Aktuálně ze světa tance a baletu

Taneční NOVÁ GENERACE v DISKu
V sobotu 27. května se v pražském divadle DISK odehraje další z večerů platformy NOVÁ GENERACE, která prezentuje práce studentů Katedry tance a Katedry nonverbálního divadla HAMU. Večer je tentokrát v režii čtyř choreografek – bude vyprávět čtyři různé příběhy a nechá diváky nahlédnout do čtyř zcela rozdílných přístupů k tvorbě a tanci. Různorodost květnového představení NOVÉ GENERACE podtrhuje fakt, že každá z choreografek je jiné národnosti.

V první polovině večera budou uvedena tři díla kratšího formátu. Všechny spojuje výběr nelehkých témat. WALKERS studentky programu Erasmus Claudie Bellomo jsou inspirováni vztahem mezi dvěma zcela odlišnými kulturami, které čelí válce a lhostejnosti. Další z choreografek, Kateryna Lopakhtina, ve svém díle pro pět tanečnic Kotva zpracovala téma myšlenek na sebevraždu. V anotaci se mrazivě ptá: „Jste si jistí, že je to tam lepší? Cítíte písek pod nohama?“ A v nepříliš veselém tématu pak pokračuje i Allison Ramos ve spolupráci se Sofíou Lopez (obě jsou studentkami programu Erasmus na Katedře nonverbálního divadla), které se ve svém díle s názvem 高潮 (v přepisu Gao chao, česky Příliv) snaží zachytit a pojmenovat pocity šílenství způsobené nespavostí. Zajímavostí je, že v této choreografii, podobně jako ve WALKERS, diváci uvidí kromě dalších interpretů i samotné choreografky.

Ve druhé části večera NOVÁ GENERACE uvede první reprízu choreografie Picturam Evy Rezové, která měla jakožto autorčina magisterská práce premiéru před necelým měsícem. Oproti první polovině večera, kde převažovaly tanečnice, se zde diváci mohou těšit na mužskou energii na jevišti. Během vytváření choreografie zkoumala, nakolik je možné převést statické výtvarné dílo do řeči tance. Pro svou práci se inspirovala Da Vinciho obrazem Poslední večeře.

Představení se koná 27. 5. 2023 v divadle DISK od 19:30 (Karlova 26, 116 65 Staré Město). Vstupenky jsou k zakoupení v online předprodeji nebo v den konání akce na pokladně divadla DISK. Pro více informací sledujte FB událost a IG Nové generace. NOVÁ GENERACE je platforma pro studenty Katedry tance a Katedry nonverbálního divadla pražské HAMU, díky které mohou prezentovat své práce na veřejnosti a získat tak potřebnou jevištní praxi.

Baletní inspirace v Divadle J. K. Tyla – nové choreografie členů souboru
Členové baletního souboru v rolích choreografů nejsou ničím neobvyklým. I plzeňský balet dává svým tanečníkům příležitost projevit se jako tvůrci a autoři vlastních děl. Nové autorské choreografie uvedou v sobotu 27. května na Malé scéně DJKT. Představení je nejen podporou individuální kreativity, ale především diváckou příležitostí pohlédnout na jinou tvář známých interpretů, vzájemně se inspirovat.

