Český pianista a hudební pedagog Ivo Kahánek říká, že každý klavír má svoji duši. Absolutní vítěz mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro z roku 2004 vedle koncertování vybírá piána pro hudební instituce, jako jsou Česká filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu či Filharmonie Brno. „Každý klavír bez ohledu na značku má svoji duši. Tím, že je ze dřeva, tedy živého materiálu, nedokáže nikdo udělat dva naprosto identické nástroje,“ tvrdí šestatřicetiletý virtuos, který se stal kurátorem komorní řady letošního festivalu Dvořákova Praha.
Při výběru nástrojů vedle zavedených klavírů firmy Steinway občas narazí i na jiná zajímavá piána, jako je například italský klavír Fazioli, který doporučil pro Konzervatoř v Českých Budějovicích. „Fazioli byla původně nábytkářská firma, jejíž majitel, hráč na klavír, si před lety usmyslel, že si postaví vlastní nástroj. Nyní se piána Fazioli vyrábějí v malých sériích a jsou skvělá,“ uvedl Kahánek.
Rodák z Frýdku-Místku říká, že si nikdy nemůže být zcela jistý, jak bude vybraný nástroj znít za několik let. „Je to trochu věštění z koule. Jako když dáte do sklepa dvě stejné láhve vína a za deset let bude mít každá jinou chuť. Ale vybírat piána je krásná práce. Kdyby existovalo něco jako povolání sommelier klavírů, chtěl bych ho dělat,“ podotkl s úsměvem.
Komorní řadu letošního festivalu Dvořákova Praha, který začíná 7. září v pražském Rudolfinu, chce Kahánek pojmout jako festival uprostřed festivalu. „Snažil jsem se o pestrost a aby každá část komorní řady rezonovala s tím, zda se bude hrát v Dvořákově síni Rudolfina nebo v Anežském klášteře. Vybral jsem například hudbu Josepha Haydna a Franze Schuberta, která tvoří krásný kontrapunkt k Dvořákovi. A jsem zvědavý, jak publikum v pěveckém recitálu zareaguje na Ralpha Vaughana Williamse, který zazpívá takové anglické cikánské písně,“ řekl Kahánek.
Dramaturgie komorní řady Dvořákovy Prahy nabídne smyčcová kvarteta Emerson Quartet a Tetzlaff Quartet, Kahánek oslovil Bohemia Luxembourg Trio s harfistkou Kateřinou Englichovou a violistkou Jitkou Hosprovou, mladé Lobkowicz Trio a pěvce Jana Martiníka, s nímž sám vystoupí. „Návštěvníci festivalu mě uslyší ještě 9. září na samostatném koncertu i na dalších koncertech komorní řady. Bude to 13. září v rámci recitálu s pěvcem Martiníkem a 15. září zahraju jako host Lobkowicz Tria,“ doplnil Kahánek. Posluchači ho mohou slyšet i 20. září v Brně na zahajovacím koncertu s Filharmonií Brno a v Praze 29. září na zahajovacím koncertu Českého národního symfonického orchestru pod vedením Libora Peška.
Letos by měla Kahánkovi vyjít nahrávka Janáčkovy Moravské a Ukvalské lidové poesie v písních se sopranistkou Martinou Jankovou s CD s Koncertem pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány Bohuslava Martinů za doprovodu Filharmonie Essen a Tomáše Netopila. V listopadu ho čeká japonské turné s Filharmonií Brno.
Ivo Kahánek vystupuje jako sólista, ale nevadí mu být na pódiu s orchestrem a dalšími hudebníky. „Jasně, že se rád předvádím, ale spíše mě láká to silné sdělení zakódované v hudbě a to, že na jevišti mohu být na rozdíl od reálného života absolutně upřímný. Pak je jedno, jestli tam sedím sám nebo je nás víc, když to cítíme stejně. Ale pokud sedíte na pódiu a ve chvíli výkonu vás zajímá, jaká z toho bude sláva, tak je to úplně špatně,“ řekl.
Foto Emil Bratršovský
