Album týdne Normana Lebrechta: Trocha bolševického běsu neuškodí – pokud ho podáváte s finským klidem

Vlna finských talentů opět opanovává světová pódia a v jejím čele stojí Santtu-Matias Rouvali, málomluvný fenomén. Místo efektních gest si pohrává s detaily, napětím i nečekanými nápady. Výsledek je lehce nevyzpytatelný, ale o to zajímavější. A hlavně, jak konstatuje britský publicista a hudební kritik Norman Lebrecht – je čím dál těžší ho přehlédnout.

Norman Lebrecht
3 minut čtení
Shostakovich: Symphony No. 1 and Moscow, Cheryomushki (zdroj Philharmonia Records)

Příštím šéfdirigentem významného amerického orchestru se zřejmě opět stane Fin. Aktuálně jsou neobsazené hned tři prestižní posty – v Clevelandu, Bostonu a Los Angeles a hlavním kandidátem je Santtu-Matias Rouvali v závěsu se Susannou Mälkki, Daliou Stasevskou a Tarmem Peltokoskim. Proč všichni právě teď tak intenzivně loví ve finských vodách, ponechme stranou – faktem však je, že tento trend sílí a Santtu je v čele pelotonu.

Ve svých čtyřiceti letech vede Philharmonia Orchestra už pátým rokem (poznámka redakce: recenzi na jednu z předchozích nahrávek najdete zde). Koncertní výsledky má sice prvotřídní, ovšem mediálně zůstává naprostým přízrakem. Není zrovna mnohomluvný a novináře při rozhovorech uvádí často do rozpaků. Stačí ho však postavit před orchestr a rázem je ho plný sál. Jeho výkony jsou elektrizující a z každého jeho koncertu jsem odcházel nadšený.

Tento disk nabízí dva kusy od Šostakoviče – Čerjomuški, rekonstrukci poněkud laciné hudební komedie o moskevské bytové krizi z roku 1962 a mladistvou První symfonii. Čerjomuški by klidně mohly sloužit jako doprovod k honičkám Toma a Jerryho. Santtu však dokáže z této látky vytěžit více než jiní – žestě stahuje až na trojité pianissimo, čímž dílu dodá nečekané napětí a kontrast.

Šostakovičova První symfonie zní skvěle, i když možná až příliš „finsky“. Většina dirigentů zdůrazňuje dravou energii raného bolševismu, nahlíženou očima hormonálně rozbouřeného mladíka. Santtu na to jde jinak – volí odstup a neutralitu, hudba se může vydat tím i oním směrem. Jeho přístup funguje docela dobře – pomalé větě sice schází trocha patosu, ale finále má neuvěřitelný náboj. Je to jiné – a už kvůli tomu stojí nahrávka za poslech.

V rámci koncertu klasických a rockových hitů dokázal Santtu tento týden organicky propojit Philharmonia Orchestra s heavy-metalem. To je přesně ten směr, který bude imponovat americkým orchestrům v jejich zoufalé snaze zaujmout generaci Z. Rouvali má zkrátka dobře našlápnuto k velké kariéře.

Album na Spotify:

Ukázka na YouTube:

Shostakovich: Symphony No. 1 and Moscow, Cheryomushki

Dmitrij Šostakovič: Čerjomuški, suita z operety, op. 105 (I. Projížďka Moskvou, II. Valčík, III. Tance, IV. Balet)
Dmitrij Šostakovič: Symfonie č. 1 f moll, op. 10 (I. Allegretto – Allegro non troppo, II. Allegro, III. Lento, IV. Allegro molto)

Philharmonia Orchestra
Santtu-Matias Rouvali – dirigent

Label: Philharmonia Records
Datum vydání: 5. června 2026
Hodnocení Normana Lebrechta: ****

Sdílet článek
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře