Album týdne Normana Lebrechta: Houslové sonáty Ervína Schulhoffa

Osmdesát let po jeho smrti v brutálních podmínkách koncentračního tábora zažívá dílo Ervína Schulhoffa, českého skladatele židovského původu, malé obrození – v Praze inscenují jeho operu Plameny a nezávisle na sobě vyšly v květnu dvě nahrávky jeho sonát.

Baiba Skride (zdroj Baiba Skride)
Baiba Skride (zdroj Baiba Skride)

Ervín Schulhoff vyrůstal v divokých 20. letech a dokázal do své tvorby začlenit vše, co tehdy bylo populární – jazz, serialismus, ragtime, hudbu nočních klubů – aniž by však ztratil svůj osobitý styl. Kvůli své podpoře komunismu přišel ještě před válkou o mnoho svých pražských příznivců, a po německé okupaci ho nacisté poslali do koncentračního tábora, kde v 48 letech zemřel na tuberkulózu.

Jeho sonáta pro sólové housle, zkomponovaná v roce 1927 pod opusovým číslem 13, je dávka seriózní hudby, kontrastující s lehkovážností tehdejší společnosti.  Její forma připomíná Bacha, a, jakkoliv vzdáleně, Bélu Bartóka. Je to skvělé dílo, nadčasový dialog, který od sólisty vyžaduje nevídanou technickou virtuozitu a soustředění.

V podání lotyšské houslistky Baiby Skride se tato sonáta stala jedním z mých oblíbených hudebních děl z 20. let, na úrovni oper Wozzeck a Johnny spielt auf, či muzikálu Showboat. Ani skladatel, ani interpret nikde nedělají kompromisy. Je to prvotřídní dílo. Zbytek alba Skride vyplnila soudobými sólovými sonátami od Hindemitha, Jarnacha a Erdmanna.

Itamar Zorman (zdroj Itamar Zorman)
Itamar Zorman (zdroj Itamar Zorman)

Izraelský sólista Itamar Zorman pro své album vybral Schulhoffovu houslovo-klavírní sonátu ze stejného roku, 1927. Je odvázanější a jazzovější než ta sólová, a Zorman se možná až příliš snaží hrát líbivě. Celkovému dojmu moc nepomáhá doprovázející klavírista, který se zdá být na úplně jiné vlnové délce.

Ale sonáta samotná stojí za poslech, především pomalá věta, která se hluboce noří do dobových emocí a skrytých sociálních problémů. Další skladby, které nápaditý Zorman pro album vybral, jsou mimo jiné sonáta chorvatské skladatelky Dory Pejačević z roku 1917, výňatky ze suity Josepha Achrona v aranžmá Jaschy Heifetze, a ponurá ukolébavka Williama Granta Stilla. Doporučuji.

Ukázky:

Sonatas for Solo Violin
E. Schulhoff: Sonáta pro sólové housle
P. Hindemith: Sonáta pro sólové housle č. 2 „Es ist so schönes Wetter draussen“, op. 31
P. Jarnach: Sonáta pro sólové housle, op. 13
E. Erdmann: Sonáta pro sólové housle, op. 12

Baiba Skride – housle

Label: Orfeo
Datum vydání: Květen 2022
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****

Itamar Zorman – Violin Odyssey
G. Bacewicz: Oberek č. 1
M. Zorman: Wanderings
J. Achron: Děská suita, op. 57 (arr. Jascha Heifetz)
D. Pejačević: Sonáta pro housle a klavír č. 2 „Slavská sonáta“, op. 43
S. Revueltas: Afilador
S. Revueltas: Tierra p’a las macetas
A. Osman: Afromood
G. Ping: Questioning the Mountains
G. Farr: Wakatipu
E. Schulhoff: Sonáta pro housle a klavír č. 2
W. G. Still: Summerland

Itamar Zorman – housle
Ieva Jokubaviciute – klavír
Kwan Yi – klavír
Julia Thompson – tamburína

Label: First Hand Records
Datum vydání: 20. května 2022
Hodnocení Normana Lebrechta: ***/*****

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments