Album týdne Normana Lebrechta: Našli Zemlinského koncert. Bohužel u toho byl i Reger

Co všechno ještě čeká v archivech na objevení? Pravděpodobně spousta hudby, kterou bychom slyšet vlastně nepotřebovali. A pak pár kousků, kvůli nimž má smysl v archivech vůbec hrabat. Nová nahrávka houslistky Eleny Denisové a Gustav Mahler Ensemble připomíná, že rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi může být překvapivě malý – a docela zábavný.

Norman Lebrecht
3 minut čtení
Elena Denisova (foto se svolením umělce)

Stačí se zmínit, že se našel ztracený koncert mého milovaného skladatele a budu rychlý jako fretka. V tomto případě má jít o koncert Alexandra Zemlinského, Mahlerova dirigenta ve vídeňské opeře a Schönbergova švagra. Zemlinsky se na koncertních pódiích objevuje trestuhodně zřídka, takže vidina raritního díla je nesmírně lákavá. Ze zmiňovaného „koncertu“ se nakonec vyklubala orchestrální úprava sonáty pro housle a klavír, která byla poprvé provedena na loňském Salcburském festivalu.

Jde o ranou skladbu z roku 1896, v níž silně zaznívá vliv Brahmsova koncertu – a to rozhodně není na škodu. Mladého Zemlinského se tehdy ujal právě otcovsky založený Brahms a tato pocta je stejně upřímná jako pokroková, byť v jádru mírně sentimentální. Na tom však pramálo záleží, vychutnal jsem si doslova každý takt.

Existují nepochybně také horší kompoziční vzory než Brahms – kupříkladu takový Max Reger. Album otevírá Houslový koncert „in memoriam Max Reger“ od všestranného Franze Hümmela, který zemřel v roce 2022. Je to pocta velmi příhodná, skladba začíná melancholickým brumláním, tak typickým pro tohoto misantropického palindromistu. Nic na světě mě nepřesvědčí, abych vydržel pět minut poslouchat Regera, ale Hümmel je vtipný a duchaplný skladatel a během půlhodiny dokáže vykreslit působivé panorama krátkého života člověka, který byl zároveň workoholikem a alkoholikem. Koncert, který má vlastní příběh, si vždy zaslouží pozornost. Elena Denisova interpretuje oba koncerty s maximálním nasazením za doprovodu Gustav Mahler Ensemble. Moc rád bych je slyšel naživo.

Album uzavírá předělávka Stravinského neoklasické suity, která sama o sobě vznikla v roce 1925 z úryvků baletu Pulcinella. Na můj vkus už je těch úprav přespříliš a jejich smysl mi poněkud uniká. Ale ty dva údajné „koncerty“ jsou nesmírně zajímavé a vřele vám doporučuji si je poslechnout.

Album na Spotify:

Ukázka na YouTube:

Violin Concertant XXI – Vol. 2

Franz Hummel: Houslový koncert in memoriam Max Reger (1. Satz / 1st movement, Largo, Allegro con spirito)
Alexander Zemlinsky: Serenáda A dur pro housle a klavír (1896), úprava pro housle a orchestr Franz Hummel (Mäßig, Langsam, mit großem Ausdruck, Sehr schnell und leicht, Mäßiges Walzertempo, Cadenza [by Franz Hummel]. Schnell)
Maximilian Kreuz: Ihr Gestirn’, ihr hohen Lüfte
Igor Stravinsky: Suita na témata, fragmenty a skladby Giambattisty Pergolesiho – pro housle a klavír / sestaveno 1925 z baletu „Pulcinella“ (1919/20), úprava pro housle a orchestr Elena Denisova (Introduzione, Serenáda, Árie, Tarantella, Gavotta s dvěma variacemi, Menuet a Finále)

Elena Denisova – housle
Gustav Mahler Ensemble
Alexei Kornienko – dirigent, klavír

Label: TYXArt
Datum vydání: 4. září 2026
Hodnocení Normana Lebrechta: ****

Sdílet článek
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted