Německy píšící židovský spisovatel Franz Kafka je osobností, která neodmyslitelně patří do pražského prostředí. Genius loci Starého Města, kde strávil větší část svého života, měl naprosto zásadní vliv na jeho práci. Jeho dopisy, deníky, povídky a především existenciální romány patří k nejvýznamnějším dílům světové literatury 20. století. Mladý Franz se cítil celý život cizincem ve své vlastní rodině, trpěl zdravotními problémy, pochybnostmi a nedostatkem sebedůvěry.
To vše se odrazilo v jeho románech, v nichž předestřel velké otázky o lidské existenci a našich životech. Jeho postavy se ocitají v absurdních situacích, které nemohou ovládat, stávají se oběťmi, které beznadějně hledají svou vlastní identitu a pocit bezpečí.
„Kafkův Proces je monstrózní. Nic tam není normální, nic není jednoduché. Můžeme se zabývat historií vzniku, rukopisem, formou, věcným obsahem nebo interpretací románu: Vždy nalezneme totéž. Temnotu, kam se jen podíváme.“ (Reiner Stach)
Takovou obětí je i Josef K., který poté, co byl zatčen, není přítomen svému soudnímu procesu a nezná důvod své obžaloby, je vtažen do hry soudního tribunálu, ze které se nedokáže vymanit. V zneklidňující a šílené atmosféře tmy a světla tanečníci vyjadřují úzkost každé postavy příběhu, který připomíná tragickou noční můru, metaforu muže ničeného předpisy, kterým nerozumí, pravidly, proti nimž se nemůže vzbouřit.
Jak italský choreograf Mauro Bigonzetti uchopil tento román (jednu ze tří Kafkových románových „tragédií samoty“) a přetransformoval v taneční divadlo, se nyní mohou diváci přesvědčit ve Stavovském divadle. „Postava Josefa K. v Procesu se mne dotýkala – vyjadřovala samotu muže uprostřed velké společnosti. Viděl jsem a vnímal jazyk těla tohoto smutného a osamoceného muže. A právě toho se můžete v Kafkově díle dotknout. Samoty. Ne té malé, každodenní, ale té opravdu velké vnitřní samoty člověka. Pochybnosti, povrchnost, nedorozumění… To jsou témata, která k vám přicházejí…,“ říká choreograf.
Mauro Bigonzetti
Narodil se v Římě, kde také vystudoval operní akademii. Po absolutoriu se stal členem baletu Římské opery, kde strávil deset let. Od sezony 1982/1983 působil v souboru Compagnia Aterballetto, kde účinkoval ve všech repertoárových inscenacích a spolupracoval s významnými choreografy, jako jsou Alvin Ailey, Glen Tetley, William Forsythe nebo Jennifer Muller. V roce 1990 vytvořil svou první vlastní choreografii, Sei in movimento, na hudbu J. S. Bacha, která byla poprvé uvedena na scéně Teatro Sociale v italské Grassině. Vzápětí ukončil své angažmá v souboru Compagnia Aterballetto a zahájil dráhu svobodného umělce. Spolupracoval s baletními soubory Balletto di Toscana, English National Ballet, Ballet National v Marseille, Stuttgarter Ballett, Deutsche Oper Berlin, Staatsoper Dresden, Ballet Teatro Argentino, Balè da Cidade de São Paulo, Ballet Gulbenkian, Státní balet Ankara a Ballet du Capitole v Toulouse. Vytvořil choreografie pro baletní soubory milánské La Scaly, Teatro dell’Opera di Roma, Arena Verona a neapolské Teatro San Carlo.
V letech 1997 až 2007 zastával funkci uměleckého šéfa souboru Compagnia Aterballetto a v sezoně 2016/2017 Baletu Teatro alla Scala. K jeho nejvýznamnějším dílům pro Compagnia Aterballetto patří Pression, Cantata, Rossini Cards, Vespro, Les Noces, WAM, Romeo a Julie, InCanto, Certe Notti a Le Sacre, Festa Barocca, Vespro, In Vento, Oltremare a Luce Nascosta, Le Quattro Stagioni, Caravaggio, Il Concertone, Vertigo, La Piaf, Der Prozess, Pietra Viva, Alice a další.
KAFKA: Proces
Choreografie: Mauro Bigonzetti
Hudba: Antonio Bononcini, Dietrich Buxtehude, Henryk Górecki, Carlo Gesualdo, Tarquinio Merula, Claudio Monteverdi, Modest Musorgskij
Scéna a světelný design: Carlo Cerri
Kostýmy: Mauro Bigonzetti
Projekce: OOOPStudio
Česká premiéra: 13. 6. 2019
2. premiéra: 14. 6. 2019
Stavovské divadlo
Reprízy: 14., 16., 18. 6. a 1., 2. 7. 2019
