Obecně nemám rád desky, které vnucují společný koncept nesouvisejícím skladbám z různých míst a epoch. V tomto případě jde o východní Evropu v letech 1814 až 2024.
Těžko bychom mohli tvrdit, že Masky Karla Szymanowského z roku 1915 jsou válečnými básněmi, zvláště když uvážíme, že skladatel nikdy nenosil uniformu a že skladby jsou nazvány podle Šeherezády, šaška Tantrise a Dona Juana. Stejně tak jsou sotva militaristické dvě Chopinovy Polonézy op. 40 a to bez ohledu na to, jak moc se klavíristka Marie Narodytská snažila rozpohybovat prsty a jak temně podbarvila basovou linku.
Mezi skladby na tomto albu, které se zabývají současným konfliktem na Ukrajině, patří After, minimalistická meditace Narodytské, která se narodila v Kyjevě, po níž následuje skutečně zásadní Válečný zápisník jejího krajana Artěma Liakhovyče. Tato sbírka kulturních aforismů cituje kohokoli od J. S. Bacha a Fryderyka Chopina až po obyvatele Umaně, místa svatých a vizí. Samotná nahodilost odkazů svědčí o tom, jak fragmenty hudby vstupují do našeho vědomí v čase a místě války.
Narodytská provádí skladby s empatií, která hraničí s hyperintenzivitou. Závěrečnou skladbou je Druhá sonáta Dmitrije Šostakoviče a celé album najednou začne dávat smysl. Tato depresivní sonáta z roku 1943 říká vše, co nemohl Šostakovič vyjádřit slovy. Jen hudba dokáže vyjádřit stav člověka v tak vypjaté situaci.
Maria Narodytská má bezchybnou techniku a obal CD je úchvatný.
Album na Spotify:
War Poems
Karol Szymanowski: Masky (3), Op. 34 (Sheherazade, Tantris the Buffoon, Don Juan’s Serenade)
Fryderyk Chopin: Polonézy (2), Op. 40 (č. 1 A dur, č. 2 c moll)
Maria Narodytská: After
Artěm Liakovych: 24 Postludes for piano “War Notebook” (č. 2 F dur – č. 3 g moll – č. 4 B dur, č. 5 c moll – č. 6 Es dur, č. 8 As dur)
Dmitrij Šostakovič: Sonáta č. 2 h moll, op. 61 (Allegretto, Largo, Moderato)
Maria Narodytska – klavír
Label: Somm
Datum vydání: 16. srpna 2024
Hodnocení Normana Lebrechta: ****
