Před více než 25 lety brilantní hudebník a hudební vizionář Pierre-Laurent Aimard prohlásil, že je „velmi znuděný tím, že žije ve světě, jenž obsahuje tolik hudby, která chce potěšit masy“. Nikoho proto nepřekvapí, že se věnuje zejména soudobé hudbě a skladatelé, s nimiž udržuje často přátelské styky, mu svěřují svá díla k premiérám. Poprvé uvedl např. Répons Pierra Bouleze, Stockahusenův Klavierstück XIV, Ligetiho Eleventh a Thirteenth Piano Études nebo skladby T. Muraile, M. Stroppa či G. Benjamina, jehož Shadowlines zařadil i do dramaturgie lednového ostravského koncertu.
„O novou hudbu jsem se začal zajímat velmi brzy. Bylo mi osm nebo devět let. V Lyonu, kde jsem se narodil, jsem měl možnost slyšet mnoho skladeb dvacátého století. Byl jsem velmi mladý posluchač, takže jsem tomu docela jistě nerozuměl, ale byl jsem ohromen spoustou nápadů a nástrojů i přístrojů, které jsem slyšel. Cítil jsem, že tato hudba bude hrát v mém životě důležitou roli i později,“ říká v jednom z rozhovorů Aimard.
Pro ostravský koncert zvolil atraktivní dramaturgii, v níž se snoubí, jak je již z předchozích řádků patrné, díla starých i současných skladatelů. Večer zahájí Fantasia Cromatica holandského skladatele, varhaníka a pedagoga Jana Pieterszoona Sweelincka, jehož dílo je rozkročeno mezi renesancí a barokem. Byl přezdíván Orfeem z Amsterdamu a zástupci města často přiváděli do kostela Oude Kerk důležité návštěvy, aby si zde vyposlechly jeho proslulé improvizace. Více než 70 jeho děl pro klávesové nástroje přežilo a poprvé v historii JFO se tyto skladby objeví na jejím pódiu. Následovat bude již zmíněná skladba George Benjamina. První půli koncertu završí příslušník Druhé vídeňské školy a její hudebně nejpřívětivější člen – Alban Berg a jeho Klavírní sonáta. Závěr pak bude patřit jubilantovi Beethovenovi. Jeho Sonáta č. 29 aneb „Hamerklaviersonáta“ si vysloužila hned několik superlativů. Ve své době byla nejradikálnější a nejmodernější a dodneška je považována za jedno z nejnáročnějších sólových klavírních děl. Poprvé ji provedl Ferenc Liszt v roce 1836 v Paříži.
