American Lulu Olgy Neuwirth aneb Originál je originál

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Berlínská Komische Oper hostuje se třemi představeními ve vídeňském Theater an der Wien se žhavou novinkou – přepracováním opery Lulu Albana Berga.

Jevištní tvorba renomované rakouské skladatelky Olgy Neuwirth (1968) se vyznačuje zájmem a inklinací k textům a tematice anglo-amerického regionu, často pak viděné středoevropským pohledem a zároveň ovlivněné americkým hudebním školením. Respektovaná skladatelka má za sebou studium na hudební akademii ve Vídni a pak v rámci delšího amerického pobytu na San Francisco Conservatory of Music a následně na San Francisco Art College. Mimoto privátně studovala u tří vynikajících skladatelů – u Adriany Hölszky, Tristana Muraila a Luigy Nona, legendárního tvůrce angažované opery Intolleranza (Nesnášenlivost). Zřetelný je také zájem o témata genderu, menšin a (umělecké) individuality ve vztahu ke většinové společnosti. Může být také spojována s hnutím současného intelektuálního feminismu, se kterým ji sbližuje i opakovaná spolupráce s přední rakouskou spisovatelkou a nositelkou Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek. Z jejich společné dílny zatím vyšly dvě rozhlasové hry a tři jevištní hudebnědramatická díla, na nichž se Elfriede Jelinek podílela jako (spolu)libretistka a také neoficiální dramaturgyně. Po několika krátkých komorních jevištních dílech vznikl v letech 1997–1998 útvar („music-theater“) Bählamms Fest podle textů surrealistické spisovatelky a výtvarnice Leonory Carrigton, umělkyně s britskými kořeny, která se usadila v Jižní Americe. Fascinaci anglo-americkými náměty i tvorbou režiséra (a také hudebníka) Davida Lynche potvrdila skladatelka operou Lost Highway v již konvenčnějším scénickém tvaru, kde jsou zpěváci a orchestr doplněni i o elektronickou hudbu i předem nahranou zvukovou a filmovou stopu.

Libreto skladatelky a Elfriede Jelinek je skutečně zdařilé, a film známý i z našich kin zpřehledňuje komplikovaný děj pro jevištní provedení. Je to jeden z mála zdařilých pokusů o převod vyloženě filmové látky do operního tvaru, které se doslova vyrojily v devadesátých letech dvacátého století a v prvním desetiletí nového tisíciletí, když se zřejmě přechodně zdálo, že tradiční látky jsou vyčerpány a je třeba se obrátit do jiného žánru. Premiéra roku 2003 v Grazu, stejně jako uvedení v Londýně (ve spolupráci Young Vic a English National Opera) byly úspěšné, i když dílo je dosti náročné na provozovací aparát a vybavení. Pětadevadesátiminutové dílo vyžaduje pět zpěváků a šest herců. I následující scénický projekt byl věnován umělci amerického regionu – Homage to Herman Melville The Outcast vznikla v letech 2009–2011. Pak skladatelka námětově odbočila do německých vod, aby vytvořila scénický útvar věnovaný extravagantní osobnosti, herci a zpěvákovi Klausovi Nomimu, předčasně zemřelému na následky AIDS. Extravagantní umělec, autor a protagonista raných videoklipů, provokatér občasně vystupující v ženském převleku je hrdinou multimediálního jevištního díla Kloing! and A songplay in 9 fits (Hommage á Klaus Nomi). Klaus Nomi, vycházející z tradic útočného středoevropského kabaretu, působil i na newyorské undergroundové scéně, kde jeho vystoupení byla určitou skupinou až adorována jako nová evropská avantgarda. Dílo mělo jevištní premiéru v Paříži v Opera Garnier a je komponováno převážně na anglický text.Na opeře American Lulu skladatelka pracovala v letech 2006–2011. Dílo nese podtitul new interpretation of Alban Berg´s Lulu. Skladatelka považuje Bergovu operu za nedokončenou, za fragment, na dokomponování třetího aktu Friedrichem Cerhou nebo jiným autorem nebere žádný zřetel. Její hudební úprava prvých aktů spočívá v silném krácení při zachování původního libreta (v úpravě skladatelky a Helgy Utz) a ve třetím aktu komponuje nezávisle zcela novou hudbu bez ohledu na dochované Bergovy náčrty. Navíc zde nepoužila text Wedekindovy divadelní předlohy, ale napsala si svůj vlastní text (v anglickém překladu Catherine Kerkhoff-Saxon) bez výraznějších souvislostí s původním dramatem. Tento její umělecký akt nevím, zda je možno hodnotit jako odvahou nebo troufalost. V novém scénosledu a textu třetího aktu převažuje statičnost a umluvenost, navíc dílu chybí podstatná katarze. Krátký závěrečný monologický úsek hlavní hrdinky nenavozuje dostatečný účinek přes silný hudební závěr. Celá opera se hraje výhradně na anglický text. Vedle nové orchestrace prvých dvou aktů je zásadní přenesení děje do nového společenského a historického prostoru. Krátká rekapitulace děje:

Sedmdesátá léta dvacátého století. Celý příběh je orámován monologickými úvahami Clarenceho (možná Lulina otce) a Lulu samotné.

1. akt: New Orleans, padesátá léta dvacátého století. Starší manžel mladičké Lulu, snažící se prosadit jako modelka, přistihl při flirtování svou manželku s fotografem (Malíř) a z rozčílení umírá na srdeční záchvat.Fotograf se oženil s ovdovělou a zbohatlou Lulu, která mu slouží jako modelka. Jeho fotografie se výborně prodávají, díky mediální manipulaci trhu Dr. Bloomem (Dr. Schön), který je tajemně s Lulu spojen od jejího dětství. Nyní ale Bloom chce toto spojení ukončit. Když Bloom prozradí Fotografovi tajemství jejich vztahu, mladý muž se zastřelí. Bloom se obává o svou dobrou pověst, ale zároveň je stále přitahován Lulinou ženskou silou. Bloomův mladý syn Jimmy také podléhá jejímu erotickému kouzlu.

Lulu vystupuje v kabaretu jako tanečnice (v inscenaci pojaté jako luxusní peepshow) v díle, ke kterému napsal Jimmy hudbu. Přeruší ale náhle v afektu své vystoupení, když zahlédne v publiku Blooma s jeho snoubenkou. Lulu si v zákulisí vynutí ukončení jeho nového vztahu. Bloom musí přistoupit na podmínky společného života.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Neuwirth: American Lulu (Komische Oper Berlin)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Související články


Napsat komentář