Národní divadlo oslaví osmdesát let spolupráce s Kühnovým dětským sborem společným uvedením opery Benjamina Brittena Noemova potopa. S Orchestrem Národního divadla rozšířeným o studenty Pražské konzervatoře a Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy dílo nastudoval dirigent David Švec. Rolí Noema, Noemovy ženy a Hlasu Božího se ujali Miloš Horák, Kateřina Jalovcová a Ivo Hrachovec. Postavy Noemových dětí Šema, Chama a Jafeta a jejich manželek ztvární členové Kühnova dětského sboru. Národní divadlo uvede dílo v pražské premiéře v neděli 2. října od 19.00. Operu zaznamená Český rozhlas.
„V historii Národního divadla nenajdeme srovnatelný příklad jiné instituce, která by po tak dlouhou dobu byla jeho stálým uměleckým partnerem. Osm desetiletí spolupráce dětského sboru s velkou divadelní scénou je mimořádným fenoménem nejen v rámci české kultury, ale i v celosvětovém měřítku,“ říká k slavnostnímu uvedení Noemovy potopy ředitel Národního divadla prof. Jan Burian.
Brittenova opera o věrném Noemovi, který uposlechne výzvu Hospodina a postaví archu, v níž se spolu se svou rodinou a mnoha zvířaty zachrání před ničivou potopou, v sobě snoubí nadsázku, vtip a hravost s poezií a působivou imaginací. Přes svůj nevelký rozsah vyžaduje rozsáhlý provozovací aparát, na němž se podílejí dospělí i dětští zpěváci a profesionální i amatérští hráči. Připravované koncertní uvedení zažijí diváci v režijní koncepci Magdaleny Švecové se světelným designem Jan Komárka.
„Diváci jistě přivítají zajímavé a u nás málo známé operní dílo jednoho z největších skladatelů 20. století. Autor podmanivým hudebním ztvárněním tlumočí text anglické duchovní hry z 16. století, který upoutá svým prostým a jadrným jazykem, pohledem na svět a životní filosofií. Současného posluchače proto jistě obohatí nejen svou hudební krásou a poezií, ale i hlubokým poselstvím, vírou v obrodu člověka a světa,“ uvádí umělecký ředitel a sbormistr Kühnova dětského sboru Jiří Chvála.
Dílo britského skladatele Benjamina Brittena se na pražských operních scénách objevuje pravidelně. V roce 2009 s úspěchem uvedla Státní opera Smrt v Benátkách v hudebním nastudování Hilaryho Griffithse a v režii Yoshi Oidy a před čtyřmi lety představilo Národní divadlo Glorianu pod taktovkou Zbyňka Müllera a v režii Jiřího Heřmana.
„Britten zvolil v Noemově potopě poměrně netradiční instrumentaci – vedle profesionálního smyčcového kvinteta a dětského smyčcového orchestru pracuje i s varhanami, čtyřručním klavírem, trubkami, ale třeba i zobcovými flétnami a hlavně velkou řadou bicích nástrojů,“ říká autor hudebního nastudování David Švec a dodává: „Aparát pomáhá zvukomalebným způsobem tvořit atmosféru stavby lodi, deště nebo bouřky. Závěrečný slavnostní hymnus pak doprovází dvanáct vyladěných zvonků.“
„Několikrát nás při přípravě napadlo, do jaké míry Britten pouze vypráví historickou událost a do jaké míry naopak chce tím množstvím bicích nástrojů a trubek troubících na poplach probudit současnou lhostejnou společnost, aby uposlechla varování a nesměřovala stejným směrem jako zkažení lidé za časů Noemových. Přesto se však domnívám, že hlavním poselstvím by neměl být smutek nad zkažeností světa ani strach před další potopou. Jde spíše o probuzení naší touhy být lepšími lidmi,“ poznamenává dirigent David Švec.
Následující operní premiérou Národního divadla budou díla Chytračka a Měsíc Carla Orffa v rámci jednoho večera v českém překladu v hudebním nastudování Zbyňka Müllera a v režii Jiřího Nekvasila 20. a 21. října 2016.
