Britský hudebník John McLaughlin, který 4. ledna oslaví pětasedmdesátiny, je považován za jednoho z nejlepších kytaristů všech dob. Vyniká ve hře na akustickou i elektrickou kytaru a s bravurou zvládá všechny žánry, do kterých se pustí.
John McLaughlin se hudbě věnoval od dětství. Od osmi let hrál na klavír, v jedenácti letech zvítězila kytara, na niž se učil jako samouk. Inspirací mu byl Django Reinhardt a tedy blues a swing. Zajímal se i o klasickou kytaru či flamenco.
Své debutové album Extrapolation vydal v roce 1969 a pak odjel za oceán. Stal se členem kapely Lifetime bubeníka Tonyho Williamse, ale především natočil dvě zásadní a přelomová alba s Milesem Davisem: In a Silent Way a Bitches Brew. Zrodil se jazzrock a McLaughlin byl jedním z jeho hlavních protagonistů.
Ve stejném čase – na počátku sedmdesátých let – se McLaughlin začal zajímat o indickou filozofii i hudbu. Přijal indické jméno Mahavishnu a pod tímto názvem vytvořil vlastní soubor, jehož členem byl i český hudebník a skladatel Jan Hammer. Bylo v něm všechno: jazzová improvizace, rockové rytmy, elektronické zvuky i opar orientální mystiky.
V roce 1975 kytarista orchestr rozpustil (i když se občas vracel) a vrhl se na úplně něco jiného. Skupina Shakti neměla s elektronikou, rockem ani jazzem nic společného. Další experimenty i stylový zlom přišly v příští dekádě. Explozí virtuozity se stala setkání s Paco de Lucíou a Alem di Meolou. Bleskurychlé prsty na hmatníku všech tří hudebníků braly dech. Během své kariéry spolupracoval i s dalšími hvězdami jako například Carlos Santana, Wayne Shorter nebo Sting. Držitel několika cen Grammy zatím dvakrát koncertoval i v Česku, naposledy v roce 2008.
