Tento měsíc je tomu třicet let, co se v československých kinech objevil film Miloše Formana Amadeus, patřící k nejúspěšnějším snímkům světové kinematografie. Netradiční zpracování sváru mezi geniálním skladatelem Wolfgangem Amadeem Mozartem a jeho rivalem Antoniem Salierim mělo v USA premiéru v září 1984, v březnu následujícího roku následovalo osm Oscarů a teprve v roce 1986 je měli možnost vidět diváci u nás. V roce 2002 Forman v Praze představil takzvanou režisérskou verzi, do které doplnil vystříhané scény.
Původní snímek bude uveden letos 13. listopadu – měsíc po světové premiéře v londýnské Royal Albert Hall – v Kongresovém centru Praha. A to za účasti Pražské komorní filharmonie a sboru Canti di Praga. Projekt, promítaný na velkém plátně za synchronizovaného hudebního doprovodu, připravil dirigent Ludwig Wicki k Mozartovým jubileím – od jeho narození 27. ledna uplynulo dvě stě šedesát let a 5. prosince to bude dvě stě dvacet pět let od jeho úmrtí.
Forman, který žije od roku 1968 v USA, Amadea natočil podle scénáře anglického dramatika Petera Shaffera. I přes počáteční odpor ze strany komunistického režimu tu pracoval od ledna do července 1983 za dohledu Státní bezpečnosti. Klíčové scény vznikly ve Stavovském divadle, kde Mozart roku 1787 dirigoval světovou premiéru Dona Giovanniho. Režiséra, který měl tehdy na kontě Oscara za svůj snímek Přelet nad kukaččím hnízdem, zpočátku ani nenapadlo, že by mohl natáčet doma – ale dolary mu otevřely dveře.
„Od roku 1977, kdy jsem se stal americkým občanem, jsem několikrát žádal o vízum, ale vždycky marně. Československá vláda mě odmítala vpustit do země, byť i jen na kratičkou návštěvu,“ uvedl o tom ve své biografii nazvané Co já vím?. Při svém pražském pobytu zaměstnal spoustu českých odborníků včetně kameramana Miroslava Ondříčka, architekta Karla Černého, výtvarníka kostýmů Theodora Pištěka a dalších členů filmového štábu. Pozorní diváci mohou na plátně poznat například muzikologa Zdeňka Mahlera, režiséra Vladimíra Svitáčka či herce Karla Fialu, Hanu Brejchovou, Karla Effu, Aťku Janouškovou, Jiřího Krytináře, Jitku Molavcovou a Pavla Nového.
Praha byla pro natáčení historického projektu ideální. Ve starých uličkách Vídně zářily neony, navíc finanční požadavky naskakovaly při vyslovení slova Hollywood trojnásobně. Filmařům nevyhověl mozartovský archiv v Salcburku a ani v Budapešti nenalezli jedinou stylově čistou ulici. A tak Praha začátku osmdesátých let, se svými ulicemi dlážděnými kamennými kostkami, nedotčenými válkou ani překotným vývojem obchodu, byla ideální. Téměř s ničím se nemuselo hýbat, všude byl americký štáb v osmnáctém století, podotkl Forman.
Snímek s rozpočtem 18 milionů dolarů vydělal jen v USA za měsíc trojnásobek. Jeho premiéry v Londýně se zúčastnili princ Charles s princeznou Dianou, kromě Oscarů získal čtyři Zlaté glóby a další ocenění.
Čtyřiaosmdesátiletý Miloš Forman už do své vlasti nejezdí. Po listopadu tu byl mnohokrát, před devíti lety nastudoval se syny Petrem a Matějem Dobře placenou procházku v Národním divadle. Naposledy tu byl v dubnu 2011, kdy s Miroslavem Ondříčkem zasadil v botanické zahradě v Tróji dva duby.
