agit. Vystudoval pražskou HAMU a absolvoval mistrovské kurzy v zahraničí. Po odchodu do Švédska v roce 1975 se zařadil mezi respektované osobnosti tamního hudebního života a po desetiletí propagoval českou hudbu a kulturu ve Švédsku i dalších zemích. V roce 2012 založil v Praze Martinů Strings Prague, který dnes patří mezi přední české komorní soubory a uvádí hudbu od baroka po současnost.
FestivAL 100 propojuje deset zemí na čtyřech kontinentech a zahrnuje kulturní a umělecké akce, výstavy, vzdělávací programy, literární soutěže i vydávání dosud nepublikovaných Lustigových prací. Pražský rodák Arnošt Lustig se narodil 21. prosince 1926 a zemřel 26. února 2011. V patnácti letech byl deportován do terezínského ghetta, později prošel Osvětimí a Buchenwaldem. V dubnu 1945 uprchl z transportu smrti do Dachau, skrýval se v Praze a zúčastnil se květnového povstání.
Po válce Lustig studoval žurnalistiku a v roce 1948 působil jako dopisovatel během izraelsko-arabské války. V roce 1968 emigroval do Spojených států, kde přednášel na několika univerzitách, po roce 1989 také v Praze. Knižně debutoval v roce 1957 sbírkou Noc a naděje, inspirovanou zkušenostmi z Terezína. Mezi jeho nejznámější díla patří Démanty noci, Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou a Hořká vůně mandlí.
