Současný estonský skladatel Arvo Pärt měl na sklonku roku 1976 rozpracovanou elegickou orchestrální skladbu, když ho hluboce zasáhla rozhlasová zpráva, že 5. prosince Benjamin Britten zesnul. Kompozici tedy dokončil a nazval ji Cantus na památku Benjamina Brittena. Jedná se o autorovu první orchestrální skladbu, v níž uplatnil jeho nový kompoziční princip zvaný „tintinnabuli“ (z latinského „zvonečky“). Premiéru měla 7. dubna 1977 v Tallinu.
Válečné rekviem od Benjamina Brittena vzniklo o patnáct let dříve pro znovuvysvěcení katedrály sv. Michaela v Coventry, jejíž středověká budova byla v listopadu 1940 téměř zcela zničena při německém bombardování. Nová katedrála byla postavena vedle jejích ruin jako symbol obnovy a smíření. Britten spojil ve Válečném rekviem tradiční latinský text mše za zemřelé s poezií Wilfreda Owena, britského básníka a vojáka, který padl v první světové válce pouhý týden před jejím koncem.
Owenovy básně nejsou ilustrací liturgického textu, ale vstupují s ním do bolestného dialogu. Právě toto střetávání dvou světů je jedním z klíčů k pochopení skladby. Britten nechtěl vytvořit slavnostní památník padlým. Jako přesvědčený pacifista spojil osobní vzpomínku – dílo věnoval čtyřem blízkým přátelům, kteří zahynuli ve válce nebo v důsledku války – s odmítnutím války jako takové. Tomu odpovídá i neobvyklé hudební obsazení. Velký orchestr a smíšený sbor spolu se sopránovým sólem představují liturgický svět latinského rekviem, tenor a baryton zpívají Owenovy verše s komorním souborem a dětský sbor, umístěný stranou, přináší další, téměř nadpozemskou perspektivu. Tyto světy se po většinu skladby míjejí a teprve v závěru se spojují.
„Válečné rekviem je mimořádné dílo, které v sobě spojuje hluboce lidské poselství s obrovskou hudební silou. Britten v něm nestaví válce pomník, ale klade otázky, které zůstávají aktuální i dnes. Vedle něj jsme zařadili Pärtův Cantus, tichou a soustředěnou vzpomínku na Brittena. Věřím, že spojení těchto dvou skladeb vytvoří silný hudební zážitek a prostor k zamyšlení,“ říká dirigent a sbormistr Lukáš Vasilek. Pod Vasilkovým vedením se na pódiu setkají Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Pražský filharmonický sbor a Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu. Společně s nimi vystoupí také trojice pěveckých sólistů: sopranistka Elena Tsallagova, tenorista Robert Murray a barytonista Avi Fagerfjäll.
