Album týdne Normana Lebrechta: Valentin Silvestrov – 7. symfonie (audio)

Když poslouchám hudbu Valentina Silvestrova, často se divím, proč není nejvíce hraným žijícím skladatelem. Jeho hudba je mentálně stimulující a sluchově příjemná, krásně stavěná a nečekaně citová. Měla by se hrát na každém koncertě sezóny.

Silvestrov se narodil v roce 1937 v Kyjevě a byl výrazným podnítitelem moskevské hudební avantgardy. Jeho kolegové Alfred Schnittke a Arvo Pärt ho nazvali „jedním z největších skladatelů naší doby“. Nicméně, co se týče západních dirigentů, mohl by být kupříkladu nejvýznamnější mongolský pastevec, vzhledem k pozornosti, kterou věnují jeho dílu.

A teď pozor: Premiérová nahrávka jeho 7. symfonie, natočená Litevským národním symfonickým orchestrem pod taktovkou Christophera Lyndon-Gee, obsahuje také tři téměř neznámá díla, která jsou opravdu fascinující. Devatenáctiminutové zhudebnění Keatsovy Ódy na slavíka zní jako hudba, kterou člověk již zná a přestože je originální, zaujímá hudební krajinu přesně na rozhraní mezi Leošem Janáčkem a Albanem Bergem. Zamiloval jsem si Ódu na první poslech a poslouchal ji znova a znova.

Kantáta z roku 2014 nás přenáší do pastorálních nálad romantického zabarvení s postmoderním odstupem, jako by šlo o nevlastního bratra Arvo Pärta. Concertino pro klavír a malý orchestr z roku 2015 obsahuje pasáže čirého minimalismu, jaké by přivedly nenáročné rozhlasové stanice na vlny extáze, kdyby ovšem neobsahovaly zlověstný spodní proud ironie. Vše, co umí Ludovico Einaudi, dělá Silvestrov mnohem lépe.

A konečně tedy 7. Symfonie nás nechává projít vrcholky Mahlerovy deváté – jejíž identifikující citace je na začátku – až po zející průrvu desáté symfonie. Je to napůl pocta a napůl komentář na pozdního Mahlera. Litevský národní symfonický orchestr ji provádí tak vzrušujícím způsobem, jako když Vídeňská filharmonie hraje Mahlerovu symfonii. Jako by k nám téměř promlouval z hrobu samotný Mahler ve fascinující koláži odkazů na Brittena a Šostakoviče.

Ukázka z nahrávky zde.

Valentin Silvestrov: 7. Symfonie, Óda na slavíka, Kantáta č. 4, Moments of Poetry and Music
Inna Galatenko – soprán, Oleg Bezborodko – klavír, Litevský národní symfonický orchestr, Christopher Lyndon-Gee – dirigent

label: Naxos
datum vydání: 14. srpna 2020

hodnocení autora: ****/*****