Novinky na programu:
Tancujte do nebe (choreografie: Thierry Jaquemet ve spolupráci s tanečníky, hudba: Chiaki Yamazaki), inspirované postavou Peri, originálně vykreslenou v perské mytologii, jež byla přijata také západní kulturou (např. balet od Jeana Coralliho La Péri, který vzniknul v roce 1843). V krátké choreografii je Peri vyobrazená jako andělská bytost, která přišla na zem učit lidi míru a radosti, než se znovu vrátí do nebe.
Drahoušek (choreografie: Thierry Jaquemet, hudba: Richard Wagner) na skladbu Richarda Wagnera věnovanou Pauline von Metternich.
Romance from Portugal (choreografie: Riccardo Giorgio Gregolin, hudba: Carlos Paredes) je choreografie, která chce obejmout romantický a nostalgický sentiment Fado hudby, který je jedním z nejvíce zastoupených hudebních stylů Portugalska, odkud pochází tanečnice Margarida Gonçalves, Fado je druh hudby, který všechny spojuje a je symbolem středomořských zemí, zemí cestovatelů a průzkumníků.
Spotlight (choreografie: Richard Ševčík & Michal Lenner, hudba: Lee Boun), světelná show obohacená o taneční grotesku.
White Dove (choreografie: Richard Ševčík, hudba: Johann Pachelbel) zkoumá symboliku bílé holubice, která pro některé byla symbolem tělesné lásky, pro křesťany znamenala svatého ducha a někteří ji považovali za symbol dlouhověkosti, zatímco dnes převážil symbol míru.
残響 (ZANKYŌ) (choreografie: Mami Mołoniewicz, hudba: Takax Music) se pokouší dosáhnout efektu dozvuku vyjádřeného pohybem těl tanečníků.
The Black Widows Waltz (choreograf: Avril Negre, Giacomo Mori, hudba: Maurice Marius): „Z toho, co bylo původně její ochranou, si Černá vdova postupně vytvořila zbraň. Navzdory pokušení riskuješ, přibližuješ se k ní a jsi zranitelným. Dotkni se její sítě a ona se stane pánem tvého osudu. Poznámka pro všechny tvého druhu: tvé nevinné poddání se pasti Lásky pouze zkultivuje její Lásku k pasti.“

V neděli proběhne absolventské představení konzervatoře – gymnázia Taneční centrum Praha
Letos se slavnostní večer koná v neděli 28. května od 19 hodin v nádherných klasicistních prostorech Stavovského divadla, které letos slaví 240 let od otevření. Komponované představení nabídne divákům pestrý program složený nejen z kratších etud, ale také z fragmentů jednoaktových choreografií. Aby byly splněny požadavky absolventského výkonu, dramaturgie představení zahrnuje základní řemeslnou škálu od klasického tance přes jazz až po současné taneční divadlo. Ve večeru budou uvedena jak díla zahraničních choreografů (Attila Egerházi), tak premiéry choreografií mladých nadějných talentů (Šimon Kubáň, Tereza Hloušková) a na jevišti se kromě letošních absolventů představí i ti nejlepší studenti vyšších ročníků.

„Letošní absolventi patří ještě ke generaci, kterou omezily nečekané a nechtěné ‚covidové dva roky prázdnin‘,“ vysvětluje Jan Schneider, ředitel konzervatoře Taneční centrum Praha. „I přes tuto překážku se jim podařilo ‚naskočit zpět‘ a s klidným srdcem mohu říci, že letos do světa vypustíme osobnosti, které zaujmou platné místo ve společnosti, a to nejen jako profesionální tanečníci a interpreti, ale také jako studenti vysokých škol nebo jako pedagogové tance. Každý rok je složení absolventů unikátní a hodnotit je je obtížné, ale stejně jako jejich předchůdci a doufejme i následovníci, mají za sebou obrovský kus práce a je obdivuhodné, co všechno za osm let na konzervatoři dokázali. Všichni.“

Letošní školní rok byl pro konzervatoř velmi úspěšný. Nejen, že měla možnost opět nastartovat veškeré školní i mimoškolní aktivity: Regionální studijní a relaxační campy, Vánoční taneční scénu, poznávací zájezd do Itálie, představení v pražských i regionálních divadlech, workshopy, 37. ročník festivalu Mezinárodní týdny tance a spolupráci s dalšími kulturními organizacemi, ale také škola nadále zvelebovala sídlo v Domě tanečního umění Praha. „Celé studium se skládá z moha výzev, které absolventi museli od počátku plnit. Eklektický vzdělávací program, který jim škola poskytla, je od samého začátku připravoval nejen na budoucí povolání – tanečník nebo taneční pedagog, ale také na život jako takový. Od zařazení se do nového kolektivu, přes nový a náročný rozvrh teoretických a praktických předmětů, postupné zvyšování nejen intenzity počtu tanečních tréninků, ale také jejich tanečně-technických dovedností, přes vzdělávací koncepci konzervatoř – gymnázium a mnoho hodin teorie, až po samotné zakončení studia maturitní a absolventskou zkouškou, a to jak z teoretických předmětů, tak z těch praktických,“ doplňuje Jan Schneider. „Dovoluji si říci, že největší výzvou je udržet si ‚tah na branku‘ po celou dobu, udržet zapálení pro tanec jako takový, pro jeho podstatu, najít touhu po neustálém (sebe)vzdělávání a najít lásku k rutině a mnohačetnému opakování, které tanečníka bude provázet celý život.“

Vstupenky na nedělní absolventské představení jsou k zakoupení pod tímto odkazem.

„Pavel Šmok – Choreograf s duší básníka“ – křest nové biografie jednoho z nejvýznamnějších tanečních tvůrců 20. století
Ve středu 31. května od 17 hodin proběhne v malém sále Městské knihovny na Mariánském náměstí speciální odpoledne věnované Pavlu Šmokovi. Na programu bude projekce dokumentárního portrétu Fenomén Šmok (2017) v režii Ondřeje Kepky, po něm bude následovat křest publikace Pavel Šmok – Choreograf s duší básníka taneční publicistky Lucie Kocourkové. Nová publikace o Pavlu Šmokovi přináší souhrnný pohled na jeho choreografické dílo. Klíčem jsou jeho nejslavnější a nejvýznamnější choreografie a proměny jeho rukopisu i přístupu k tanečnímu umění.

„Po téměř roční práci se nám podařilo uspořádat a vydat kompletní biografii choreografa Pavla Šmoka, která má za cíl provést čtenáře různými obdobími jeho tvůrčího života,“ říká Ladislava Dunovská Jandová, ředitelka Nadačního fondu a institutu Pavla Šmoka, který se zaměřuje na propagaci a oživení odkazu této výrazné osobnosti české choreografie a v jehož ediční řadě kniha vychází. „Autorka publikace Lucie Kocourková pracovala s více jak 150 českými a zahraničními články, recenzemi, objevila dosud nepublikované rozhovory a shrnula ohlasy na Šmokovo dílo od padesátých let až k poslední tvorbě. Knihu doprovází bohatý obrazový materiál a velmi si vážím toho, že její vydání podpořily Nadace Český literární fond, Nadace Český hudební fond, Státní fond kultury a řada jednotlivých dárců a podporovatelů v rámci kampaně na Donio.cz. Děkujeme všem za podporu, bez jejich přispění by kniha nemohla být vydána ve formátu a kvalitě, kterou jsme si od začátku nové edice v rámci vydavatelství Balet Praha nastavily.“

„Rozhodla jsem se zmapovat uměleckou kariéru Pavla Šmoka od samotných počátků, najít a připomenout, čím bylo jeho dílo v tom kterém období charakteristické,“ uvádí autorka nové knihy, taneční historička a publicistka Lucie Kocourková. „Je jiný Pavel Šmok, který v začátcích Baletu Praha experimentuje s novými tvary, jiný Pavel Šmok si v Basileji užívá technických možností velkého divadla, a od něj se zase liší Pavel Šmok, který divákům zpřítomňuje skrze tanec hudbu Bedřicha Smetany… Na druhou stranu jsou jisté znaky, které všechnu jeho tvorbu spojují a rámují a podle nichž bychom jej poznali vždy.“

Biografie vychází z materiálu, který Pavel Šmok sám připravil jako souhrn svého života a kariéry a který laskavě poskytl jeho syn Martin Šmok. Kniha příliš nezabíhá do osobní roviny, ale drží se především písemných pramenů, rozhovorů, desítek a desítek článků a recenzí včetně zahraničních.

