Album týdne Normana Lebrechta: Koncert v zóně stínu – Masonův Šostakovič mezi notami a režimem

Britský publicista a hudební kritik Norman Lebrecht si tentokrát vybral jako Album týdne novou nahrávku Druhého violoncellového koncertu Dmitrije Šostakoviče a Violoncellové sonáty Benjamina Brittena v podání Sheku Kanneh-Masona, Sinfonia of London pod vedením Johna Wilsona. Za klavírem slyšíme Isata Kanneh-Mason.
Sheku Kanneh-Mason (zdroj Decca)
Sheku Kanneh-Mason (zdroj Decca)

Druhý violoncellový koncert Dmitrije Šostakoviče si nikdy nezískal takovou oblibu publika ani uznání sólistů jako jeho předchůdce. Premiéra proběhla na skladatelovy šedesáté narozeniny během koncertu, při němž byl vyhlášen Hrdinou socialistické práce. Koncert sám působí rozpolceně, a to nejen v poselství samotném, ale i v rovnováze mezi sólistou a orchestrem. Violoncello je nejednou ponecháno, aby bloudilo samo, zatímco orchestr nečinně vyčkává. Jako by šlo o skrytou narážku na povahu socialistické práce.

Mstislav Rostropovič, pro kterého byla skladba napsána, první nahrávku zcela zkazil a dílo se z toho do jisté míry nikdy nevzpamatovalo. Každá stránka partitury vyžaduje od sólisty plné nasazení – ale k čemu vlastně? Objevují se odkazy na úspěšný První koncert i opakované vsuvky skladatelových německých iniciál DSCH, jako by Šostakovič nesměle přiznával: „Tohle je o mně, o mých trápeních, o něčem, co nesmím vyslovit.“

Sheku Kanneh-Mason překonává všechny nástrahy s radostí, která je téměř hmatatelná. Jeho hluboké zaujetí hudbou je nepřehlédnutelné a jeho neúnavná energie umožňuje posluchači odfiltrovat vše nepodstatné a nechat se unést genialitou skladatele na vrcholu tvůrčích sil. Sinfonia of London pod vedením Johna Wilsona poskytuje precizní doprovod, v zasněném finále se tiše stáhne do pozadí, aby pak s naprostou přesností vystřelila řízené výbuchy energie. Myslím, že jsem si tento koncert nyní zamiloval ještě víc.

Se svou sestrou Isatou Kanneh-Mason přináší Sheku svěží a lyrické interpretace Brittenových a Šostakovovičových violoncellových sonát – první zní nečekaně uvolněně, druhá se něžně rozplývá na louce plné folklórních nápěvů. Pokud by to někomu připadalo jako slabší závěr, nenechte se zmýlit. Album je jako celek soudržné a plné výtečné muzikálnosti. Jedinou slabinou je absence širšího historického rámce – obě skladby se zrodily v laboratoři tragických společenských experimentů. Něco z této souvislosti by bylo záhodno zmínit – byť jen v průvodním textu na obalu.

Shostakovich: Cello Concerto No. 2; Britten: Cello Sonata

Dmitrij Šostakovič: Violoncellový koncert č. 2 G dur, Op. 126: I. Largo, II. Allegretto, III. Allegretto
Benjamin Britten: Violoncellová sonáta C dur, Op. 65: I. Dialogo. Allegro, II. Scherzo-Pizzicato. Allegretto, III. Elegia. Lento, IV. Marcia. Energico,V. Moto perpetuo. Presto
Dmitrij Šostakovič: Violoncellová sonáta d moll, Op. 40: I. Allegro non troppo – Largo, II. Allegro, III. Largo, IV. Allegro

Sheku Kanneh-Mason – violoncello
Isata Kanneh-Mason – klavír
Sinfonia of London
John Wilson – dirigent

Label: Decca
Datum vydání: 9. května 2025
Hodnocení Normana Lebrechta: ****

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře