Když se v roce 2014 potkali klavírista Boris Giltburg se souborem Pavel Haas Quartet na festivalu v holandském Zeistu při interpretaci Dvořákova Klavírního kvintetu č. 2, nikdo z nich nejspíš netušil, jak bohatě se jejich spolupráce rozvine. Že se jedná o mimořádnou kombinaci jak po umělecké, tak i po lidské stránce, bylo ale umělcům od začátku jasné. Následovalo několik společných koncertů kvarteta s Borisem Giltburgem po celém světě a natočení dvou alb s kvintety Antonína Dvořáka a Johannese Brahmse pro Supraphon, která získala vynikající recenze a posbírala několik prestižních ocenění (včetně Gramophone Award v případě Dvořáka). Postupně se v hlavách manželů Jarůškových a zároveň nezávisle i v hlavě Borise Giltburga začala rodit myšlenka, zda nezkusit hrát spolu v triu. První příležitost na sebe nenechala dlouho čekat a v roce 2018 se nově vzniklý ansámbl představil Šostakovičovým Klavírním triem č. 2 v bruselském Flagey. Soubor dále koncertoval na významných evropských pódiích a festivalech (Wigmore Hall v Londýně, East Neuk Festival ve Skotsku, West Cork Music v Irsku, Schubertiade v Rakousku). Zásadním momentem však byl festival Dvořákova Praha v roce 2021, kde se Boris Giltburg stal kurátorem komorní řady a byl pověřen provedením Dvořákových děl s důrazem na jeho kompletní klavírní tria. Tehdy Boris bez váhání znovu oslovil Veroniku a Petera a jejich vystoupení ve Dvořákově síni pražského Rudolfina se setkala s mimořádným úspěchem. A následně přišla i nabídka od Supraphonu kompletního Dvořáka nahrát.
U příležitosti vzniku debutového alba jsme se jednotlivých členů souboru zeptali na jejich spolupráci a dojmy z nahrávání.
Boris: “Veronika a Peter jsou moji nejbližší hudební přátelé. Spolupráce s nimi je vždy úžasná, jak z profesionálního, tak osobního hlediska, ať jde o koncerty nebo nahrávání ve studiu. Každé naše setkání mi také přináší velkou inspiraci. Tria jsme nikdy předtím nehráli, takže jsme začali od nuly a postupně jsme společně vybrousili každý detail. Byla to tedy kompletní cesta, od objevení těchto děl, přes jejich nastudování až po koncerty a nakonec nahrávání. A všechno jsme dělali společně, velice láskyplným způsobem a s velkým nadšením. Naše vystoupení patří k vrcholným okamžikům mého hudebního života.“
Veronika: „S Borisem jsme na sebe neuvěřitelně napojení. Na pódiu i ve studiu panuje výjimečná, mnohdy až intimní atmosféra, je nám spolu tak dobře! Při nahrávání Dvořákových trií jsme se emocionálně ponořili až do nejhlubších sfér, do kterých jsme kdy byli schopni se dostat. V rámci naší kariéry se jedná o mimořádnou zkušenost, za kterou jsme velmi vděční.“
Peter: „Kdyby mi někdo před pár lety řekl, že natočíme Dvořákova klavírní tria, poklepal bych si na čelo. Je to tak skvostná hudba, Dvořák v celé jeho kráse! Mezi námi a Borisem existuje absolutní souznění, což je opravdu vzácné. Toto natáčení je pro nás jedním z nejintenzivnějších zážitků, jde se až na dřeň, samozřejmě v tom pozitivním slova smyslu. A je pro nás také velká čest, že po dlouhých letech vznikne nová kompletní nahrávka tohoto díla u Supraphonu a že můžeme být u toho.“
