V titulní roli egyptského faraona, který chtěl ve své říši nastolit nové náboženství a přál si, aby lid uctíval jen jediného boha, září mladý kontratenorista Anthony Roth Costanzo. Ve svém debutu v Metropolitní opeře se představila mezzosopranistka J’Nai Bridges v roli Achnatonovy nevěsty Nefertiti a sopranistka Dísella Lárusdóttir v roli faraonovy matky, Královny Teje. Zachary James je doprovodí jako Amenhotep III. Inscenaci režíroval Phelim McDermott a nabídl v ní neobyčejně poutavé vizuální zpracování, k jehož vrcholům patří i umění žonglérů ze souboru Gandini. Orchestr ve svém debutu v Metropolitní opeře řídila dirigentka Karen Kamensek.
„Inscenaci jsme vytvořili před Brexitem i Trumpem a otázky, které jsme si tehdy kladli, nyní získaly nový význam,“ popisuje americký pěvec Anthony Roth Costanzo. „Byl Achnaton vizionářem, nebo jen zbožštěným vůdcem kultu opilý vlastní mocí? Sjednotil svou zemi, nebo ji rozdělil? Vnímám ho jako osobnost, která se snažila změnit svět k lepšímu, na jevišti ale nechávám tuhle otázku otevřenou,“ uvažuje. A jakkoliv je egyptský faraon středem, kolem něhož se točí nejen život jeho poddaných, ale i opera sama, není na jevišti sám.
Nedílnou součástí představení, která se inspirovala starověkými vyobrazeními, je žonglérské umění. „Působí, že je Glassova hudba viditelná,“ popisuje představitel hlavní role. Ve srovnání s předchozími částmi Glassovy „portrétní trilogie“ využívá Achnaton nejkonvenčnější operní orchestraci.
