„Ukázalo se, že i kolosy typu Národního divadla Brno jsou ve skutečnosti a proti obecně sdílenému postoji velmi pružné instituce schopné se celkem rychle adaptovat na nové podmínky,“ uvedl ředitel divadla Martin Glaser.
Kdy začnou divadla znovu hrát pro veřejnost, už si ředitel netroufá předvídat. Národní divadlo Brno v uplynulých měsících připravilo všechny plánované nové inscenace. „Ty z jarního lockdownu jsme během loňského léta a na začátku podzimu stačili divákům představit a uvést jednu dvě reprízy. Nicméně nyní čeká na premiérové uvedení dalších osm inscenací baletu, činohry i opery,“ popsal Glaser.
Divadlo neustále pracuje na nových variantách plánů, aby mohlo otevřít hned, jak to půjde. „Nicméně je třeba počítat s tím, že na rozběhnutí pravidelného provozu budeme potřebovat minimálně dva až tři týdny času od okamžiku vyhlášení možnosti obnovení provozu. Podstatné je, abychom po pár týdnech nemuseli zavírat znovu – to by bylo mimořádně destruktivní,“ zdůraznil Glaser.
Od loňského května se divadlo připravovalo na rozsáhlý propad tržeb. Nicméně ani nejpesimističtější scénáře neodhadly současný vývoj, uvedl Glaser. I kdyby se provoz obnovil od dubna, dostane se divadlo na zlomek obvyklých tržeb. Na podzim se zase mohou projevit dopady na ekonomiku a není jisté, že se tržby hned vrátí na úroveň před pandemií.
Krátí se také příspěvek od zřizovatele, tedy města Brna. I proto divadlo už na podzim přistoupilo k reorganizaci včetně škrtání pracovních míst, což se ekonomicky projeví v úsporách na letošních mzdách.
„Chtěl bych věřit, že díky dotacím ze strany ministerstva kultury nebudeme muset k dalšímu propouštění přistupovat, protože už jsme na všech úsecích personálně na hranici udržitelného provozu,“ řekl Glaser.
Úsporná opatření se dotkla i tvorby nových inscenací – proti předchozímu období bude produkce Národního divadla Brno o třetinu menší. „Rozhodli jsme se, že nepůjdeme dolů s kvalitou, ale raději připravíme méně novinek, ale na té úrovni, na kterou si naši diváci v předchozích letech zvykli,“ uvedl ředitel. Koronavirová krize se podle něj stala příležitostí znovu si pojmenovat smysl existence divadla a definovat úkoly veřejné kulturní služby.
„Obecně si lidé z kulturní sféry uvědomili, že rezignace na definování smysluplné kulturní politiky na všech úrovních státu, a hlavně následné vyžadování její realizace, ještě zvýšilo křehkost celé kulturní sféry,“ uzavřel Glaser.