„Mým záměrem bylo podat nejen analýzu jeho díla, ale také pokusit se odhalit zdroje jeho mnohočetného talentu a vlivy, které byly rozhodující pro celé jeho umělecké směřování. I proto dávám větší důraz i na dobu, kdy jako choreograf začínal a jeho myšlení o tanci se teprve formovalo. Kniha ukazuje Pavla Šmoka jako všestranného tvůrce, který čerpal z mnoha znalostí a zkušeností z mimotanečního světa, díky nimž získal osobitý pohled na režii divadelního tance anebo vztah k technologiím a filmařině. Věřím, že i znalci objeví v nové publikaci nové zdroje a materiály, které podnítí jejich zájem. A každý milovník tance bude rád krok za krokem sledovat osudy této významné osobnosti. “

Novou biografii Pavla Šmoka bude možné si zakoupit na místě s osobním věnováním autorky, stejně tak publikaci mapující historii souboru Balet Praha v šedesátých letech. Vstupenky na „šmokovské“ odpoledne jsou k zakoupení na stránkách Městské knihovny.

Ultima Vez vystupuje v Divadle Archa
V pražském Divadle Archa hostuje od čtvrtka do neděle slavný vlámský taneční soubor Ultima Vez, který se tentokrát vydá po stopách lidstva zpět do lesů. Inscenace s názvem Traces opět připravil režisér a choreograf Wim Vandekeybus. Vydává se po svých vlastních stopách, ohlíží se za svými pocity, které ho ovlivnily na počátku jeho uměleckého hledání, za dramatem pudů a instinktů, za hrou energií a intenzit. Inspirován pobytem v rumunské přírodě s posledními evropskými pralesy hledá Vandekeybus stopy, které jsou starší než lidstvo a jeho paměť. Traces je choreografie zaměřená na zkoumání lidské podstaty prostřednictvím tance, který sahá k limitu fyzických možností.

V tvorbě Wima Vandekeybuse hraje důležitou roli vždycky hudba, tentokrát ji vytvořili multiinstrumentalistka, americko-belgická hvězda alternativního rocku Trixie Whitleyová a američtí hudebníci Shahzad Ismaily, Ben Perowski a Daniel Mintseris a speciální host, kytarista Toma Waitse, Marc Ribot.

Ultima Vez Wima Vandekeybuse v Arše pravidelně hostuje od roku 1995, od té doby mají čeští diváci možnost sledovat tvorbu jednoho z nejvýznamnějších světových choreografů. Jeho tvorba je charakteristická radikálním pohybovým slovníkem plným konfrontací, emocí, nespoutané energie a vizuálních efektů.

Losers Cirque Company před premiérou projektu SANCTI: multižánrově na Letní scéně Divadla BRAVO! v klášteře Sv. Anežky české
Přední český novocirkusový soubor Losers Cirque Company uvede na konci května nové site specific představení s názvem SANCTI. Premiéru akrobati odehrají 31. 5. na Letní scéně Divadla BRAVO!, která se již tradičně bude nacházet v prostorách Kláštera svaté Anežky České na Praze 1, tedy v jedněch z prostor Národní galerie. Letos však diváky zavedou přímo do vnitřních prostor Národní galerie. Letošní ročník, již čtvrtý v řadě, nabídne návštěvníkům pouze jednu inscenaci, která snoubí imerzní artistická vystoupení, originální hudbu, živé vyprávění a site specific light design Anežského kláštera. Diváci budou navíc po celou dobu představení od umělců vzdáleni pouze na délku nataženého prstu.

Multižánrové SANCTI se chce dotknout moderním způsobem tématu svatosti. Během hodiny zazní příběhy inspirované legendami o svaté Anežce, Václavovi, Františkovi a svatém Vavřinci. „Téma vyvstalo z okouzlení starodávnou vznešeností Anežského kláštera. Naším přáním bylo přinést publiku živý zážitek z jedinečného prostoru, a proto jsme jako jednotící prvek zvolili svatost obyčejnou, ale inspirující,“ popsal režisér projektu a principál Losers Cirque Company Petr Horníček.

Přípravy na premiéru právě vrcholí. O hudební část představení se postará sextet zpěváků z Maranatha Gospel Choir. Průvodcem a vypravěčem je herec a přední představitel storytellingu Justin Svoboda. Ve skladbách použili autoři Radim Genčev a Josefina Horníčková motivy duchovní hudby, které zpracovali do současného stylu. V některých prostorách kláštera využijí umělci také jedinečnou akustiku a rozezní tak chodby i kaple sborovým zpěvem.