Již tento čtvrtek – 22. července – začíná 11. ročník festivalu Letní slavnosti staré hudby výjimečným koncertem v pražském Rudolfinu. Zazní totiž pět téměř neznámých skladeb téměř neznámého českého skladatele Františka Jiránka. Od 19. století (Dlabačův lexikon) se vědělo o skladateli Antonínu Jiránkovi, jenž měl zemřít roku 1760 v Drážďanech. Tato postava samozřejmě neunikla pátrání hudebních vědců a vědkyň, přičemž se v Drážďanech nepodařilo najít žádný doklad o úmrtí a působení Antonína Jiránka, za to objevili několik dalších Jiránků – včetně Františka, který v Drážďanech zemřel roku 1778. Právě jeho hudba byla dlouho přisuzována neexistujícímu Antonínovi.
Muzikolog Václav Kapsa se ve své disertační práci věnoval pražské kapele hraběte Václava Morzina (Vivaldi, který byl Morzinovým „maestrem di musica in Italia“, hraběti dedikoval koncerty známé pod názvem Čtvero ročních dob) a zjistil, že v ní také působil jistý Jiránek. Podařilo se mu objevit, že šlo o Františka Jiránka, narozeného 24. července 1698 v Lomnici nad Popelkou. Máme zde tak postavu hudebního skladatele o generaci staršího než je většina nám známějších českých hudebníků 18. století. V letech 1724 – 1726 pobýval v Benátkách, kam jej hrabě Morzin poslal, aby se zdokonalil ve skladatelském umění. Jeho učitelem byl pravděpodobně právě Antonio Vivaldi. V Praze působil Jiránek až do roku 1737, kdy hrabě zemřel a jeho kapela byla rozpuštěna. Z tohoto období se u nás nedochovala téměř žádná Jiránkova instrumentální hudba, avšak jeho koncerty uložené v dvorní knihovně v Darmstadtu jsou stylově starší a vykazují silný vliv Vivaldiho, což svědčí pro tvrzení, že vznikly za jeho pražského pobytu.
Právě zmíněné koncerty zazní v Rudolfinu. Dva z nich budou patřit fagotu a zahraje je výborný italský fagotista Sergio Azzolini, jeden houslím (partu se ujme ruská houslistka Marina Kataržnova) a jeden flétně (Jana Semerádová). Tyto koncerty budou rámovány mladší Jiránkovou Sinfonií a Vivaldiho Koncertem pro flauto traverso, fagot a smyčce g moll „La notte“. Sólisty doprovodí uznávaný barokní orchestr Collegium Marianum.
Letošní ročník letních slavností staré hudby nabídne během devíti večerů na známých i netradičních místech skladby patřící mezi „klasiku“ i díla málo známá. Ředitelka Markéta Semerádová k dramaturgii říká: „Již v loňském roce jsme představili s úspěchem během několika koncertů méně známá díla, například z pražské katedrály sv. Víta, benediktinského kláštera sv. Jiří či Kodexu St. Emmeram z Řezna. Podobně komponované večery se setkaly s velkým ohlasem, proto hodláme v této osvětové dramaturgii pokračovat.“ Dle jejích slov se díky koncertům pořádaným v letohrádku Hvězda nebo zámku Trója, jež jsou obklopeny parky, „pomalu blížíme podobné tradici spojení kultury a společenského vyžití jako například ve Velké Británii“. To po několika ročnících mohu potvrdit, nejlepší je na koncert na takovém místě vyrazit dříve, něco pojíst, projít se přilehlým parkem a pak se zaposlouchat do hudby. (Podobné odpoledne a večer můžete zažít i v břevnovském klášteře, loni byla v restauraci situované přímo v areálu dosti nepříjemná obsluha, a tak jsme se přesunuli do protější restaurace U Kláštera, kterou tímto doporučuji, snad je zde stále dobrá kuchyně a pan číšník jak z první republiky.)
Na úvodní koncert v Rudolfinu byste lístky měli ještě dostat, na další – pořádané v menších sálech – si rezervujte místa co nejdříve. Přehled všech koncertů s krátkými komentáři jsme přinesli zde, jednotlivé koncerty si můžete proklikat i na internetových stránkách festivalu.
www.letnislavnosti.cz
