Album týdne Normana Lebrechta: Viola na kolečkových bruslích

Jak poukazuje britský kritik Norman Lebrecht, koncerty pro violu a orchestr nebývají v posledních letech běžnou součástí repertoáru. Pojďme se společně podívat, zda může nová nahrávka koncertního violisty Berlínských filharmoniků Diyanga Meie tuto situaci změnit.
Diyang Mei (zdroj Shenzhen Concert Hall)
Diyang Mei (zdroj Shenzhen Concert Hall)

Skutečnost, že v běžném repertoáru koncertních síní cyklů nebývá ani jeden koncert pro violu a orchestr, je skandální. Přitom nejméně padesát houslových koncertů a půltuctu koncertů pro violoncello a orchestr je uváděno pravidelně. Avšak ze všech violových koncertů, které napsali vynikající skladatelé, jako jsou Bartók, Schnittke, John Williams nebo Malcom Arnold, nemá ani jeden byť jen vzdálenou šanci získat si pozornost publika. V každém jiném oboru by to snad bylo považováno za nezákonnou diskriminaci.

Tato nahrávka je ohromujícím zjevením. York Bowen (18841961), jen o něco mladší než Ralph Vaughan Williams, byl plachý chlapík, který byl během anglického hudebního obrození na počátku století odsunut do pozadí. V roce 1908 měl nadějnou premiéru jeho violový koncert, zkomponovaný pro virtuóza Lionela Tertise, pak následovalo uvedení ve Spojených státech a poté osmdesát let ticha. Nejnovější album prvního violisty Berlínské filharmonie Diyanga Meie je cukrárnou plnou melodických a sentimentálních pokušení. Chvíle salónního muchlování se prolínají s něčím, co by mohlo být hollywoodskou kovbojkou, která však ještě několik desetiletí neexistovala. Tohle je hudba, která nebere sebe ani své posluchače příliš vážně, a Diyang Mei ji hraje jako Heifetz na kolečkových bruslích. Někdo by to měl pustit šéfovi Berlínské filharmonie Kirillu Petrenkovi – mám pocit, že by se mu to líbilo.

Waltonův Violový koncert, napsaný rovněž pro Tertise, je poměrně rané dílo z roku 1929. Tertis jej považoval za „příliš moderní“ a v premiéře je provedl Paul Hindemith. Nevyrovná se Waltonovu Houslovému koncertu pro Heifetze ani Violoncellovému koncertu pro Pjatigorského, ale obsahuje několik roztomilých momentů anglické pastorality bez nervozity té doby a místa. Stojí za poslech, už jen kvůli fagotové melodii ve finále. Vynikající Deutsche Radio Philharmonie vede s nakažlivým nadšením Brett Dean, sám bývalý berlínský violista a skladatel. Skromná viola si zaslouží veškerou chválu, které se jí může dostat.

Album na Spotify:

York Bowen, William Walton – Viola Concertos

Edwin York Bowen: Koncert pro violu a orchestr, Op. 25 (I. Allegro assai, II. Andante cantabile, III. Allegro scherzando)

Label: SWR Music
Datum vydání: 11. října 2024
Hodnocení Normana Lebrechta: ****

Diyang Mei – viola
Deutsche Radio Philharmonie
Brett Dean – dirigent

York Bowen, William Walton – Viola Concertos

William Turner Walton: Violový koncert (I. Andante comodo, II. Vivo con molto preciso, III. Allegro moderato)

Diyang Mei – viola
Deutsche Radio Philharmonie
Brett Dean – dirigent

Label: SWR Music
Datum vydání: 11. října 2024
Hodnocení Normana Lebrechta: ***

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments