Academy Kroměříž láká mnoho mladých umělců
Dalšími lektory týdenního programu byli letos koncertní mistr Vídeňských symfoniků houslista Dalibor Karvay, houslista Fedor Rutin, violista a zakládající člen Pavel Haas Quartet Pavel Nikl, který školil také komorní hru, mezinárodně úspěšná violoncellistka Michaela Fukačová, dcera brněnského muzikologa Jiřího Fukače, a sopranistka Kateřina Kněžíková. Vedení aktuálně složeného akademického orchestru se ujal Tomáš Netopil, korepetice kroměřížský Zdeněk Klouda. Kromě výuky hry předává Akademie také zkušenosti z kulturního managementu, které letos zajistili umělecký ředitel festivalu Smetanova Litomyšl Marek Šulc, manažerka projektu ZUŠ Open Irena Pohl Houkalová a výkonná ředitelka Academy Kroměříž Jana Kubáčová. Akademie má i doprovodné programy s kurzy jógy a pro posílení sociálních vazeb studentů. Do Akademie se v úzké spolupráci zapojuje ZUŠ a konzervatoř v Kroměříži. Finančně ji podporuje především Město Kroměříž, Zlínský kraj a Ministerstvo kultury. Je uvedena i Evropská unie a řada dalších místních sponzorů.
Letošního ročníku se účastnilo podle informace při zahájení koncertu na osmdesát studentů z dvanácti zemí světa. V textu o Akademii je uváděno, že je určena především studentům konzervatoří a vysokých hudebních škol, ale co se týče věku, tak na koncertě sólově vystoupila jak teprve dvanáctiletá klavíristka Vivi Nguyen, tak dvacetiosmiletý barytonista Jonatan Müller.
Akademie a masterclasses jsou mezi studenty hudby velmi oblíbené. V šetření, které jsem před lety prováděla, je uvádějí jako nejefektivnější formát pro posun kariéry, i když na druhou stranu je důležitý výběr lektorů. To bylo zmíněno i v úvodu koncertu. Dalším faktorem je také vhodný výběr studijního repertoáru. V první polovině koncertu, věnované sólové prezentaci účastníků, bylo zřejmé, že každý přichází s výsledkem týdenního intenzivního prohloubení přednesu skladby, se kterou zřejmě už do Akademie přišel. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že i když studenti obvykle dostanou v mistrovských třídách také technické rady pro zlepšení výsledku, většinou onen „aha moment“ nastává především v pochopení stylových nuancí, vystavění a scelení skladby.
Jako mimořádně přínosný rys kroměřížské Akademie také vnímám, že se v něm už při založení, ale i rozvíjení, angažují umělci, kteří jsou rodáci nebo působí v Kroměříži a že do celé koncepce zapojují historický archiv a kulturní prostředí města. Velký podíl na tom má právě i Tomáš Netopil.
Laureáti strhli publikum k nadšeným ohlasům
První polovina koncertu přinášela v kratších ukázkách (z delších skladeb pouze jednotlivé věty) výsledky práce vybraných studentů. Celý program uvedla violistka Valentina Burešová z Konzervatoře P. J. Vejvanovského v Kroměříži ze třídy Pavla Nikla, která získala za provedení skladby Märchenbilder, op. 113 Roberta Schumanna první místo v 29. ročníku Mezinárodní soutěže Bohdana Warchala na Slovensku. Na koncertě zazněla jen první věta této skladby za doprovodu Martiny Mergentálové. Vzhledem k akustice sálu by bylo vhodnější užít v klavíru méně pedálu a snad i výrazněji dokreslovat náladu kompozice.
Jako druhá vystoupila již zmíněná dvanáctiletá Vivi Nguyen. Vivi patří k nejmladším klavíristkám s bohatší veřejnou zkušeností. Je podporována Nadací Karla Komárka, vystoupila už také na Golden Prague televizním festivalu a účastnila se projektu MenArt Ivo Kahánka, který ji také vedl na Akademii Kroměříž. Získala mimo jiné první místo v Mezinárodní klavírní soutěži v Miláně a první místo v Pro Bohemia v Ostravě. Na koncertě přednesla tři skladby: číslo 5 z Šesti dětských skladeb, op. 72 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Etude č. 6 es moll, op. 10 Fryderyka Chopina a Scherzo z Lásky ke třem pomerančům, op. 33. Sergeje Prokofjeva v skladatelově úpravě pro klavír. Tato poslední, i když nejnáročnější skladba, ji zřejmě i osobnostně seděla nejvíce. U Mendelssohna jí trochu plavala rytmo-metrická báze ve snaze udržet se ve větší hybnosti, než bylo bezprostředně nutné, u Chopina bylo slyšet, že se velmi snaží vytáhnout melodickou linku, takže trochu chyběla poetická lehkost. Poslední skladba však nakonec vyzněla brilantně a s hravým nadhledem.
