Album týdne Normana Lebrechta: Paul Hindemith – Malíř Mathis, Koncert pro klarinet

V dnešní recenzi britský hudební kritik Norman Lebrecht hodnotí hned dvě nová alba hudby německého skladatele Paula Hindemitha – jedno obsahuje výběr z jeho operní a orchestrální tvorby a druhé trojici komorních skladeb pro klarinet.

Marin Alsop (foto Grant Leighton)
Marin Alsop (foto Grant Leighton)

Paul Hindemith je jako dům bez dveří. Jeho dílo – čítající jedenáct oper, pět baletů, tucet koncertů, nespočetné skladby pro orchestry a spoustu komorní hudby – je nejen impozantní, ale zvenčí prakticky neproniknutelné. Jednotlivé skladby jsou konzistentně kvalitní, až je občas těžké poznat jednu od druhé.

Hindemith se zajímal o umění vysoké i nízké, a skládal hudbu pro největší operní domy Evropy i útulné obýváky. Když se mě někdo zeptá „co bych si měl od Hindemitha poslechnout jako první?“, nikdy nevím, co na to odpovědět.

Americká dirigentka Marin Alsop a hráči Vídeňského rozhlasového symfonického orchestru, který Alsop vede od roku 2019, se Hindemithovy hudby ujali s vervou. Jejich album, nahrané v létě minulého roku, obsahuje taneční suitu z opery Nuš-Nuši, chvalozpěvy ze Sancta Susanna (oboje napsané v roce 1921) a symfonii Malíř Mathis z roku 1934, která – spolu se stejnojmennou operou – skladatele dostala do pořádných problémů s nacistickým režimem.

Písně ze Sancta Susanna jsem slyšel poprvé, a rozhodně mě zaujaly. Jsou oslavné a naprosto neuctivé zároveň a jejich součástí je sopránový part (v podání Ausrine Stundyte) po kterém žasnete, že je vůbec možné zpívat tak vysoko. Hindemith pro hlas skládal dovedně, ačkoliv nikdy s takovou lehkostí jako například Weill nebo Strauss.

Symfonie Malíř Mathis je dobře známá z nahrávek pod taktovkami Furtwänglera, Bernsteina, Abbada a samotného Hindemitha. Pod vedením Alsop zní skladba svěže a nově. Vždy když tuto symfonii slyším, jsem rád, že jsem se vyhnul dlouhému večeru na inscenaci stejnojmenné opery.

Na druhém albu Hindemithovy hudby, které tento měsíc vychází, hraje Sharon Kam jeho klarinetový koncert z roku 1947. Koncert vznikl na objednávku jazzového klarinetisty Bennyho Goodmana a je zjevné, že Hindemith nebyl na jeho styl tak naladěný jako Stravinskij, Bartók nebo Copland, kteří napsali Goodmanovy nejznámější skladby. V tomto koncertu jsou slyšet všechny Goodmanovy nedostatky a nic z jeho osobnosti, jako by jej Hindemith psal pro náhodného neznámého klarinetistu ze svého rodného Frankfurtu nad Mohanem (odkud také pochází orchestr, který Sharon Kam doprovází). Celých dvacet minut skladby uběhne bez jakéhokoliv vzrušení. Dvojice komorních kusů, která koncert na nahrávce doplňuje, mě zaujala více.

A co by si tedy měl člověk od Hindemitha poslechnout jako první? Možná bych doporučil první, „Andělskou“ větu jeho mathisovské symfonie, ale ruku do ohně bych za to nedal.

Ukázka 1:

Paul Hindemith: Nusch-Nuschi-Tänze / Sancta Susanna / Symphony, „Mathis der Maler“
Marin Alsop – dirigentka
ORF Radio-Symphonieorchester Wien

Label: Naxos
Datum vydání: Listopad 2021

Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****

Ukázka 2:

Hindemith: Clarinet Concerto / Clarinet Quartet / Clarinet Sonata
Sharon Kam – klarinet
Enrico Pace – klavír
Antje Weithaas – housle
Julian Steckel – violoncello
Frankfurt Radio Symphony Orchestra

Label: Orfeo
Datum vydání: Listopad 2021

Hodnocení Normana Lebrechta: ***/*****

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments