Album týdne Normana Lebrechta: Vydat či nevydat? Proč Jarrett tak dlouho váhal s Bachem

Tento týden hodnotí Norman Lebrecht ve své pravidelné recenzi nahrávku sonát Carla Philippa Emanuela Bacha, která ležela proslulému jazzovému klavíristovi Keithu Jarrettovi třicet let v šuplíku.
C. P. E. Bach: Württemberg Sonatas (zdroj ECM)
C. P. E. Bach: Württemberg Sonatas (zdroj ECM)

Po více než dvě století čekal starší z Bachových synů na renomovaného interpreta, který by se ujal jeho skladeb – a když se tak stalo, zůstala nahrávka 30 let u ledu. Americký jazzový klavírista Keith Jarrett nehraje podle běžných pravidel, ale tohle se vymyká i na jeho poměry. „Slyšel jsem Württemberské sonáty, které nahráli cembalisté,“ poznamenává Jarrett k této nahrávce, „A cítil jsem, že zbývá prostor pro klavírní verzi.“

Nu dobrá, ale proč čekal půl aktivního života, než nahrávku vypustil do světa, když ji natočil ve svém studiu v New Jersey v roce 1994? Tuto desku nelze hodnotit pouze na základě jejího obsahu. Vtírá se do ní příliš mnoho lidských záhad.

Tyto klavichordové sonáty zkomponoval třicetiletý Carl Philipp Emanuel Bach, který byl zaměstnán coby hudebník na dvoře Fridricha II. a hodlal je provádět osobně. Teprve v posledních dvou dekádách svého života, poté co převzal po Georgi Philipu Telemannovi úřad regenschoriho pěti tamních největších kostelů, se Emanuel dočkal uznání za své vlastní výkony. Jeho specialitou byly malé symfonie a sborové skladby. Žádné z jeho dětí nepokračovalo v hudební kariéře.

Téměř frivolní ve své eleganci, klavírní sonáty volně přecházejí mezi francouzským a italským stylem. Chybí však jakýkoli důkaz hloubky, alespoň v provedeních, která jsem v průběhu let slyšel. Jarrett bez jakéhokoli předstírání prostě hraje všechny noty, které jsou v notách. Jeho provedení, ač docela příjemné, se po chvíli stává monotónním. V C. P. E. Bachovi je cítit uniformita, kterou by jeho otec nikdy netoleroval. Téměř vše na těchto dvou discích prostupuje jediná, poměrně nízká emocionální rovina.

Kdybych byl ředitelem BBC Proms nebo Salcburského festivalu, tak bych se chopil příležitosti a nechal Keitha Jarretta zahrát Carla Philippa Emanuela Bacha v závěru koncertu. Na klasickou scénu by přivedl publikum a očekávání. Na koncertě by možná zněl dokonce energičtěji než na tomto záhadném albu. Carl Philipp Emanuel Bach by byl nadšený, kdyby ho měl ve svém týmu.

Album na Spotify:

C. P. E. Bach: Württemberg Sonatas

Carl Philipp Emanuel Bach: Keyboard Sonata in A minor, Wq. 49/1 (H30) ‘Württemberg Sonata No. 1’
Carl Philipp Emanuel Bach: Keyboard Sonata in A flat major, Wq. 49/2 (H31) ‘Württemberg Sonata No. 2’
Carl Philipp Emanuel Bach: Keyboard Sonata in E minor, Wq. 49/3 (H33) ‘Württemberg Sonata No. 3’
Carl Philipp Emanuel Bach: Keyboard Sonata in B flat major, Wq. 49/4 (H32) ‘Württemberg Sonata No. 4’
Carl Philipp Emanuel Bach: Keyboard Sonata in E flat major, Wq. 49/5 (H34) ‘Württemberg Sonata No. 5’
Carl Philipp Emanuel Bach: Keyboard Sonata in B minor, Wq. 49/6 (H36) ‘Württemberg Sonata No. 6’

Keith Jarrett – klavír

Label: ECM
Datum vydání: 30. června 2023
Hodnocení Normana Lebrechta: ***

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments