„Když jsem jako malý poslouchal na gramofonu Ferdu Mravence, kde byl Cvrček muzikant a v rádiu ladili stanici cikád, tak mě bavila představa, jak by komponovala třeba cikáda nezatížená lidskou tradicí. V té době jsem netušil, že zrovna cikádám se nejdřív vyvinuly hřebínky na nožkách vydávající zvuk a až potom orgány sluchu. Hudba hold i nadále zůstává výhradně lidská,“ říká dirigent Brno Contemporary Orchestra Pavel Šnajdr.
Koncert otevře novinka Lucie Páchové, která posluchače obklopí prostorovým zvukem připomínajícím zurčící louku prostřednictvím neobvykle rozestavěných muzikantů okolo diváků. Polská skladatelka Agata Zubel přenese ruch lidského města na koncertní pódium v kompozici The Streets of Human City, inspirované poezií držitele Nobelovy ceny Czesława Miłosze. Dramatický kontrast nabídne Red Run Heinera Goebbelse – neunavitelný tok hudebního divadla mezi notovaným a improvizovaným, mezi kavárenským jazzem, klubovým rockem a nedefinovatelným chaosem autonomní hudby.
“Paralely mezi hmyzím a lidským světem jsou svůdné, ale motýli netančí a chrobák neplní sysifovské úkoly. To lidé si těmito nepraktickými aktivitami komplikují, nebo zpestřují svůj život. Každopádně lid a hmyz jsou jediná podstatná jména hromadná, která se skloňují podle vzoru hrad, a to musí přece něco znamenat…” doplňuje dramaturg Brno Contemporary Orchestra Viktor Pantůček.
Po přestávce zazní v premiéře kompozice skladatele Miroslava Pudláka Duch úlu, inspirovaná knihou Maurice Maeterlincka Život včel, která vznikla na objednávku souboru. Závěr večera bude patřit americkému avantgardistovi Eliotovi Sharpovi a jeho Plastovému hradu – temné a zároveň hravé skladbě, která vzdává hold Franzi Kafkovi, Egonu Bondymu a Plastic People of the Universe. Sharp napsal dílo v roce 2018 na objednávku Brno Contemporary Orchestra.
Aby soubor podpořil atmosféru interfaunálního světa hmyzu a lidí, bude součástí večera výstava entomologických krabic se skutečným hmyzem, který vypůjčil z entomologického oddělení Moravského zemského muzea. Ty budou prostřídány s Entomologickými krabicemi – participativním dílem brněnského bonvivána Jana Zuziaka, který prázdné krabice rozdal svým přátelům a souputníkům začátkem jednadvacátého století, aby je naplnili dle svého svědomí a přesvědčení. Můžete se těšit na entomologické invence Josefa Daňka, Jozefa Cserese, Dalibora Chatrného, Jaromíra Garguláka, Vladimíra Havlíka, Ivana Kafky, Jana Steklíka, Václava Stratila a Jana Zuziaka. Zuziakovy krabice zapůjčil sběratel a filantrop František Stejskal.
V dějinách lidské kultury nalezneme bezpočet případů, kdy se z lidí stával hmyz, ale i kdy se hmyzu dávaly lidské vlastnosti a schopnosti. Vznikaly všemožné alegorie, ale i konkrétní programy, jak z lidí udělat poslušné a úkoly plnící broučky, mravenečky či včelky. Zatím se to naštěstí nepodařilo. Hmyz charakterizuje šestero nohou a pudové chování, ale člověka to, že používá mozek k myšlení a vymýšlení, je schopen abstraktního myšlení. Existují výjimky potvrzující pravidlo, třeba stonožky, které nemají jenom šest nohou, nebo lidé, kteří mozek nepoužívají k myšlení, ale asi k něčemu jinému. Ostatně hlavním problémem Řehoře Samsy nebylo, že se stal broukem, ale že v broučím těle zůstal člověkem. Kdyby Samsa přestal myslet, zřejmě by Kafka neměl o čem psát.
Šestinozí bohatýři jsou součástí 14. sezóny Brno Contemporary Orchestra s názvem Okrajiny, která zkoumá hranice mezi světy – na pomezí reality a fikce, mýtu a každodennosti, světla a tmy.
