V Mozartově sále divadla Reduta v Brně se včera sešli příznivci pěveckého umění, aby v provedení Richarda Nováka a pianistky Alice Rajnohové vyslechli recitál z německých písní. Pořádal Ensemble Opera Diversa v partnerství s Národním divadlem Brno a jmenovaní umělci vystoupili v programech tohoto velmi aktivního a dramaturgicky vynalézavého hudebního spolku už podruhé (poprvé to bylo před dvěma lety k připomenutí šedesátého výročí započetí Novákovy umělecké dráhy).
Richard Novák je legendou mezi českými pěvci. Narozen 1931 v učitelské rodině, naučil se pod vedením otce v dětství hrát na housle, klavír i varhany, ale jeho zájem nesměřoval zprvu k hudbě, nýbrž ke studiu teologie. Teprve po zavření bohoslovecké fakulty řešil otázku – jak dál a jeho cesta vedla na konzervatoř, nejprve na studium zpěvu a později kompozice. Tato všestrannost přípravy se ukázala jako nesmírně cenná, neboť mu otevřela široké obzory. Richard Novák byl skvělý na operní scéně jak v komických rolích, tak v rolích vážných, opera však nezůstala jediným objektem jeho zájmu: velmi rád zpívá i repertoár kantátový a oratorní a zvláštní postavení si v jeho činnosti získala píseň (stojí za zmínku, že Novákova koncertní vystoupení, jak spočítala pěvkyně Eva Dřízgová, přesahují tisícovku!).
K písni se dostal až později, protože – podle jeho slov – zprvu neměl potřebné hlasové vybavení. Zlom nastal až na jaře 1970, kdy jej požádal skladatel Josef Berg o nastudování svého sedmidílného písňového cyklu Utrpení nového Werthera a současně mu doporučil jako klavíristu Cyrila Klimeše. Jejich společné vystoupení ve foyeru Janáčkova divadla mělo velký ohlas a znamenalo začátek dlouhé a plodné spolupráce, jejímž výsledkem bylo mnoho desítek písňových večerů – ale také řada premiérových vystoupení na koncertech vokálních skladeb současných brněnských skladatelů. V témže roce 1970 se stal Richard Novák sólistou opery v Grazu a využil toho, že na tamní vysoké škole tehdy působil Erik Werba, světová kapacita v oboru písňové a oratorní literatury. Ten přijal Richarda Nováka mezi „hostující posluchače“ a pravidelnou spoluprací s ním pověřil dalšího respektovaného odborníka – pianistu Gerharda Zellera. Ze společných vystoupení a diskusí při jejích přípravách vzešel nakonec Novákův způsob interpretace písní, zejména německých, který jej staví mezi nejpřednější představitele tohoto umění.
Své mistrovství předvedl Richard Novák ve včerejším recitálu v plné míře. Program si sestavil sám, s velmi citlivým zaměřením na slohové a výrazové souvislosti. V prvé polovině večera zazněly skladby Roberta Schumanna a Fryderyka Chopina, tedy autorů raného romantismu, narozených v témže roce 1810 a nepřesáhnuvších svojí tvorbou polovinu padesátých let, ve druhé půli pak byla uvedena díla příslušníků silné generace let šedesátých (Mahler, Wolf a Richard Strauss), výrazně ovlivňujících i hudbu dvacátého století.
Richard Novák předstoupil před publikum svým příznačně skromným způsobem, aby hned v úvodním Schumannově cyklu Liederkreis op. 39 fascinoval vyrovnaností a nádhernou barvou hlasu, absolutně jistou intonací bez náznaku sebemenší nepřesnosti a dokonale srozumitelnou výslovností (včetně pečlivého vyslovování závěrečných souhlásek slova, na něž dnešní generace pěvců často nebere zřetel). V cyklu Písně potulného tovaryše Gustava Mahlera jsme mohli obdivovat jeho falzetový tón plný tajuplnosti a působivá piana a v dalších skladbách programu, jimiž byly Mörike-Lieder Hugo Wolfa a písně Richarda Strausse, Richard Novák svůj výkon dále stupňoval, bez stopy únavy – celý program zpíval samozřejmě zpaměti – a bez sebemenšího zakolísání v jakémkoliv ohledu. K jednoznačně hlubokému dojmu z večera přispěla i pianistka Alice Rajnohová citlivým postižením nálady jednotlivých písní a vynikajícím sólovým provedením Balady č. 1 g moll, op. 23 Fryderyka Chopina. Díky oběma umělcům i pořadatelům za mimořádně obohacující večer!
Hodnocení autorky recenze: 90%
Recitál Richarda Nováka a Alice Rajnohové
Richard Novák (bas)
Alice Rajnohová (klavír)
9. května 2016 Mozartův sál divadla Reduta Brno
program:
Robert Schumann: Liederkreis, op. 39
Fryderyk Chopin: Balada č. 1 g moll, op. 23
Gustav Mahler: Lieder eines fahrenden Gesellen
Hugo Wolf: Mörike-Lieder
Richard Strauss:
– Ständchen, op. 17, č. 2
– Traum durch die Dämmerung, op. 29, č. 1
– Heimliche Aufforderung, op. 27, č. 3