Další vystupující byla sopranistka Natálie Šmausová, posluchačka pražské HAMU ze třídy Natálie Melnik s árií hraběnky z Figarovy svaby E Susanna non vien. Natálie má za sebou ocenění v Mezinárodní soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech v kategorii Píseň nebo ocenění v pražských soutěžích. Zapojuje se také do chvályhodného projektu Lieder Society. Natálie Šmausová patří k sopranistkám s krásně barevným, vyrovnaným a ohebným hlasem. Absolvovala mimo jiné také mistrovský kurz u Gabriely Beňačkové, která dokáže vést studenty k hereckému výrazu, který dodává projevu živost, což se u této árie velmi hodilo a projevilo.
Čínská jednadvacetiletá houslistka Aijia Li byla přijata na Lisztovu konzervatoř v jedenácti letech. Poté studovala na Mozarteu v Salzburgu. Na mezinárodní soutěži Georga Philippa Telemanna získala čtvrté místo, nyní studuje u profesora Dalibora Karvye na Univerzitě múzických umění ve Vídni. Pro svou prezentaci si vybrala mimořádně náročnou sólovou skladbu belgického houslového virtuóza, skladatele a dirigenta Eugèna Ysaÿe Sonátu pro sólové housle d moll, op. 27, č. 3. Skladba z roku 1923 je dedikovaná houslistovi Georgovi Enescu. Náročnost spočívá především ve výrazu – střídání expresivní narace s rychlým tempem s náročnými dvojhmaty, skoky, polyfonním vedením hlasů. Za suverénní provedení této skladby se také stala jednou z laureátek Akademie.
Zvláštní ocenění Akademie získal již zmíněný barytonista Jonatan Müller, který patří k výjimkám, které se dějí zejména ve zpěvu, totiž že svůj talent rozvinul bez konzervatorního a akademického vzdělání. Je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy, během níž se ve dvaceti dvou letech rozhodl, že se bude věnovat i opernímu zpěvu. V Mezinárodní soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech získal v roce 2025 třetí místo v kategorii Opera, čímž se mu otevřel vstup na oficiální operní scénu.
Pro svou prezentaci si vybral recitativ a árii Kaliny ze Smetanova Tajemství „Jsem žebrák, po uši až zadlužen“. Jonatan Müller disponuje velmi kvalitním hlasem. Z mého pohledu i vzhledem k akustickým podmínkám bych ocenila více hereckého podání, které se projevilo spíše až ke konci vystoupení, už i pro charakter postavy a árie, ale také kvůli akustice sálu, která neumožnila porozumět bezprostředně textu. Bylo znát, že barytonista si hlídá především hlasový projev. Oba pěvce, Natálii Šmausovou i Jonatana Müllera, velmi citlivě doprovodil Anton Aslamas.
Další oceněnou laureátkou Akademie byla třiadvacetiletá violoncellistka Klára Gabryšová, aktuálně studentka HAMU v Praze. Opakovaně se umístila v mezinárodní soutěži Cello Competition Prague a vystoupila v projektu Mladé talenty Josefu Sukovi se Symfonickým orchestrem hl. m Prahy FOK. Absolvovala s Filharmonií Hradec Králové v provedení Koncertu pro violoncello Bohuslava Martinů. Pro koncertní prezentaci si vybrala první větu Allegro Dvořákova Koncertu pro violoncello a orchestr h moll, op. 104, který známe i ve skvělém provedení její školitelky Michaely Fukačové.
Počátek byl poznamenán nervozitou u doprovázejícího Jakuba Škampy, ale chápeme, že transkripce orchestru v úvodní části je pro klavír mimořádně náročná. Nicméně situace se rychle zklidnila a výkon Kláry Gabryšové byl suverénní. Tón nástroje byl nosný, artikulace precizní a závěr strhl publikum.
Poslední skladbou před pauzou byl Smyčcový kvartet c moll, op. 18, č. 4, respektive jeho první věta Allegro ma non tanto v provedení Rogalska Quartet. Bylo vidět, že se soubor, složený ze čtyř dívek, snaží vykreslit velké dynamické rozdíly, které jsou pro Beethovena typické. Nicméně je pro něj také typická artikulační pregnance, která se trochu ve zvolené nízké dynamice ztrácela. Akordické bloky pak vyzněly moc dominantně, jako by „utvrzení“ předchozí melodické věty bylo důležitější než předchozí melos.
Akademický orchestr vytvořil v sále krásnou atmosféru
Po přestávce vystoupil v aktuálním složení Akademický orchestr, tedy přibližně 35 smyčců, v první skladbě s klavírem. Dramaturgická volba Fantasia on Greensleeves Ralpha Vaughana Williamse a St. Paul’s Suite, op. 29 č. 2 Gustava Holsta byla sofistikovým nápadem dirigenta Tomáše Netopila. Samotná, chronicky známá melodie Greenleeves pochází z 16. století. Britský skladatel, zabývající se mimo jiné také folklorní tradicí Ralph Vaughan Williams ji nejprve použil ve své scénické hudbě k Shakespearovým Veselým paničkám Windsorským, později ji začlenil do své opery Sir John in Love.
Vaughan Williams a britský skladatel Gustav Holst byli přátelé, studovali spolu na Royal College of Music. I jeho tvorbu ovlivnil folklór. Jeho St. Paul´Suite, op. 29, č. 2, H 118 z let 1912–13 byla komponována pro studentky St. Paulś Girls School v londýnském Hammersmithu, kde Holst od roku 1905 učil. Suita údajně vznikla jako poděkování za novou hudební pracovnu. Skladba není méně náročná, skladatel spíš dbal na dobrou hratelnost. První věta Jig odkazuje k rychlému lidovému tanci, v druhé větě Ostinato–Presto typicky vrství samostatné hlasy nad pulzujícím rytmem. Intermezzo–Andante con moto působí orientálně. Nad jemným doprovodem se pohybuje na koncertě krásně provedené houslové sólo. Charakter této věty odkazuje k Holstovu zájmu o indickou kulturu. Finale–The Deargason je interpretačně nejnáročnější, protože vrství tradiční melodii tance Dargason ze 17. století s melodickou Greensleeves. Hráči se musejí v této polyfonní hře dobře udržet.
Dostatečně obsazený smyčcový orchestr zněl ve Sněmovním sále velmi měkce a plně. Hrál pod vedením Tomáše Netopila s viditelnou chutí, pochopením a precizně, což umožnilo i krásu a strukturovanost zvuku. Druhá polovina koncertu byla jako závěr celého festivalu, jak se říká, trefa do černého. Posluchači celou dobu vytvářeli vřelou podporující atmosféru, i v orchestru bylo po skončení vidět, že si absolventi vytvořili přátelské vazby. Na závěr festivalu také proběhlo oficiální vyhlášení laureátů. Z těch, které jsme ještě nezmínili uveďme třicetiletou sopranistku Veroniku Vlkovou, která studuje na Hudební fakultě JAMU a upozornila na sebe v Janáčkovských rolích v Brněnském Mahenově divadle a Národním divadle Brno v roli Mozartovy Paminy, a Irenu Pohl Houkalovou, pěvkyni, která v Akademii přenáší kulturní management, ve kterém zúročuje své zkušenosti z projektu MenART a ZUŠ Open.
Academy Kroměříž: Závěrečný koncert a vyhlášení laureátů 2026
20. srpna 2026, 19:00 hodin
Sněmovní sál, Arcibiskupský zámek
Program
Robert Schumann: Märcgebbukderm io, 118m 1, věta – Nicht schnell
Felix Mendelssohn-Bartholdy: Šest dětských skladeb, op. 72, č. 5 g moll
Fryderyk Chopin: Etude es moll, op. 10, č. 6
Sergej Prokofjev: Láska ke třem pomerančům, op. 33, Scherzo
Wolfgang Amadeus Mozart: Recitativ a árie Hraběnky: E Susanna non vien … Dove sono z opery Figarova svatba
Eugéne Ysaÿe: Sonáta pro sólové housle c moll, op. 27, č. 3
Bedřich Smetana: Recitativ a árie Kaliny „Jsem žebrák, po uši až zadlužen“ z opery Tajemství
Antonín Dvořák: Koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104, 1. věta – Allegro
Ludwig van Beethoven: Smyčcový kvartet c moll, op. 18, č. 4, 1. věta – Allegro ma non tanto
Ralph Vaughan Williams: Fantasia on Greensleves
Gustav Holst: St. Paul´s Suite, op. 29, č. 2: Jig, Ostinato, Intermezzo, Finale (The Dargason)
Účinkující
Valentýna Burešová – viola
Vivi Nguyen – klavír
Aila Li – housle
Klára Gabryšová – violoncello
Jonatan Müller – baryton
Martina Margentalová – klavír
Natálie Šmausová – soprán
Anton Aslamas – klavírní spolupráce
Anton Aslamas – klavírní spolupráce
Jakub Škampa – klavírní spolupráce
Rogalska Quartet (Miriam Minkova-Rogalska – první housle,Barbora Suklová – druhé housle, Tereza Votánková – viola, Markéta Prudilová – violoncello)
Akademický komorní orchestr
Tomáš Netopil – dirigent
Klára Farníková – úvodní slovo
