Album týdne Normana Lebrechta: Hudba pro ty, kteří se nebojí vtipu v symfonii a šampaňského mezi větami

Někteří dirigenti se berou až příliš vážně – Sir Thomas k nim však nikdy nepatřil. Byl zdrojem humoru a laskavé sebeironie – zkoušky s ním byly zábavné, koncerty inspirací. Ač byl v Británii milován, zahraniční jej přijímali spíše se zdrženlivou opatrností – a to i přes to, že mu Wilhelm Furtwängler projevoval hlubokou úctu a Toscanini o něm mluvil s uznáním. Co se týče veřejného obrazu, Sir Thomas vládl médiím s noblesou manipulátora. Jednou v Liverpoolu pozval špičky žurnalistiky na sklenku šampaňské do hotelu Adelphi, kde následně začal z nejvyššího patra odšroubovávat žárovky a házet je dolů do haly. Druhý den o něm psali všichni.

Tato edice 35 disků přináší nejen řadu jeho slavných laskominek – přídavků lehkých jako pírko, které zmizí dříve, než je stačíte ochutnat – ale také několik výjimečných vrcholů jeho dirigentské dráhy. Nikdy si nepotrpěl na okázalost, opovrhoval Elgarem, neměl rád Vaughana Williamse a o jejich nástupci Brittenovi se vyjádřil nepříliš lichotivě, že „jméno z něj Brita nedělá”. Jeho srdeční záležitostí byl sofistikovaný Frederick Delius – a těžko najdete nahrávku, kde zní tento mrzutý účetní přepočítávající akordy přesvědčivěji, než v této výpravné edici.

Mozarta podával s neodolatelnou jiskrou, dokonce i symfonie Jupiter zní pod jeho taktovkou vesele. Händelův Šalamoun je pod jeho vedením ztělesněním moudrosti. Zato Beethoven a Brahms znějí v jeho podání spíše zasmušile. Wagnera téměř nenahrával. Zato ve francouzském repertoáru byl jako doma. Jen těžko budete hledat více strhující verzi Franckovy Symfonie d moll, Lalovy Symfonie g moll nebo Berliozovy Fantastické. Jeho Carmen (s De Los Angeles, Geddou a Micheau) by si zasloužila status světového kulturního dědictví. Jediným důvodem, proč kolekce nezískala plný počet hvězd v hodnocení je kolísající kvalita zvuku u některých nahrávek EMI.

Beechamova vážná, téměř filozofická poloha se naplno projeví v jeho nahrávce Sibeliovy Sedmé z listopadu 1955 – skladby, která zůstává pro mnoho finských dirigentů dodnes záhadou. Jiní slavní angličtí dirigenti z ní dokázali udělat jenom zcela nepoživatelný hudební guláš. V Beechamově podání však Sedmá odhaluje smysl života samotného, je průzračná jako zimní led a hluboká jako Baltské moře. Při poslechu vám spadne brada.

Sir Thomas Beecham: The Complete Stereo Recordings on Warner Classics

Různí interpreti
Sir Thomas Beecham – dirigent

Label: Warner Classics / Erato
Datum vydání: 27. června 2025
Hodnocení Normana Lebrechta: ****