Příští pondělí v Divadle Husa na Provázku zahájí Brno Contemporary Orchestra svou novou 11. koncertní sezonu ve skvělé dramaturgii. Malířka Anna Ticho pochází z domu Zelný trh č. 21/02. V roce 1909 se se svou rodinou odstěhovala do Vídně, kde vystudovala výtvarné umění a odkud v roce 1912 se svým manželem očním lékařem původem z Boskovic odešla do Jeruzaléma. Jejich dům ve Svatém městě sloužil jako oční klinika, ale také jako útočiště pro místní a britské vládní úředníky a mnoho umělců, spisovatelů, akademiků a intelektuálů. Anna ho po své smrti celý odkázala Izraelskému národnímu muzeu a pod jménem Ticho House – Tichův dům dnes slouží jako galerie, košér restaurace a místo pro koncerty. Tento příběh se stal předlohou a leitmotivem pro světovou premiéru a úvodní koncert 11. sezony BCO.
První koncert nové sezony má název Inkluze ticha a odehraje se příznačně „na Zelňáku“ – v Divadle Husa na Provázku. Příběh židovské umělkyně se stal inspirací pro celou koncepci prvního koncertu sezony. Brno Contemporary Orchestra oslovil českou skladatelku Janu Vöröšovou, aby pro mezzosopranistku Irenu Troupovou a BCO napsala kompozici reflektující Annu Ticho – zpřítomnění, inovace, vykořeněná tradice. Celek je koncipován jako recitál vynikající pěvkyně Ireny Troupové, která s BCO pravidelně spolupracuje. Stejně tak další skladby zapadají do zamýšlené koncepce.
„Existence této velmi zajímavé brněnské osobnosti je pro mne novinkou. V Brně se mimo jiné nacházelo mnohem více nositelů jména Ticho. Zašel jsem se podívat na nádherný Židovský hřbitov v Židenicích a náhrobků s tímto jménem je tam několik. Jsem velmi zvědav, jak vyzní Ticho Na Provázku,“ říká Pavel Šnajdr, umělecký vedoucí a dirigent BCO.
„V 11. koncertní sezoně BCO s názvem Opětovné oživení / Reconversion vrátíme prázdným termínům jejich původní význam tím, že je opětovně oživíme. Budeme inovativní, inkluzivní, investigativní, individuální a kreativní, interaktivní a multidisciplinární, komunitní a participativní, konfirmační a virální. Budeme prostě postmoderní a postdigitální, transparentní a hypermoderní, a přesto navýsost tradiční,“ vysvětluje svůj záměr Viktor Pantůček, dramaturg BCO.
