Teprve s takřka dvoutýdenním odstupem se dostala na veřejnost zpráva, že v předposlední den starého roku zemřel někdejší tenorista Opery Národního divadla v Praze Dalibor Novotný. Za pár dní by mu bylo devětaosmdesát.
Dalibor Novotný (12. ledna 1926 – 30. prosince 2014) se narodil v Opavě. Původním povoláním inženýr letecké techniky a letec si pěvecké školení osvojoval v letech 1959–1965 na Pražské konzervatoři u Karla Leisse. V letech 1970–1972 byl angažován v Divadle F. X. Šaldy Liberec, v roce 1971 na půl úvazku i v Plzni, kde potom působil v letech 1972–1975. Od 1. srpna 1975 byl přijat jako sólista do souboru Opery Národního divadla, od roku 1980 zde též vykonával funkci zástupce šéfa souboru. Jeho pevný, vytrvalý a vyrovnaný hlas s jasnými výškami byl technicky zkušeně ovládán, a tak z jeho majitele udělal po řadu sezon provozně spolehlivého představitele řady klíčových rolí.
Do jeho repertoáru patřily role prvního tenorového oboru, jako jsou Smetanův Jeník (Prodaná nevěsta), Dalibor, Vít (Tajemství), Lukáš (Hubička), Ladislav (Dvě vdovy) a Šťáhlav (Libuše), Dvořákův Princ (Rusalka), Jiří (Jakobín) a Jirka (Čert a Káča), Fibichův Don Cesar (Nevěsta messinská), Beethovenův Florestan (Fidelio), Weberův Max (Čarostřelec), Wagnerův Erik (Bludný Holanďan) a Walther Stolzing (Mistři pěvci norimberští), Verdiho Macduff (Macbeth), Gounodův Faust, Bizetův Don José (Carmen), Čajkovského Heřman (Piková dáma), Pucciniho Cavaradossi (Tosca) a Kalaf (Turandot).
Hostoval mimo jiné též ve Státním divadle Ostrava jako Smetanův Dalibor nebo Princ v Dvořákově Rusalce (1972) a jako Jeník v Smetanově Prodané nevěstě v německé Geře (1974).
Na konci roku 1989, tedy krátce před čtyřiašedesátými narozeninami, Dalibor Novotný odešel do důchodu. Poslední rozloučení si Dalibor Novotný nepřál.
Foto archiv ND
