Jednou za čas se objeví nahrávka, na kterou jako bych čekal celý život. Jak vám potvrdí každý obdivovatel Marcela Prousta, jeho dílo je plné narážek na hudbou pařížských salónů z epochy fin de siècle. Mělo by existovat album téhle hudby, říkával jsem si při četbě Proustových románů. No, teď existuje.
Nečekejte od této sbírky skladeb žádná mistrovská díla. Ačkoliv Proust kdysi navštívil jedenáct představení Debussyho Pellea a Melisandy po sobě, jeho hudební vkus byl jinak poměrně banální. Úvodní skladbou je klavírní koncert Reynalda Hahna, Proustova dlouholetého milence z Venezuely. Hahn byl citlivým skladatelem dvouminutových šansonů. Jeho koncert je jako kodrcavá projížďka pařížskými bulváry – líbivá a bezcílná.
Proustovi oblíbení skladatelé byli Fauré, Massenet, César Franck a Debussy. Kromě jejich děl album obsahuje pokus o rekonstrukci fiktivní Vinteuilovy sonáty z fragmentů skladeb Hahna, Ysaÿe a Cécile Chaminade – výsledek zcela neodpovídá Proustovu popisu Sonáty, ale je patřičně noblesní. V nejlepší části francouzský herec (Guillaume Gallienne) recituje nezapomenutelné vzpomínání na madlenku z Hledání ztraceného času, zatímco hudebníci hrají Hahnovo neuvěřitelně dekadentní Réveries du Prince Eglantine… Božské.
Album je dílem Shani Diluky, francouzské klavíristky srílanského původu, která všechny skladby hraje s lehkostí a svobodou. Houslistou ve Vinteuilově sonátě je Pierre Fouchenneret a pěveckých partů se ujala sopranistka Natalie Dessay. Nemůžu se dočkat, až tohle album představím dalším čtenářům Prousta.
Ukázka:
Shani Diluka: The Proust Album
Shani Diluka – klavír
Pierre Fouchenneret – housle
Natalie Dessay – soprán
Guillaume Gallienne – recitace
Orchestre de chambre de Paris
Label: Warner Classics
Datum vydání: 29. října 2021
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****
