Argumentace administrativy stojí na myšlence, že závislost na dovozu zahraničních kovových výrobků oslabuje poptávku po domácích materiálech. To by podle úředníků mohlo v případě celostátní krize vést k nedostatku kritických zásob. Krok je součástí širší strategie, od níž si vedení země slibuje podporu domácích výrobců a přilákání zahraničních investic.
Proti tomuto záměru se však ostře ohradila řada profesních organizací v čele s Národní asociací hudebního průmyslu (NAMM). Ta upozorňuje, že stávající cla již obor značně poškodila. Podle údajů Petersonova ústavu pro mezinárodní ekonomii vedly dosavadní zásahy jen za rok 2025 ke 27% poklesu dovozu dechových nástrojů. Zařazení žesťů do tohoto režimu podle asociace situaci ještě zhorší a neúměrně prodraží nástroje pro americké žáky a studenty.
Vedoucí asociace NAMM John Mlynczak zdůrazňuje, že zdraví celého odvětví přímo závisí na dostupnosti základního vybavení pro děti: „Když přichází řeč na ochranu americké výroby, žádáme administrativu, aby zvážila, jak celý tento řetězec podporuje americké spotřebitele a budoucí hudebníky. Trh s profesionálními nástroji je tak silný, jak silný je trh se školními nástroji. Do hudební výchovy na amerických školách je zapojeno 49 % studentů, což je zhruba 25 milionů dětí – číslo, které nemá ve světě obdoby. A každý profesionální hudebník v Americe začínal jako student na cenově dostupném nástroji z dovozu.“
Zda návrh nakonec projde v plném rozsahu, zatím není jisté. Odborníci z oboru však namítají, že výsledek bude opačný a namísto posílení národní bezpečnosti návrh připraví školní orchestry o nástroje.
